pruberny lov aneb pristup k chovu...

[SEDM]

Tak mi to nedalo a spočítal jsem si to také a min.stav 14 ks mi vyšel také ale NKS mi vy?ly následovně: I.-74, II.-61, III.-46 a IV.-33, tak nevím kde je chyby.

[SEDM]

jelikož toto téma je již delší dobu mrtvé, tak se pokusím o jeho o?ivení. Pomalu se blí?í srnčí říje a podzim, bude tedy aktuální odstřel holé srnčí zvěře. V oblastech jižní Moravy lze po dvou mírných zimách pozorovat růst početních stavů zvěře. Co je příčinou?
Naru?ený poměr pohlaví ve prospěch srn, dlouhodobé neplnění odstřelu srn ze strany uživatelů honiteb, obecně se většina myslivců spíše bojí na něco vystřelit, aby něco nepokazili a neuvědomují si, že nelovením nadělají mnohdy více škody než u?itku.
A jak to vypadá u vás?

[Alda]

podle reakce na tema - ze by nikde nemeli srnci a nevenovali se jejimu chovu???

u nas - jizni cechy - nemuzu rici, ze jsou letos vyssi pocetni stavy srnci zvere. zver je ale ve vyrazne dobre kondici, doposud nikdo u nas neulovil prubernou jednicku. a to prestoze ma u nas srnci konkurenci v dancim, mame relativne dost cerne zvere a nedosahujeme v srncim vyraznych chovatelskych uspechu.

kdyz jsi, Sedm, psal o pocetnich stavech, zaujal me s timto tematem souvisejici clanek prof. Hromase v posledni myslivosti - zpusoby scitani zvere. kdyz jsem vyhodnocoval chov danci zvere u nas, vychazel jsem taky pouze z udaju o lovu, ktere, i kdyz nejsou nejpresnejsi, jsou preci jenoim blize k realite, nez jaka jsou cisla scitanych stavu. rozsirim tedy toto tema jeste o jednu otazku:

jakym zpusobem provadite scitani zvere? a s jakym uspechem? u nas to smeruje spise k systemu prof. hromase...

[precechtel]

To - Alda, chov srnčí zvěře je pro mne mimo toto forum, je to dost obsáhlá zále?itost, to bych rád rozebral, až se potkáme např. na Světnově tj. někde v klidu a déle. Zpracoval jsem k tomu pár poznámek pro naše MS, bylo by o čem diskutovat. F.

[Alda]

frantisku, tak se, prosim, podel... na setkani nebudu, a jak te znam, tvoje postrehy a poznamky budou pro vsechny hodne zajimave.

[SEDM]

Diskuze o průběrném odstřelu patří spíše sem, tak budu pokračovat zde.
Celkem mi není jasné, proč se vet?ina myslivců neustále brání odstřelu srnčat z dvojčat či dokonce trojčat. Vzato z hlediska selského rozumu, je jasné že jedno srnče na tom bude lépe než 2 či dokonce 3, pokud je bude mít stejná srna.
Myslivci by mělo jít o to, aby zvěř byla zdravá a silná (mimojiné měřeno hmotností).
Samozřejmě, pokud mám v honitbě dostatek slabší zvěře tak ji lovím přednostně, nikde není striktně dáno, že srnčata jedináčci jsou vždy silnější v porovnání s ostatní zvěří.
Pokud však srnčata vyrostla jako dvojčata či dokonce trojčata, srna ztratí daleko dříve laktaci, a tento nedostatek ve výšivě musí být na srnčatech po nějaké době znát, Možná právě srny z těchto srnčat potom vodí ty nejslabší srnčata (je to dost pravděpodobné).
Další otázkou je do jaké míry dvojčata či trojčata zatě?ují organismus srny, pokud je vodí opakovaně, dochází rychleji k odvápnění kostí, srna celkově rychleji stárne a kvalita srnčat také jde rychleji dolů.
V normálních podmínkách je srna na vrcholu sil ve věku od 2 do 6 let, to zanamená že teoreticky pokud bude mít jedno srnče každá rok , tak jich odchová celkem 5, pokud to budou každý rok dvojčata tak jich bude 10 a u trojčat 15, sami asi cítíte ten rozdíl. Kvalita takových srnčat z dlouhodobého hlediska je více než diskutabilní.

[kromax]

frantisku, tak se, prosim, podel... na setkani nebudu, a jak te znam, tvoje postrehy a poznamky budou pro vsechny hodne zajimave.

taky se přidávám d prosbou, o chov srnčí zvěře se zajímám víc než o cokoliv v myslivosti, takže bych se moc rád něčemu přiučil...a od koho jinýho by to bylo vhodnější, než od zkušených myslivců...

[SEDM]

Pokud se potom týká odstřelu srn, tam je situace náslehující. většinou je v honitbách poměr pohlaví více či méně posunut ve prospěch srn, sice se to nepřiznává, ale je to tak.
Plán se udělá tak, že se střílí půl na půl, srnci se odloví a u srn se to co v odstřelu schází, dožene úhynem, zákon a vyhlá?ka to povolují.
Výsledkem, je že srn stále přibývá. Dobrým idikátorem tohoto stavu je výskyt paličkářů, čím více srn v porovnání se srnci, tím více se objevují paličkáři.
Potom příjde zima jako v roce 2006, jsou velké úhyny, je to pochopitelné, honitby jsou plné slabé zvěře, ta silná to zvládne. Další rok se potom zase loví srnci a srny se pod záminkou obnovy kmenových stavů šetří, za 3-4 roky je stav podobný jak byl, a to se cyklicky opakuje.
Srnčí zvěř je silně teritoriální a velmi tě?ce sná?í přemnožení, důsledky jsou sni?ování tělesné hmotnosti, více nemocí a celková degradace chovu.
Nedostatečný odstřel srn, je největším chovatelským prohře?kem.

[kromax]

Pokud se potom týká odstřelu srn, tam je situace náslehující. většinou je v honitbách poměr pohlaví více či méně posunut ve prospěch srn, sice se to nepřiznává, ale je to tak.
Plán se udělá tak, že se střílí půl na půl, srnci se odloví a u srn se to co v odstřelu schází, dožene úhynem, zákon a vyhlá?ka to povolují.
Výsledkem, je že srn stále přibývá. Dobrým idikátorem tohoto stavu je výskyt paličkářů, čím více srn v porovnání se srnci, tím více se objevují paličkáři.
Potom příjde zima jako v roce 2006, jsou velké úhyny, je to pochopitelné, honitby jsou plné slabé zvěře, ta silná to zvládne. Další rok se potom zase loví srnci a srny se pod záminkou obnovy kmenových stavů šetří, za 3-4 roky je stav podobný jak byl, a to se cyklicky opakuje.
Srnčí zvěř je silně teritoriální a velmi tě?ce sná?í přemnožení, důsledky jsou sni?ování tělesné hmotnosti, více nemocí a celková degradace chovu.
Nedostatečný odstřel srn, je největším chovatelským prohře?kem.

To je pravda, ale poručte to střelcům - třeba u nás se střílí přavážně srnci, protože "mají trofeje a ze srny mě stejně nic nezbude" a když se k tomu přidá flegmatický hospodář, který dokáže jen plácat do větru a nic nepodnikne, tak si to dovedete představit. Třeba loni u nás střílel srny převážně jen jeden člen. Tím ale neříkám, že je to všude. Rozhodně by se to mělo změnit, ale nejsou na to páky, ta nejsilnější je hopsodář a jsme zase v kruhu...

[Fery]

Kromax má pravdu. Co vím tak to není jen u nás, ale i v okolí. O srnce má každý zájem a o holou už ne. takže já to jako hospodář u té holé doháním sám Lovím tak 40-50% plánu holé.
Je mi jasné, že co nedožene puška dožene tu?ka, ale chyběly by nám podíly a já nemám rád dluhy, tak se raději snažím sám.

[Vojta]

To SEDM: Tvé argumenty jsou dosti pádné. Chci se proto zeptat, odkud čerpá? všechny poznatky??? Mohl by jsi případně prozradit nějaké zdroje??? Rád se poučím!

[kromax]

Fery, u nas je prave v tom hospodari problem - je to flegma, stara se jen o svoje zajmy a nedokaze si dupnout nerikam, aby vsechno delal on, ale muze rict, ze se to bude delat tak a tak...dyt "hospodar ma byt pritel zvere a nepritel myslivcu" (neni to z moji hlavy, kdesi jsem to cetl )

To SEDM: taky bych se rád poučil...a to neplatí jen pro SEDM, kdokoli má nějaké poznatky, rád si je přečtu...jak jsem psal, srnčí je moje priorita co se týká zájmů

[SEDM]

Otázka kde čerpat informace, je jednoduchá, ovšem odpověď je trochu složitější.
Základem by měl být kurz pro uchazeče o první lovecký lístek, tam je však otázka chovu zvěře zredukována na přikrmovací zařízení případně odstřel trofejové zvěře, o holé zvěři se dozvíte pouze že její odstřel je důležitý a jinak nic. Tento stav koresponduje s odbornou úrovní lektorů, kteří tyto velmi odborné předměty zcela laicky předná?í.
Potom je tedy pouze možnost studia na odborných středních, případně vysokých ?kolách a nebo samostudium.
Samostudium je asi nejschůdnější, takže čím začít.
Nejprve je důležitý správný výběr literatury, tady je celá řada titulů, které jsou zaměřeny na jednotlivé druhy spárkaté zvěře, nebudu to zde rozepisovat, pouze se zmíním o jedné věci, je celá řada starých odborných monografií, které je možné použít i dnes.
Druhým krokem je ověřování toho co nastuduji v praxi, nebo? teorie bez praxe by nebyla k ničemu.
Já osobně si vedu záznamy o každém uloveném kusu zvěře, datum, druh, hmotnost, Použitá zbraň, typ střely, značení po zásahu, vhodnost odstřelu atd.
Tyto poznámky mám uspořádány podle druhů zvěře, měsíců v roce, zbraní. Pokud je potom dat větší množství a jsou správně Použity lze z nich čerpat velmi hodnotné informace, bylo by to na delší povídání a na to zde není místo.
spíše by bylo lepší vzná?et jednotlivé dotazy a těch potom diskutovat.
ještě jsem zapoměl na jednu věc, každý by si měl, pokud chce diskutovat o zákonitostech chovu zvěře nastudovat také problematiku ekologie a etologie, těmto věcem se při zkouškách nevěnuje prakticky žádná pozornost, přitom to je základ.

[Vojta]

To SEDM: Vznesl jsem svůj dotaz trošku moc obecně. Nemyslel jsem to tak, že o holé zvěři nevím nic. samozřejmně se také snažím vzdělávat jak teoreticky tak prakticky. Záznamy o ulovené zvěři a všechny nále?itosti k tomu si také vedu, stejně jako ty.

Myslel jsem spíše nějaké konkrétní knihy. Zaujalo mně např. toto:

Pokud však srnčata vyrostla jako dvojčata či dokonce trojčata, srna ztratí daleko dříve laktaci, a tento nedostatek ve výšivě musí být na srnčatech po nějaké době znát, Možná právě srny z těchto srnčat potom vodí ty nejslabší srnčata (je to dost pravděpodobné).

A tato věta:
Další otázkou je do jaké míry dvojčata či trojčata zatě?ují organismus srny, pokud je vodí opakovaně, dochází rychleji k odvápnění kostí, srna celkově rychleji stárne a kvalita srnčat také jde rychleji dolů.

Musím se přiznat, že srnu, ketrá vodila trojčata již napřesrok těžko poznám a tak jsem nemněl možnost hodnotit další srnčata v následujících letech. V žádné z literatur jsem ani nic takového nečetl. V myslivosti už toho mám dost za sebou, ale vždy se najde nějaký nový poznatek a to je právě na myslivosti to krásné-pořád nás nutí se učit!!!

[SEDM]

Z knih doporučuji Srnčí zvěř od Vacha, nebo Nečase, Průběrný odstřel srnčí zvěře Kolář, dále Ekologigi ?ivočichů-Losos, hlavně Kolářova publikace je velmi dobrou pomůckou, já ji nosín dokonce i do lesa.
Jinak to, že srna při více srnčatech dříve ztratí mléko je jasná a pochopitelná věc, vezmněme si například kočku která má více ko?at, jak bývá ztrhaná a hodně ?ere, dokonce v určitém věku ko?at od nich utíká aby nemusela kojit.
Chce to prostě pozorovat a pozorovat.
Včera jsem například sledoval dvě čiplenky jak se spolu srkali jako srnci, a potom, že srny nejsou teritoriální zvěř, jasně že jsou a dovedou na sebe být velmi zlé, hlavně když mají srnče, to jsem viděl již několikrát.