Legislatívna história

Veškerá legislativa ohledně lovectví a myslivosti
Odpovědět
Uživatelský avatar
lovec
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2024
Registrován: pon 25.9.2006, 16:07
Bydliště: SK

Legislatívna história

Příspěvek od lovec »

Vedel by mi niekto poradiť, kde by som našiel textové znenia starých zákonných úprav ako napríklad článok XX/1883 o poľovníctve vydaný Františkom Jozefom I., alebo takzvaný Malý poľovný zákon č.98/1929 Zb.?

Odkazy na ne nachádzam, ale plné znenia nie. Prípadne nejaká kvalitnejšia publikácia, kde by mohli byť v plnom znení?

Vopred ďakujem.
9,3x62mm, .338 Remington Ultra Magnum, .300 Winchester Magnum, 7mm-08 Remington, .270 Winchester, .260 Remington, 6,5x47mm Lapua, .44 Magnum, 9mm Luger, 16/70, .22 LR
Every Shot Counts
pufr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2906
Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
Bydliště: Kousek západně od Prahy

Re: Legislatívna história

Příspěvek od pufr »

Něco je v placených ale široce rozšířených právnických databázích (ASPI apod.) Honební zákon pro Čechy z.z. č. 49/1866 tam je určitě, jestli ty dvě Tebou jmenované položky, to nevím
Pufr
palkopal
Zkušený diskutér
Příspěvky: 538
Registrován: pát 29.3.2013, 14:59

Re: Legislatívna história

Příspěvek od palkopal »

pufr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2906
Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
Bydliště: Kousek západně od Prahy

Re: Legislatívna história

Příspěvek od pufr »

K z. č. 98/1929 je asi dobré dodat, že šlo o reakci na extrémně tuhou zimu, při které uhynulo značné množství zvěře (taky vymrzly sady, vinice atd.)
Pufr
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Legislatívna história

Příspěvek od Lotr »

Malý poĺovný zákon zde:

98/1929 Sb.

Zákon
ze dne 25. června 1929,

kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Následující druhy lovné zvěře užitkové nesmějí býti stíhány, ani chytány, ani usmrcovány:
jelen : od 1. prosince do 15. srpna, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
od 16. října do 15. srpna;

daněk : od 1. prosince do 15 srpna;

laň, danělka, kolouši jelení a dančí : od 1. ledna do 31. října;

srnec : od 1. listopadu do 15. května;

srna a srnče : od 1. prosince do 31. října;

zajíc : od 1. ledna do 31. srpna;

kamzík a muflon : od 1. ledna do 30 září;

kamzice a muflonka : po celý rok;

svišť : po celý rok;

tetřev, tetřevec, tetřívek a divoký krocan : od 1. června do 15. března;

jeřábek : od 1. prosince do 15. září;

slepice tetřeví, tetřívčí, jeřábčí a divoká krůta : po celý rok;

bažant : od 1. ledna do 15 září;

koroptev a křepelka : od 1. prosince do 31. srpna;

sluky : od 1. ledna do konce února a od 16. května do 31. srpna;

divoké kachny a divoké husy : od 1. ledna do 30. června;

drop : od 1. června do 15. dubna.

(2) Při zvěři jelení, dančí a srnčí považují se mláďata za kolouchy a srnčata až do posledního dne měsíce října následujícího po vylíhnutí.

§ 2.

(1) Zemský úřad může pro jednotlivé nebo všechny honitby jednoho nebo několika politických okresů nebo i pro celý svůj obvod měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, pro které jest podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů stanovena doba hájení, je-li změna ta místními, klimatickými nebo jinými poměry odůvodněna, přihlížeje zejména k tomu, aby jednak nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, jednak, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány. V případech zvlášť mimořádných, na př. při živelních pohromách, kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, lze takto stanoviti i celoroční dobu hájení, zejména pokud se týče koroptví a křepelek.

(2) Opatření v předcházejícím odstavci zmíněná lze stanoviti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání.

(3) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů hájen, vyhubení, může zemský úřad stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře.

§ 3.

Výjimky ze zákazů obsažených v předpisech o hájení zvěře může okresní úřad v jednotlivých případech povoliti, je-li toho třeba, aby byl zachován zdravý stav zvěře, nebo aby bylo zabráněno jejímu degenerování.

§ 4.

Jelení a dančí zvěř, která v honitbě převážně polní jen přebíhá, může býti, není-li pro ni ochrana podle § 2 zvýšena, zastřelena v době hájení s povolením okresního úřadu tím, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, a to jen mimo les a jen tehdy, není-li půda pokryta vrstvou sněhovou.

§ 5.

Objeví-li se v některé honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře v zájmu odvrácení škody na hospodářstvích polních a lesních byl zmenšen, může okresní úřad k žádosti ohrožovaných zájemníků naříditi, nebo k žádosti toho, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, povoliti, aby určitý počet tohoto druhu zvěře byl v oné honitbě třeba i v době hájení odstřelen.

§ 6.

Ustanovení §§ 1, 2 a 5 neplatí o zvěři chované v oborách, nemůže-li přebíhati přes ohrazení obory.

§ 7.

(1) Chytati koroptve do sítí jest přípustné jen tehdy, dosáhne-li ten, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, zvláštního povolení okresního úřadu.

(2) Sbírati vejce užitkové zvěře pernaté jest dovoleno jen tehdy, činí-li tak osoba k výkonu honebního práva oprávněná pro účely vlastního chovu; jde- li o sbírání vajec těch pro jiné účely, jest k němu třeba zvláštního povolení okresního úřadu.

§ 8.

V záležitostech odborných má příslušný úřad, nejde-li o působnost trestní, vyžádati si vyjádření příslušné zemědělské rady a v zemi Podkarpatoruské, dokud tam nebude zřízena zemědělská rada, vyjádření té zemědělské organisace, kterou určí ministerstvo zemědělství.

§ 9.

Ustanovení § 7 zák. čl. XX/1883 (honební zákon) o náhradě škod způsobených zvěří jelení a dančí platí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské i co do náhrady škod způsobených černou zvěří.

§ 10.

(1) Přestupky tohoto zákona i dosavadních zákonů honebních, jakož i přestupky předpisů podle nich vydaných, trestá, pokud nejde o čin trestný soudem, okresní úřad pokutou až do 1000 Kč, kterážto pokuta, byl-li přestupek opětován nebo vzešla-li z něho značná škoda, může býti zvýšena až do 5000 Kč.

(2) Nedobytné pokuty buďtež přeměněny podle míry zavinění v náhradní trest vězení, nejdéle však dvacetidenní.

(3) Jde-li o těžší přestupky, které byly po delší čas páchány nebo opětovány, nebo o případy mimořádně těžké, může na místě pokuty býti uložen trest vězení v mezích stanovených v předchozím odstavci.

(4) Pokud podle dosavadních zákonů honebních bylo přípustné stíhati některé přestupky jen na žádost poškozeného, jest je nyní stíhati z povinnosti úřední.

§ 11.

Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají dosavadní honební předpisy nedotčeny.

§ 12.

Zákon tento nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení a provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

T. G. Masaryk v. r.

Udržal v. r.

Dr. Srdínko v. r.
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Legislatívna história

Příspěvek od Lotr »

Zákon 49/1866 zde:

49/1866 čes.z.z.

Honební zákon pro Čechy

ze dne 1. června 1866,

ve znění zákona ze dne 21. února 1870, čís. 15 z. z., cís. patentu ze dne 29. prosince 1915, čís. 83 z. z., zákona ze dne 24. července 1919, čís. 445 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 5. října 1929, čís. 560 Sb. z. a nař.

§ 1

Právo myslivosti zakládá se na právu vlastnickém k pozemkům. Jak se práva myslivosti užívati má, ustanovuje se tímto zákonem.

§ 2

Právo myslivosti samostatně vykonávati, přísluší toliko držiteli souvislých pozemků nejméně 200 jiter míry dolnorakouské (115 ha).

Pozemky pokládají se za souvislé (za honitbu), když leží tak, že se může jíti z jednoho na druhý, aniž potřebí jíti přes pozemek cizí.

Cesty, silnice, železnice, potoky a řeky, kteréž jdou těmito pozemky souvislými, spojitosti jich nepřerušují.

§ 3

Na pozemcích zdmi neb ploty dokonale a trvale ohražených přísluší právo provozovati myslivost vlastníkovi těchto pozemků, nehledíc k tomu, jak jsou velké.

Vzešel-li by spor mezi vlastníkem pozemků a mezi sousedním pánem myslivosti o to, je-li ohražení dokonalé, rozhodne v příčině toho výbor okresní.

§ 4

Ve všelikých jiných případnostech činí někteří držitelé pozemků některé osady (§ 107 zříz. obec. z r. 1864), když mají jejich pozemky souvislé alespoň 200 jiter m. dr. (115 ha), společenstvo honební, kteréž má pod výminkami tímto zákonem ustanovenými (§ 6) právo, vykonávati na svých pozemcích právo myslivosti.

§ 5

Nemají-li pozemky veškerých obyvatelů některé osady 200 jiter m. dr. (115 ha), přísluší provozovati myslivost na nich držiteli okršlku honebního (honitby), kterýž s nimi nejvíce hraničí (§ 2 a 4).

Totéž rozumí se o pozemcích, kteréž nemají 200 jiter m. dr. (115 ha) a jsou okršlkem honebním buď docela nebo do dvou třetin obklíčeny (enklavy).

V případnosti takové přikáže právo myslivosti držiteli dotčenému výbor okresní, a učiní příhodné opatření také tehdá, když by držitel okršlku honebního, jenž s pozemky k honbě přikázanými nejvíce hraničí nebo je obkličuje, práva myslivosti na nich užívati nechtěl.

§ 6

Společenstvo honební (§ 4) jest povinno, právo jemu náležející provozovati myslivost, buď nedílně pronajmouti nebo je dáti k dobrému společenstva znalci zvláště zřízenými, řádně pod přísahu vzatými vykonávati.

Za znalce při vykonávání myslivosti budiž pokládán ten, kdo s dobrým prospěchem odbyl z myslivosti a ze zákona o myslivosti zkoušku, kterou předsevzíti má politický úřad, přibrav k ní zkoušeného lesníka.

Pronajmutí honitby státi se může buď z ruky aneb ve veřejné dražbě.

Má-li okršlek honební alespoň 2000 jiter m. dolnorak. (1150 ha), může výbor okresní povoliti, aby se pronajal po částech.

§ 7

Náhradu za pozemky podle § 5 k provozování myslivosti přikázané vyměří výbor okresní, hledě k velikosti jich a k nájmu z myslivosti, který se v průměru platí v nejbližších třech honitbách pronajatých.

§ 8

Spravovati právo myslivosti, společenstvu honebnímu podle § 6 náležející, přísluší výboru 3 - 5 údův, ze společenstva na 6 let zvolenému, kterýž ze sebe zvolí starostu.

§ 9

Volbu říditi náleží starostovi obce. Aby pak volba byla platná, potřebí:
a) aby se způsobem v místě obvyklým na 14 dní rozepsala a aby všichni údové společenstva honebního k ní se obeslali;

b) aby měla ve volbě nejméně čtvrtina veškerých hlasů účastenství, buď osobně neb plnomocenstvím, jak ustanoveno řádem volení v obcích.

§ 10

Nesešlo-li by se při volbě dle § 9 svolané tolik hlasů, kolik jich k platnému usnešení potřebí, buďtež údové společenstva znovu obesláni. Ti, kteří přijdou, mohou pak činiti platná usnešení, nehledíc k tomu, co nařízeno v odstavci b) § 9.

§ 11

Hlasy počítají se tak, že připadá na pozemek níže 20 měřic dolnor. (4 ha) jeden hlas, na pozemek od 20 - 40 měřic (4 - 8 ha) dva hlasy, a tak dále od 20 do 20 měřic (od 4 ha do 4 ha) o hlas více.

Žádný držitel pozemků nemůže míti více hlasů nebo polovici všech hlasů společenstva.

Volba se koná nadpoloviční většinou hlasů.

§ 12

Zastupovati společenstvo honební navenek přísluší výboru, kterýž také usnesení jeho v mezích zákona vytknutých ve skutek uvádí.

§ 13

Výboru honebního společenstva náleží, po uvážení okolností ustanovovati, zdali právo myslivosti společenstvu příslušející se má vůbec pronajmouti čili nic, a v oné případnosti, zdali se má pronajmouti z ruky nebo ve veřejné licitaci, kterouž licitaci vykoná starosta obecní.

§ 14

Výbor honebního společenstva může dáti právo myslivosti společenstvu náležející skrze znalce honby vykonávati jen tehda, když se v tom prohlásí nejméně tři čtvrtiny všech hlasů společenstva.

§ 15

Výbor honebního společenstva má pronajmutí práva myslivosti předsevzíti nejméně 6 měsíců dříve než dojde poslední rok nájmu.

§ 16

Za nájemce myslivosti připustiti se může krom zvláštních případností toliko jedna osoba, pokud tu není některé z příčin v § 28 jmenovaných, pro kterou by se jí mohl lístek na honbu odepříti.

§ 17

Myslivost na pozemcích honebního společenstva (§ 4) pronajímána buď nejméně na 6 let po sobě jdoucích, a na touž dobu buďte také enklavy a části pozemků přikazovány k honbě (§ 5). Rok myslivosti počíná 1. února a končí 31. ledna.

Měla-li by se myslivost pronajmouti na déle než 12 let, potřebí k tomu schválení výboru okresního.

§ 18

Každý, kdo chce myslivost najímati, povinen jest složiti napřed za vadium tolik, co činí cena vyvolávací, buď v hotových penězích nebo knížkách spořitelních nebo záložních anebo ve veřejných papírech cenných, počítaných dle posledního kursu na burse.

Kdo nejvíce podá, pokládá se za nájemce, čili pachtýře a jest povinen složiti hned po skončené dražbě výlohy dražebné v hotovosti, kauci, jež činí tolik, co nájem roční, způsobem v příčině vadium výše stanoveným, a nájem na rok napřed též v hotovosti.

Kauci odevzdá starosta obecní, jenž řídil dražbu, v osmi dnech do deposice k okresnímu výboru.

§ 19

Nájemné zapravováno buď výboru společenstva honebního napřed vždy na počátku každého roku nájemného.

§ 20

Dva měsíce po tom, kdy dojde smlouva o nájem, vydána budiž nájemci kauce složená, ač není-li zavazena za nějakou náhradu neb pokutu.

§ 21

Pokud toho prospěch myslivosti vyhledává, dovoleno jest, hraničící spolu okršlky honební dobrovolně zaokrouhlovati a skládati.

Zmenšil-li by se takovýmto zaokrouhlením ten neb onen okršlek tou měrou, že by neměl 200 jiter m. dolnor. (115 ha), potřebí k tomu schválení výboru okresního.

§ 22

Čistý užitek roční (nájem) z honebního obvodu společenstvu honebnímu náležejícího, též náhrada za enklavy a částky pozemku k honbě přikázané (§ 5), rozděleny buďte mezi držitele pozemků každé osady podle velikosti pozemků.

§ 23

Výboru okresnímu přísluší přihlížeti k tomu, aby ustanovení obsažená v §§ 2, 4, 6, 8 až do 22, tento počítajíc, řádně ve skutek se uvedla.

§ 24

Právo, osobně myslivost provozovati, mají:
a) pán myslivosti, to jest držitel pozemku, jenž má právo, myslivost samostatně provozovati (§§ 2 a 3) a nájemce myslivosti, v mezích honebnosti jim příslušející;

b) osoby myslivecké a pod přísahu vzaté, ve službě pána myslivosti nebo společenstva honebního postavené;

c) hosté za honbu pozvaní.

§ 25

Za hosta při honbě pokládá se ten, kdo má lístek na honbu a buď ve společnosti s pánem myslivosti aneb s jeho povolením myslivost v jeho honitbě provozuje.

§ 26 a)

Nikdo nesmí vykonávati myslivost osobně bez honebního lístku (lístku na honbu) příslušným úřadem vydaného, nebo bez honebního certifikátu lístek honební ve smyslu § 27 nahrazujícího.

Majitel lístku honebního, vykonává-li osobně myslivost, má lístek honební stále míti při sobě a vykázati se jím na požádání veřejných orgánů bezpečnosti a přísežného v § 27 uvedeného služebnictva.

§ 26 b)

Lístky honební vydává okresní výbor, v jehož obvodu má žadatel pravidelné své bydliště. Osobám, jež mají pravidelné své bydliště v hlavním městě Praze nebo v Liberci, má vydávati honební lístky městská rada.

Osobám, jež nemají řádného bydliště v území království Českého, vydá lístky honební okresní výbor (městská rada) toho místa, kde se právě zdržují.

§ 26 c)

Lístek honební jest platný jen pro osobu, na jejíž jméno zní a platí s výjimkou odst. 3 § 26 d) stanovenou pro celé území království Českého. Honební lístek musí býti opatřen pevně připojenou podobiznou vlastníka a nesmí býti jiné osobě postoupen.

§ 26 d)

Honební lístek může býti vydán buď na jeden kalendářní měsíc, anebo na jeden honební rok (§ 17), anebo na tři po sobě jdoucí honební roky. Lístek tento neopravňuje honiti bez souhlasu pána myslivosti.

Za vydání lístku honebního na jeden kalendářní měsíc znějícího zaplatí mimo kolkovné pán myslivosti taxu 50 Kč, honební host taxu 30 Kč, za vydání lístku honebního na jeden honební rok znějícího zaplatí mimo kolkovné pán myslivosti taxu 150 Kč, honební host taxu 100 Kč, a za vydání lístku honebního na tři honební roky znějícího zaplatí mimo kolkovné pán myslivosti taxu 400 Kč a honební host taxu 250 Kč.

V předcházejícím odstavci uvedená taxa za lístek platný na jeden rok snižuje se na 30 Kč mimo kolkovné pro členy honebního společenstva, v jehož honitbě se myslivost vykonává znalci ve smyslu §§ 6 a 14; avšak takový lístek honební opravňuje - předpokládajíc, že bylo uděleno povolení dle § 25 potřebné - pouze k osobnímu výkonu myslivosti v honitbě honebního společenstva, jehož členem jest majitel tohoto lístku honebního.

Cizozemci, kteří ani nebydlí v Československé republice, ani nemají v Čechách pozemkového majetku, zapraví za honební lístek platný na jeden rok mimo kolkovné taxu 300 Kč, za honební lístek platný na tři roky mimo kolkovné taxu 800 Kč.

Takovým cizozemcům může však býti také vydán honební lístek s platností toliko třídenní, za nějž jest zaplatiti mimo kolkovné taxu 150 Kč.

Za duplikáty ztracených lístků honebních není třeba taxu znovu zaplatiti.

Žáci škol lesnických a lesničtí praktikanti jsou osvobozeni od placení taxy za lístek honební po dobu svých studií, pokud se týče po svou dobu učební.

§ 26 e)

Taxy za lístky honební vybírá příslušný okresní výbor (městská rada).

Z výnosu tax plyne 25 % do pokladny zastupitelského okresu (v Praze a v Liberci do pokladny obecní), 75 % do zemského fondu.

Obnosy na zemský fond připadající odvádí příslušný okresní výbor (městská rada) každého roku v měsíci únoru zemskému fondu.

§ 26 f)

Tiskopisy honebních lístků a honebních certifikátů nahrazujících je ve smyslu § 27 opatřuje na náklad zemského fondu zemský výbor (zemská správní komise) a dodává je bezplatně okresním výborům (městským radám).

Vzorce lístků honebních a honebních certifikátů nahrazujících je ve smyslu § 27 a bližší předpisy o jejich sdělání a zúčtování stanoví se místodržitelstvím v dohodě se zemským výborem (zemskou správní komisí) cestou nařizovací.

§ 26 g)

Vyhne-li se kdo povinnosti uložené mu podle § 26 a), aby si opatřil lístek honební, má jej, nehledě k předpisu § 42, okresní výbor (městská rada), jemuž přísluší podle § 26 b) vydati lístek honební, vyzvati platebním rozkazem, aby do 14 dnů složil u okresní (obecní) pokladny obnos 150 Kč, jde-li o pána myslivosti, nebo 100 Kč, jedná-li se o honebního hosta, popřípadě jedná-li se o cizozemce ve smyslu § 26 d), odst. 4, obnos 300 Kč připadající za honební lístek na příslušný honební rok.

Na tento platební rozkaz lze do 14 dnů podati u okresního výboru (městské rady) stížnost k zemskému správnímu výboru. Nebude-li příslušná částka zaplacena do 14 dnů po právoplatnosti platebního rozkazu, budiž na požádání okresního výboru (městské rady) vymáhán podle § 3 cís. nařízení z 20. dubna 1854, č. 96 ř. z., politickou exekucí.

Částky takto vymožené jest upotřebiti podle předpisu obsaženého v § 26 e).

§ 27

Služebnictvo k provozování myslivosti a k přihlížení k ní zřízené a pod přísahu vzaté obdrží na místě lístku certifikáty na honbu, na čas služby, jež vydává bez taxy výbor okresní, v Praze pak a v Liberci rada městská.

§ 28

Lístku na honbu není dovoleno vydávati:
1. nezletilým, leč by za ně žádal otec nebo poručník, žákům lesní školy neb akademie, leč by žádalo ředitelství a učňům a mládencům mysliveckým, leč by žádal jejich pán neb správce lesního revíru;

2. osobám na duchu chorým a opilcům ze zvyku;

3. lidem chudobným, kteří se chovají z důchodů obecních nebo v ústavech dobročinných;

4. dělníkům za mzdy denní neb týdenní pracujícím;

5. těm, kdož nemají pasu na zbraň.

6. Krom toho není dovoleno vydávati lístku na honbu po deset let od projití trestu tomu, kdož nalezen byl vinen nějakým zločinem proti bezpečnosti osoby neb majetku; na pět let od projití trestu tomu, kdož podle § 335 zák. trest. nelezen byl vinen přečinem nějakým proti bezpečnosti života neopatrným zacházením se zbraní střelnou, aneb přestupkem krádeže, účastenství v krádeži, zpronevěření aneb podvodu.

7. Po tři léta není dovoleno vydávati lístku na honbu tomu, kdož byl potrestán proto, že ho zle užil.

§ 29

Certifikátu na honbu není dovoleno vydávati přísežným osobám mysliveckým ve službě postaveným v případnostech jmenovaných v § 28 pod č. 2 a 6.

§ 30

Certifikát nebo lístek na honbu budiž majetníkovi odňat, aniž se mu taxa za něj vrátí, vzejde-li aneb přijde-li při něm potomně najevo příčina nějaká, pro kterou se mu mohlo certifikátu nebo lístku takového odepříti.

§ 31

Odepře-li se někomu lístku nebo certifikátu na honbu aneb odejme-li se mu lístek nebo certifikát takový, může z toho rekurs vzíti k výboru zemskému, kterýžto rekurs má ve 14 dnech podati výboru okresnímu.

§ 32

Od 1. února až do 31. července má se vůbec zvěře honebné šetřiti a hájiti, pročež zapovězeno jest, v tomto čase takovou zvěř honiti, ji usmrcovati a chytati, též sbírati vejce takových ptáků, kteří se mají šetřiti.

Kterážto zápověď se však nevztahuje k oborám, tj. k ohradám, v nichž se chová zvěř dančí, zvěř vysoká a černá.

Výjimkou ale může se také včas šetření a hájení zvěře stříleti:
a) Všeliká zvěř škodná, ač nepožívá-li ochrany zákona;

b) od 1. března až do posledního května sluky lesní, kohouti, čili ptáci tetřeví, tetřívci a jeřábci;

c) od 1. července až do 31. ledna divoké husy a kachny;

d) od 1. května až do 31. ledna srnci.

§ 33

Pokud úroda není z pole sklizena, není dovoleno bez přivolení toho, či úroda jest, ani na polích honiti, ani psů honicích na ně vpouštěti, leč tu, kde jsou brambory, řepa a zelí.

§ 34

Od 14. dne, když nastane čas hájení zvěře, a po všechen tento čas dále není dovoleno prodávati zvěře, kteréž se má šetřiti, ani vajec jejich; sice bude to i ono k dobru fondu chudých toho místa zkonfiskováno.

§ 35

Po čas k honbám ustanovený má si každý zvěřinář na zvěř prodávanou lístek dodávací opatřiti, a jej v místech, v příčině věcí, z nichž se platí daň potravní, uzavřených, při placení této daně za písemné vysvědčení odevzdati.

Tento lístek vydá pán myslivosti aneb k jeho rozkazu některá zřízená osoba myslivecká. V něm se má pojmenovati okrsek honební, z něhož zvěř pochází, druh zvěře a kolik jest jí kusů, a má se připomenouti den rok, kdy lístek byl vydán. Donesl-li by kdo zvěř bez lístku dodávacího, bude mu od veřejných orgánů dohlížejících k dobrému fondu chudých místních zkonfiskována.

§ 36

Zvěř do ok a pastí lapati jest zapovězeno, vyjímajíc zvěř škodnou.

§ 37

Zvěř postřelená může se na cizí pozemky stíhati jen tehdá, když k tomu svolí ten, kdo na nich má právo myslivosti.

§ 38

Divocí kanci (černá zvěř) chovati se mohou jen v oborách uzavřených a opatřených tak, aby z nich nemohli vyběhnouti.

Postihl-li by kdo zvěř černou vně obory, může ji, vyhledává-li toho obrana osoby nebo majetku, každého času usmrtiti, rovněž jako vlka, medvěda a jinou zvěř škodnou.

§ 39

Každý má právo zvěř od svých pozemků klapačkami, hastroši a ploty k tomu zřízenými zapuzovati a z vinic a zahrad vystřelením plašiti.

§ 40

Ti, kdož mají psy, přihlížejte k tomu, aby v cizím honbišti nehonili. Kdo by proti tomu činil, pokutován bude 50 kr (1 Kč) až 2 zl. (4 Kč).

Byla-li by v některém revíru z dáli nejméně 200 sáhů (380 metrů) od nejbližšího domu postižena kočka se potulující, aneb byl-li by v téže vzdálenosti postižen pes, jenž by v nepřítomnosti pána svého honil, může je pán honby usmrtiti nebo dáti usmrtiti.

§ 41

Četnictvo, okresní a obecní orgánové bezpečnosti a služebnictvo přísežné pro dohlížení k honbě zřízené jsou povinni přímo k tomu přihlížeti, aby to, co v tomto zákoně nařízeno, bylo zachováno, a přestoupení jeho aby se předešlo a v známost uvedlo.

§ 42

Přestoupení tohoto zákona takto se pokutuje:
1. Kdo by nešetřil zápovědi v tomto zákoně (§§ 32, 33 a 36) daných, čině jim na odpor, potrestán bude pokutou 2 - 20 zl. (4 až 40 Kč) a dopustil-li by se toho znovu, pokutou až do 50 zl. (100 Kč) nehledíc k tomu, zdali jest na týž čin v jiných zákonech trest uložen. Touž pokutou potrestán bude

2. ten, kdo by lístku na honbu zle užil, zjednav sobě lístek cizí a použiv ho, aneb kdo by svého lístku někomu jinému na provozování honby postoupil;

3. ten, kdo by, nemaje platného lístku nebo certifikátu na honbu, myslivost buď sám provozoval aneb hostem některým, který by platného lístku neměl, provozovati dal;

4. ten, kdo by, nemaje k tomu povolení pána myslivosti, chodil po jeho honbišti mimo veřejné cesty, vinice a zahrady se zbraní střelnou neb nějakým jiným nástrojem mysliveckým a byl v tom postižen.

Mimo případy uvedené pod č. 2 a 3 podrobena jsou trestu ustanovenému v prvním odstavci též všecka ostatní jednání a opominutí, jimiž se porušuje ustanovení § 26 a) až g) a nařízení na základě jich vydaná, pokud nejsou trestná podle všeobecného zákona trestního.

§ 43

Tyto pokuty ukládati přísluší úřadu politickému.

Pokuty došlé jdou do místní pokladnice chudých té obce, kde čin trestný byl vykonán.

Politické úřady I. stolice uvědomí příslušný okresní výbor (městskou radu) o trestech uložených podle § 42 č. 2, 3 a 4, jakož i podle posledního odstavce tohoto paragrafu.

§ 44

Trest uložený na přestoupení předpisů policejních, myslivosti se týkajících, promlčením pomíjí ve třech měsících od toho dne, kdy přestupek byl vykonán, když přestupce od té doby nebyl k odpovídání obeslán.

§ 45

Držitelé pozemků mají právo, žádati náhrady za škodu honbou a zvěří učiněnou. Stala-li se škoda honbou, povinen jest ji nahraditi pán myslivosti (§ 24), stala-li se zvěří, povinno jest náhradou společenstvo honební, a jde-li o škodu, způsobenou na enklávách nebo na pozemcích k honbě přikázaných, povinen jest ji nahraditi ten, kdo má právo provozovati myslivost.

Tento oprávněný má však toho vůli, chrániti enkláv nebo pozemků k honbě přikázaných od škody, kterou by zvěř učiniti mohla, zahražením aneb jiným opatřením, ježto držiteli pozemku v užívání jich není na újmu.

Není-li ve smlouvě o pronajmutí myslivosti nebo v nějaké jiné úmluvě mezi stranami učiněné nic jiného ustanoveno, vyhledána budiž náhrada soudem smluvčím k tomu konci zřízeným.

§ 46

V každém okresu zřídí se soudů smluvčích několik, a okresní výbor pojmenuje vrchní rozsudí těchto soudů vždy na tři léta napřed. Když se podá žaloba o nahrazení škody, vyzve vrchní rozsudí strany, aby si ve třech zvolily po dvou důvěrnících, a vyšetří s nimi škodu na místě samém.

Soud smluvčí má nejprve hleděti učiniti narovnání, a nejde-li to, rozhodne pak, má-li se dáti náhrada a která.

Nemohou-li se smluvčí shodnouti, mnoho-li náhrada má činiti, rozhodne v tom vrchní rozsudí v mezích návrhů obapolných.

Kdyby jedna nebo druhá strana, nedbajíc učiněného vyzvání, důvěrníky své jmenovati opominula, má vrchní rozsudí scházející rozsudí sám ustanoviti, toto stranám oznámiti a k vynesení rozsudku o náhradě přikročiti.

Z nálezů soudu smluvčího nestává odvolání.

Za vykonání výroku soudu smluvčího požádán buď soud příslušný, kterýž, byla-li podána stížnost zrušovací pro nezachování toho, co v tomto paragrafu nařízeno, prve nežli exekuci povolí, v příčině této stížnosti rozhodne.

§ 47

Smlouvy, učiněné o pronajmutí myslivosti dříve, než tento zákon moci nabude, neobsahují-li nic jiného, budou míti platnost i dále.

Práva a povinnosti pronajimatelů a najimatelů, jakož i práva k vyhledávání náhrady za škodu zvěří způsobenou, uvažovány budou podle této smlouvy, a pakli by smlouva ničeho v tom neustanovovala, podle zákonů a nařízení posavade platných.

Šlo-li by pak o vyhledávání náhrady za škodu honbou nebo zvěří učiněnou, má se v té příčině předsejíti podle toho, co vyměřeno v §§ 45 a 46 tohoto zákona.

§ 48

Stala-li se prve, než tento zákon moci nabude, smlouva o služebnost honitby, povinen jest ten, kdo má právo služebnosti, nahraditi škodu od zvěře způsobenou, ač není-li ve smlouvě nic jiného ustanoveno.

§ 49

Zákonové a nařízení posavadní, práva myslivosti a jeho vykonávání se týkající, pozbývají moci své.

§ 50

honebního zákona byl zrušen zákonem ze dne 24. července 1919, cís. 445 Sb. z. a n.

§ 51

Tento zákon nabude platnosti ve 30 dnech ode dne vyhlášení jeho zákoníkem zemským.

§ 52

Mému ministrovi státnímu uloženo jest, aby zákon tento ve skutek uvedl.

Příl.Formulář

------------------------------------------------------------------
Země Česká

Honební lístek

pro ............................................................

jméno a příjmení ...............................................

charakter, zaměstnání ..........................................

bydliště .......................................................

jako pán myslivosti ............................................

jako host a honbu ..............................................

Platí na jeden rok.

Okresní úřad v N. N.

Vydán dne ............

------------------------------------------------------------------
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Legislatívna história

Příspěvek od Lotr »

lovec - nic z roku 1883 v ASPI není, jen předpis 100/1889 o zkoušce pro službu mysliveckou a 124/1857 Předpoklady ke službě na ochranu myslivosti. V případě zájmu mohu zveřejnit.
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
pufr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2906
Registrován: ned 10.2.2008, 20:04
Bydliště: Kousek západně od Prahy

Re: Legislatívna história

Příspěvek od pufr »

Při případné studijní či jiné aplikaci musí člověk dát u těchhle "quazi-archivních" předpisů vygenerovaných z ASPI pozor, k jakému datu byl platný uvedený text - to znění Českého zemského zákona výše obsahuje všechny změny a novely uplatněné do r. 1941, kdy začalo na území Protektorátu BuM platit nové vládní nařízení.

Něco je i volně dostupné na epravo.cz
https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/ ... =1&ParaC=2
https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/ ... =1&ParaC=2
https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/ ... =1&ParaC=2
Pufr
Uživatelský avatar
lovec
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2024
Registrován: pon 25.9.2006, 16:07
Bydliště: SK

Re: Legislatívna história

Příspěvek od lovec »

Ďakujem !

:P 8)
9,3x62mm, .338 Remington Ultra Magnum, .300 Winchester Magnum, 7mm-08 Remington, .270 Winchester, .260 Remington, 6,5x47mm Lapua, .44 Magnum, 9mm Luger, 16/70, .22 LR
Every Shot Counts
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Legislatívna história

Příspěvek od Lotr »

Jistě, v ASPI jsou všechna platná znění za určitá období, nejvíc se s tím pracuje při ustanovování mysl. stráží a hospodářů do funkcí, neboť byste se převelice divili, jakých trestných činů se někteří dopustili :lol:
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
Uživatelský avatar
lovec
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2024
Registrován: pon 25.9.2006, 16:07
Bydliště: SK

Re: Legislatívna história

Příspěvek od lovec »

Lotr píše:lovec - nic z roku 1883 v ASPI není, jen předpis 100/1889 o zkoušce pro službu mysliveckou a 124/1857 Předpoklady ke službě na ochranu myslivosti. V případě zájmu mohu zveřejnit.
Ak je tá možnosť, tak by som ťa poprosil.
9,3x62mm, .338 Remington Ultra Magnum, .300 Winchester Magnum, 7mm-08 Remington, .270 Winchester, .260 Remington, 6,5x47mm Lapua, .44 Magnum, 9mm Luger, 16/70, .22 LR
Every Shot Counts
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Legislatívna história

Příspěvek od Lotr »

100/1889Nařízení
ministeria orby

ze dne 14. června 1889,

o zkoušce pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti.

§ 1

Kandidati, kteří chtějí obdržeti úřední potvrzení, že mají odbornou způsobilosť ke službě myslivecké a ke službě na ochranu myslivosti, povinni jsou podrobiti se zkoušce v tomto nařízení upravené. Aby připuštěni byli ke zkoušce, povinni jsou prokázati:

1. že dokonali 18. rok věku svého;

2. že nejméně po jeden rok prakticky zaměstnáni byli ve službě myslivecké.

§ 2

Žádosti o připuštění ke zkoušce nejpozději do 31. července toho roku, ve kterém zkouška vykonána býti má, podány buďte k politickému úřadu zemskému, jenž dle bydliště kandidatova jest příslušným.

Každý kandidat přiložiti má k své žádosti: křestní nebo rodný list, jakož i vysvědčení o praktickém zaměstnání v § 1., č. 2 žádaném.

§ 3

Politický úřad zemský rozhoduje, zda kandidat připuštěn může býti ke zkoušce.

Předepsaná praxe může dokončena býti i po podacím terminu, avšak buď každou měrou před zkušebním dnem skončena a před zkušební kommissí prokázána.

Osoby, které odsouzeny byly pro zločin nebo přestupek krádeže neb zpronevěry, účastenství v nich nebo podvodu neb pro přečiny, vztažmo přestupky v § 1. zákona ze dne 28. května 1881. (Z. Ř. č. 47.) nebo v § 1. zákona ze dne 25. května 1883. (Z. Ř. č. 78.) uvedené, nebudou po dobu v zákoně ze dne 15. listopadu 1867. (Z. Ř. č. 131.) ustanovenou připuštěny ke zkoušce.

§ 4

Zkouška koná se jednou do roka před kommissí, která dle nařízení ze dne 11. února 1889. (Z. Ř. č. 23.) zřízena jest pro státní zkoušku z ochranné a pomocné technické služby lesní.

Je-li v zemi několik takovýchto zkušebních kommissí zřízeno, kandidati zkoušky ze služby myslivecké a ze služby na ochranu myslivosti přiděleni buďte zkušební kommissi v onom místě, které nejbližší jest jejich bydlišti.

Jestliže by v některé zemi, protože málo kandidatů se přihlásilo, nekonala se zkouška pro ochrannou a technickou pomocnou službu lesní, kandidati zkoušky pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti přiděleni buďte jinému úřadu zemskému, u kterého koná se zkouška pro ochrannou a technickou pomocnou službu lesní.

§ 5

Při zkoušce pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti zkoušeti bude onen zkušební kommissař, kterému při státní zkoušce pro ochrannou a technickou pomocnou službu lesní přísluší zkoušeti z předmětů v § 37. nařízení ze dne 11. února 1889. (Z. Ř. č. 23.) pod skupinou II. uvedených.

Předseda řídí veškerou zkoušku, on a i druhý zkušební kommissař mají právo dávati otázky.

§ 6

Zkouška konati se má po státní zkoušce pro ochrannou a technickou pomocnou službu lesní, ku které co možná má se připojiti.

Den a hodina, kdy kandidati přihlásiti se mají u předsedy, buďte politickým úřadem zemským kandidatům včasně oznámeny.

Zkouška skládá se z písemné a ústní zkoušky v uzavřené místnosti.

Při počátku zkoušky kandidati prokázati mají předsedovi vhodným způsobem svou totožnosť, a v případnosti § 3., odstavce 2. dokončení předepsané praxe, jakož i že zkušební taxu složili nebo že od ní jsou osvobozeni, též odevzdati mají předepsaný kolek na vysvědčení.

§ 7

Předměty zkoušky jsou:

1. Myslivosť, t. j. znalosť honebních zvířat a jich způsobu života, rozličných honebních a lacích způsobů, mysliveckých názvů při myslivosti obyčejných, konečně zákonné předpisy honební té země, ve které kandidat bydlí.

2. Znalosť zákonných předpisů o právech a povinnostech ochranných organů v té zemi, ve které kandidat bydlí.

§ 8

Pro písemnou zkoušku dá předseda po dvou otázkách.

Písemná zkouška trvá nejdéle jednu hodinu.

Předseda a zkušební kommissaři prohlédnouti mají písemná vypracování ještě v den písemné zkoušky.

V ostatních věcech předpisy § 38., vztahuje § 12. nařízení ze dne 11. února 1889. (Z. Ř. č. 23) vztahují se obdobně i k této zkoušce písemné.

§ 9

Ústní zkouška počíná se co možná v den písemné zkoušky, doba ústní zkoušky tohoto dne ustanovena buď předsedou. V následujících dnech zkouška nemá trvati déle nežli osm hodin denně.

Ústní zkouška jest veřejnou. Kandidati zkoušeni buďte dle pořádku abecedního. Čas zkoušky pro každého kandidati trvá půl hodiny.

§ 10

Co se týče klassifikace a jejího vyhlášení, platnosť mají také při zkoušce pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti ustanovení §§ 40. a 41. nařízení ze dne 11. února - ---- (Z. Ř. č. 23.).

§ 11

Kandidati, kteří by vykonali zkoušku nejméně s dostatečným prospěchem, obdrží vysvědčení dle vzorce A vydané, od předsedy a kommissařů podepsané opatřené pečetí, které zkušební kommisse pro státní zkoušku pro ochrannou a pomocnou techniku službu lesní užívá, řádně kolkované.

Kandidati, kteří by při zkoušce neobstáli, obdrží vyřízení dle vzorce B sepsané o výsledku své zkoušky.

Přítomným kandidatům při vyhlášce dle § 10. učiněné odevzdáno buď předsedou vysvědčení nebo vyřízení i s přílohami jich žádostí za připuštění ke zkoušce, vztažmo s kolkem na vysvědčení, nepřítomným však zasláno buď skrze politický úřad zemský nebo politický úřad první instance.

§ 12

Zkouška opakována býti může beze všeho obmezení, a to v řádných lhůtách zkušebních, k nimž podáno buď přihlášení dle § 2.

Opakování zkoušky nebuď ve vysvědčení vyznačeno.

§ 13

O celém zkušebním úkonu sepsán buď protokol dle § 45. nařízení ze dne 11. února 1889. (Z. Ř. č. 23.), při čemž užito buď příměrně vzorce tam předepsaného.

Protokol zaslán buď, po případě skrze okresní hejtmanství, politickému úřadu zemskému. Úřad tento podle zkušebního protokolu zdělati má tabelarní přehled dle vzorce C a zaslati jej ministeriu orby.

§ 14

Každý kandidat před počátkem zkoušky, vztažmo opakovací zkoušky složiti má, zkušební taxu 5 zl. u příslušné c. k. pokladny zemské, nebo koná-li se zkouška při okresním hejtmanství, složiti má ji u příslušného úřadu berního a obdrženou kvitanci odevzdati předsedovi zkušební kommisse (§ 6.), jenž přiloží ji ku protokolu o zkoušce.

Politický úřad zemský, dle bydliště kandidatova příslušný, v případnostech zvláštního zřetele hodných může osvoboditi od zapravení celé nebo poloviční zkušební taxy. Žádosť o toto osvobození buď zároveň podána se žádostí o připuštění ke zkoušce, avšak odděleně od ní. Chudoba kandidatova, a jsou-li jiné osoby k jeho výživě zákonně povinny, také chudoba těchto osob, prokázána buď vysvědčením chudoby od obecního představenstva posledního bydliště vydaným.

V žádosti za osvobození a ve vysvědčení chudoby uvedeny a potvrzeny buďte ony okolnosti, na kterých chudoba se zakládá.

Politický úřad zemský má na vůli, dle své úvahy v jednotlivých případnostech za osvobození žádajícímu uložiti ještě další průkazy o chudobě nebo takovýchto průkazů z úřední moci sobě vyžádati.

Za osvobození od zapravení celé nebo poloviční zkušební taxy může za uvedených právě okolností žádáno býti také pro zkoušku opakovací a uděleno býti.

§ 15

O platech členů zkušební kommisse a o správních nákladech mají také u zkoušky pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti platnosť obdobnou předpisy §§ 47. a 48. nařízení ze dne 11. února 1889. (Z. Ř. č. 23.).

§ 16

Vysvědčení o odbyté s prospěchem zkoušce pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti, chce-li kdos později vykonati zkoušku pro ochrannou a pomocnou technickou službu lesní, nezprošťuje jej povinnosti, aby zkoušku tuto vykonal v celém rozsahu, jak nařízen jest v § 37. nařízení ze dne 11. února 1889. (Z. Ř. č. 23.).

Naproti tomu však vysvědčení o odbyté s prospěchem státní zkoušce pro ochrannou a pomocnou technickou službu platí spolu také jako úřední potvrzení o odborné způsobilosti pro službu mysliveckou a službu na ochranu myslivosti.

§ 17

Nařízení toto nabude moci dne 1. července 1889.

Falkenhayn m. p.

Vzorec A ku § 11.


Vysvědčení


o zkoušce pro službu mysliveckou a pro službu na ochranu
myslivosti.


Pan původem
z podrobil se státní zkoušce pro službu
mysliveckou a pro službu na ochranu myslivosti podle
ministerského nařízení ze dne 14. června 1889. (Z. Ř. č. 100.)
roku 18.. s prospěchem.


dne 18

Zkušební kommisse

u c. k.

Předseda:


Zkušební kommissaři:
Příl.
Vzorec B ku § 11.


Panu
v

Při státní zkoušce pro službu mysliveckou a pro službu na
ochranu myslivosti, roku 18.. podle ministerského nařízení ze
dne 14. června 1889. (Z. Ř. č. 100.) konané, neprospěl jste
dostatečně.


Podle § 12. nařízení můžete se znovu přihlásiti k opakování
zkoušky ve lhůtě řádné.

Dne 18


Zkušební kommisse

u c. kr. v


Předseda:
Příl..
Vzorec C ku § 13.


Tabelarní přehled

výsledku státní zkoušky pro službu mysliveckou a pro službu na
ochranu myslivosti

podle nařízení ze dne 14. června 1889. (Z. Ř. č. 100.) roku
18..


O Ke Od Od Zk Př
p zkouš mí st ou Při zkoušce i
ř ce tn ou šc obstálo s zk
Sídlo i bylo ut pi e třídou ou
kommisse p připu o lo se šc Poznámka
zkušební u štěno po e
š dr ne
t ob ob
ě il st
n o ál
í o
k
e
z
k
o
u
š
c
e
ž
á
d
a
l
o
v do dos
e bř tat
l e ečn
m ě
i
d
o
b
ř
e




dne 18

C. k.
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Legislatívna história

Příspěvek od Lotr »

124/1857 ř.z.

Nařízení
min. zál. vnitř. a spravedlnosti

ze dne 1. července 1857

o tom, čeho potřebí, aby kdo mohl vzat býti pod přísahu ke službě pro hájení myslivosti

Poněvadž obecné dobro pilně toho vyhledávalo, aby práv podstatných, kterých se propůjčuje těm, kdož byli podle §§ 53 a 54 zákona lesního od 3. prosince 1852 pod přísahu vzati, ke službě pro hájení lesů, i těm, kdož podle §§ 3 a 4 nařízení, vydaného ministerstvem vnitra a spravedlnosti dne 2. ledna 1854 (zák. říšského č. 4), byli vzati pod přísahu ke službě pro hájení myslivosti, požívaly jenom osoby úplné důvěry hodné, tedy se podle zmocnění, od Jeho c. kr. Apoštolského Veličenstva nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. června 1857 uděleného, toto nařizuje:

§ 1

Úřadové političtí mohou jen takové osoby vzíti pod přísahu a v povinnost ke konání služby pro hájení myslivosti, které jsou bezúhonného chování.

§ 2

Aby kdo mohl ke službě pro hájení myslivosti pod přísahu vzat býti, potřebí mimo to zvláště:
a) aby byl s prospěchem odbyl zkoušku státní, kterou povinny jsou vykonati osoby k hájení myslivosti zřízené;

b) aby byl dokonal 20. rok věku svého.

§ 3

Ti, kdož byli vinni nalezeni nějakým zločinem vůbec, nějakým přečinem z násilnosti proti někomu jinému spáchaným, aneb přestupkem takovým, též přečinem nějakým ze zištnosti aneb odporujícím veřejné mravopočestnosti nebo přestupkem takovým, aneb kdož byli toliko pro nedostatek důkazů z obvinění pro nějaký takový zločin, přečin nebo přestupek osvobozeni, konečně ti, kdož byli pro nějaké jiné předstoupení zákona alespoň k šestiměsíčnímu trestu na svobodě odsouzeni, nemohou ke službě pro hájení lesů a myslivosti pod přísahu a v povinnost bráni býti, leč by k tomu zemský politický úřad zvláštní povolení dal, kteréž povolení se ale jen z příčin zvláštního zřetele hodných udělovati má.

§ 4

Byl-li by ten, kdo má býti vzat pod přísahu, mdlého rozumu a paměti, byl-li by oddán pití, hře, rvačkám a výtržnostem, byl-li by podezřelý z úplatnosti aneb že provozuje obchod podloudní, aneb měl-li by vůbec na sobě nějakou takovou vadu fysickou neb mravní, že by podle zdání úřadu byl méně způsobilý aneb zcela neschopný, konati službu k hájení lesů a myslivosti, při níž by měl práva vrchnostenské osoby a stráže civilní, tedy ho nemá úřad ke přísaze připouštěti.

§ 5

Byl-li by kdo ke službě pro hájení myslivosti pod přísahu vzat, a vzešla-li by potom při něm příčina některá v § 3 jmenovaná, pro kterou se někdo nemůže pod přísahu vzíti, tedy pozbude mocí zákona práv osoby vrchnostenské, a stráže civilní, jichž byl vzetím pod přísahu nabyl.

Mimo to, vzešla-li by při něm nějaká vada fysická neb mravní, nalézti se může podle § 4, aby mu práva tato byla odňata.

§ 6

Nejnižší úřady politické, jímž náleží někoho ke službě pro hájení lesů a myslivosti pod přísahu bráti, mají také nalézati, má-li ku přísaze připuštěn a práv, jichž vzetím pod přísahu nabyl (§ 5), zbaven býti.

Z nálezů těchto užíti lze rekursu jako opravného prostředku podle § 77 zákona lesního.

§ 7

Každému, kdo byl ke službě pro hájení myslivosti pod přísahu vzat, má se vydati potvrzení písemné, že vykonal přísahu, kteréžto potvrzení má mu býti legitimací.

§ 8

Nejnižší úřady politické mají vésti přesný seznam všech těch osob v okresu svém, kteréž byly ke službě pro hájení myslivosti pod přísahu vzaty, a mají je chovati v stálé patrnosti.

Ti, kdož službu dávají, aneb jejich zástupci povinni jsou pod uvarováním pokuty pořádkové 4 Kč až 20 Kč oznámiti nejdéle v šesti měsících příslušnému úřadu politickému, kdykoli se v osobách ke službě pro hájení myslivosti pod přísahu vzatých nějaká změna přihodila.
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
Odpovědět