Přestavby zbraní aneb jak si něco zbastlit

[dalas]

Kodiak1> Já nikde netvrdil, že Zbrojovka měla na komoru jeden výstružník. V podstatě jsi ale napsal to stejné co já. Děda jen vyráběl nástroje,(cca 1930-1960) které požadovala výroba. Ano, komora se dá dělat na x operací, ale tím se taky zvyšuje pravděpodobnost že se x krát něco po.....Nic víc jsem tím nechtěl říct.

[Kodiak1]

To Pufr: ta trubka za těmi výstružníky je přípravek na upínání hlavňových svazků
při výrobě nábojových komor. Každý model zbraně měl svůj přípravek. - Bingo! Pufr

To Dalas: Nikdo neříká, že to bylo ve zbrojovce v Brně na prd, ale dělali to
trochu jinak, než ostatní a ne špatně. Třeba kované hlavně v Brně byly velice dobré.
A ano, kdyby tu zbrojovku někdo neměl jako dojnou krávu (nevytunelovali jí), investovalo
se do technologií (poslední tam investoval asi Albert Speer), tak by mohlo být všechno jinak.

[Marcus.das]

2Pufr: Pevnostní (lomové) charkateristiky difuzních vrstev, kterými nitridované povrchy jsou, bych asi nechal stranou, i když situace při kontaktu s pohybující se střelou (namáhání tenké nitridované vrstvy ve dvou osách tlakem a v jedné=rovnoběžné s osou vývrtu tahem) by asi šlo i nějak rozumně namodelovat. Čemu ale nevěřím, je nitridace celého vývrtu hlavně. Není mi známá technologie, která by zajistila vznik rovnoměrně nitridované vrstvy na povrchu vývrtu v celé délce hlavně. Limitujícím mechanismem bude průnik dusíku do prostoru vývrtu, kdy se bude jednat o kombinaci dizuzního mechanismu a migrace částic s nenulovým nábjem. Proto bude docházet k nitridování především ústí hlavně a nábojové komory/kuželu/začátku vývrtu. Střední část vývrtu hlavně ale bude nitridována jen sporadicky (omezený průnik dusíku "dovnitř hlavně). Pokud se vezme v potaz ještě změna objemu nitridované oblasti materiálu v důsledku vzniku fází s jiným měrným objemem, výsledkem bude hlaveň s vývrtem, který nemá ve všech místech stejný průměr (myšleno v podélném směru)-i když se to "vleze" do tolerancí, na přesnosti to v obecné rovině jistě nepřidá. Samozřejmě čím delší hlaveň s menším průměrem vývrtu, tím větší efekt "nehomogenní nitridace vývrtu" lze očekávat. Vnitřní pnutí v samotné vrstvě v důsledku změny objemu fází a jeho vli na životnost vrstvy bude asi už jiná kapitola...

[Jiskra]

Marcus.das - BINGO . Dobře Ty!

[pufr]

Marcusi - Díky za kvalifikované info!
Podobnou informaci - o různé tloušťce i kvalitě nitridace ve vývrtu puškové hlavně - lze nalézt v dostupných článcích - např. i z UNOBU v Brně:
https://www.hutnickelisty.cz/wp-content ... zbrani.pdf
ale i v mnoha jiných pramenech
https://wanderingthroughthenight.wordpr ... nt-page-1/

Na druhou stranu - viz třeba text výše - víme, že hlavně i vývrty některých malorážových "útočných pušek" se nitridují (komerčních názvů jsou spousty a většinou pravda - jak psal Lovec o Blaseru - souvisí s efektem "vnější" povrchové vrstvy - povrchové ochrany - nakonec i na té UNOB se mnoha asi nejvíc líbila sytě černá barva hlavní ČZ75 po nitridaci ). Ale určitý efekt zvýšení životnosti nitridovaného vývrtu hlavně je myslím u těchhle zbraní známý. A odtud mám i informace o křehké fázi tranzitní vrstvy působící problém ve vývvrtu při "standardním" provedení plazmové nitridace "tuzemských" hlavňových ocelí třídy 15. Někteří dodavatelé povrchové úpravy ale u vybraných materiálů (ocelí) dokážou tuhle fázi tranzitní vrstvy minimalizovat - odstranit.
Nitridace vývrtů má bez pochyb svá specifika, ale vypadá to, že lecos se už podařilo zvládnout
A protože jako rozený optimista věřím, že i český výrobce hlavní Petr Kuna a lidi kolem něj - viz Kodiak a další navázali na některé "úspěšné" - u dlouhých palných zbraní úspěšně ověřené - KnowHow, snažil jsem se diskuzi "lehce" směřovat i do této oblasti

[Marcus.das]

2Pufr-Nic proti, směr diskuze se tím směrem odvíjí IMHO sama Vždyť si vetšina znás pořád více může dovolit hlavně p. Kuny spíše než hlavně předních custom výrobců za velkou louží
K té životnosti-na přesnost střelby a dosahování "vojenských rozptylů" bude mít asi nejvyšší vliv charakter a stav ústí hlavně a pak přechodový kužel resp. začátek drážkování vývrtu. Obě tyhle oblasti jsou zpravidla "jakštakš" nanitridované téměř u všech průměrů vývrtů a pokud je zbytek vývrtu vypadaný, věřím, že se to zas tak moc na armádou očekávaném rozptylu neprojeví. Druhá věc je taky korozní odolnost, nejen mech. opotřebení. Tam nitridované vrstvy budou hrát prim (ať už je to hlaveň zvenčí, nebo části spoušťového mechanismu, ...)

[Choochoo007]

Měřítkem přesnosti hlavně je rozptyl nez teorie. Tezko hodnotit jestli by to lepsi s nebo bez, protoze kazda hlaven je jina. To uz se tu rozebiralo davno i z jinych duvodu. To samé platí o te nitridaci a jejiho vlivu na zivotnost a presnost. Rovnez se pocita az nastrel, ktery hlaven udela a jak dlouho si ho drzi.
Dalsi otazka je jestli pouziva P.Kuna plazmovou nitridaci. Odpoved zni ze ne. Nema tedy cenu resit teorii, kdyz je pak praxe trochu jina nez se tu resi. Jiste ma P. Kuna nejak reseno dostani plynu do vyvrtu hlavne, jinak by to nemelo asi smysl delat. Vi nekdo do jake hloubky P.K. nitriduje? Rovnez dulezity udaj. Pokud se uvadi, ze se nitriduji ruzne dlouho dle pouziti treba pro rezne a nebo tvareci nastroje, tak bych z hlavne nedelal vice nez je a dulezity je az vysledek na terci. To co prida ci neprida presnoti je jiste dulezite, ale rozptyl to rekne proste jednoznacne. Rovnez je zajimave, ze ti co meli jednu hlaven nitridovanou si nechavaji delat dalsi rovnez nitridovanou. Duvod?
Pokud pak nastrel na 250m u tenkostenne lovecke hlavne 8x57 vypada jako nize tak neni o cem. Tento obrazek z jeho stranek me proste hodne zaujal. Toto jiste dokazi po montazi i hlavne svetovych vyrobcu, o tom nepochybuji, ale za jakou cenu? 2x-3x takovou. Co zivotnost pri teto presnosti, bude stejna jako nitridovana nebo 2x nebo 3x horsi? Ma nekdo verohodna data?
http://www.zbrane-kuna.cz/images/kuna/IMG_0016.jpg
PS: Jinak je to stale o tom, ze nitridaci nedela P.Kuna, pozaduje ji majitel zbrane, takze volba zakaznika.

[Marcus.das]

Pak se tedy jen zeptám- ví někdo, jaký typ nitridace pan Kuna používá?

[Choochoo007]

Tady bych řekl že je idealni se ptat primo pana Kuny Ono vcelku vetsina otazek je na pana Kunu. O nem bez nej neni asi uplne idelani

[josse]

Myslím že je důležité vnímat že UNOB řešil pistolové hlavně... Zajímavý je graf síly vrstev v závislosti na délce. Chtěl bych vidět nitridaci 600mm dlouhé hlavně... Chci to vidět bez míče.

[Kodiak1]

Zase tu máme barevný graf, který by se určitě moc líbil malým dětem.
Tady je něco pro nevěřící Tomáše, pro ty co šíří tmářství a pro zkumavky
co pořád něco zkoumají, když už to bylo dávno vyzkoumané.
Tak raději něco z praxe, co vy na to?

Tady je foto polotovaru hlavně ráže .300. Na tomto polotovaru se dělaly
destruktivní zkoušky na zjištění mechanických vlastností nitridovaných
hlavní. Polotovar byl dlouhý 800mm a lom je zhruba v polovině 390mm.
Barevné šipky označují nitridovanou vrstvu na povrchu i uvnitř
polotovaru. Na těchto fotografiích je zřetelně vidět nanitridovaná
vrstva a je všude stejně silná vně i uvnitř a není nijak zeslabená, jak
tvrdí ostatní. Opticky se jeví, že uvnitř je ještě silnější než na
povrchu. Toto je důkaz o tom, že uprostřed polotovaru hlavně není
nitridace nijak zeslabená.

IMG_0611.JPG (20.66 KiB) Zobrazeno 6787 x

IMG_0623.JPG (36.53 KiB) Zobrazeno 6787 x

IMG_0640.JPG (43.23 KiB) Zobrazeno 6787 x

A následuje "nástřelka" z takové hlavně na 300m

test.jpg (18.3 KiB) Zobrazeno 6787 x

A ti kteří se nudí, tak si kupte medvídka mývala a zdržte se
hloupých komentářů.
Už tu byly pěny ódy na rádoby odborníky věcí znalých a zase je to trochu jinak, ach jaká škoda .

[Marcus.das]

...o to víc, mne jako "zkumavku" zajímá, jakou technologií tedy byla hlavěň nitridována. Teď už i z profesního pohledu

[bon]

... i když se zdržím hloupých komentářů, tak vrstva na fotce se mi nezdá jako nitridovaná. Tloušťka nitridované vrstvy je v setinách nebo max. desetinách mm a je tvořena difuzí dusíku do základního materiálu.

[Marcus.das]

Bon: psssst...
Prosím, můžeš sem Kodiaku hodit technologii, která dala vzniknout oné nitridované vrstvě ??

[Choochoo007]

..Tloušťka nitridované vrstvy je v setinách nebo max. desetinách mm ....

No kdyz vezmez do ruky pravitko a trojclenku, tak me vychazi tloustka cca 0,4mm. To je nekolik desetin jak rikas, snad jsem neudelal chybu. Popravde se kolem toho moc nemotam jako nekteri profesni odbornici, takze nevim, jestli je to malo nebo hodne, ale na Wiki hned prvni odkaz je 0,3mm za 30 hodin, 0,5mm za 50 hodin.

Jinak treba jeden z prvnich odkazu na tloustku
"Nitridování v plynu
K přípravě nitridační atmosféry se většinou používá plynný amoniak, který disociuje na prvky. Dusík, který se uvolňuje na povrchu dílce, difunduje do oceli a tvoří v povrchové vrstvěs legujícími prvky nitridy. Nitridační teploty se pohybují mezi 500 až 540 °C. Protože je při těchto teplotách difúzní rychlost malá, jsou nitridační doby dlouhé; např. za 20 h je tloušťka vrstvy asi 0,3 mm. Tloušťka nitridačních vrstev se proto pohybuje obvykle v rozmezí 0,1 až 0,5 mm."

Ale zase je to o tom, ze p.kuna jiste sdeli vice, kontakt na strankach ma. Takze kdo chce se dozvi jak to dela, jak dlouho, na jakych materialech atd.
Vzpominam na diskuzi o materialech nerez vs uhlik, coz je neco podobneho jako toto. A ze ma nekdo pece, kde ten material ma lepsi zamichanej nez druhej, ze ta homogenita ma vliv na presnost a tak dale. Terc je lakmus
Ja si snad necham udelat jednu hlaven bez nitridace a jednu s nitridaci, abych si to sam porovnal