Myslivecké zážitky

[Misak]

Alda: nedorzeni zadosti o naspani MS - prispevek smazan

[Alda]

to misak: abychom zamezili dohadum, prosim, napis, o jake MS se jedna - aby bylo prokazatelne, ze mate vyjimku.

jinak je videt, k cemu speje lov pri baterce...

[motolada]

Nemyslím si že zrovna kvůli baterce se střela fragmentovala a poranila jiný kus černé,to se stane klidně i ve dne.Ba naopak pokud svítil měl dokonalý přehled o postavení kusů,takže já bych nestřílel,počkal bych dokud se nepostaví tak jak mají.Takže tady je problém jinde(to na krku a ukazovák )

[xHonza]

V sobotu ráno jsem vyrazil na obhlídku srnčat, počasí bylo nádherné, sluníčko nesměle paprsky osušovalo raní rosu a všechno srnčí se pastvilo jak o závod v předtuše podzimních plískanic. Část honitby ve které jsem byl je vpodstatě ideální terén pro srnčí - louky přetínané mnoha remízky, takže viděl jsem za cca hodinovou vycházku postupně 7 srn - pět mělo srnčata, jedna byla pěkná silná loňská srna a z kopečku za hranicí na mne koukal jedna starší kostnatá "koza". Jedna ze srn měla srnčata dvě - silnější čiplenku a slabšího srnečka, tak jsem se rozhodl ho odlovit. Po chvíli štelování, kdy jsem si nadával, že jsem doma nechal trojnožku protože ze sedu se střílet nedalo kvůli trávě jsem sebral v remízku kus klacku a střílel jsem s jeho oporou. Srnče v ohni, střela k mému překvapení líznula páteř, jeho sourozenec odskočil do křoví. Srna ještě chvilku zmateně pobíhala na místě a hledala srnče. Po deseti minutách jsem se rozhodl čekání neprodlužovat a vyšel ze stínu na louku - srna mi bakáním zanadávala ze zločin na dětěch a odskočila.

Bylo mi jasné, že tohle ráno je venku vše co má nohy, tak po ošetření volám otci, zda nemám splnit povinnost ještě za něj Odpověď byla, že ne, jen kdybych tak narazil na nějakého toho paličkáře... Vzpomněl jsem si na místo, kde mi jeden před měsícem uklouzl o chlup a vypravil se zpět na místo činu. Štěstí mi přálo, zatímco minule jsem ho jen letmo zahlédl jak zatahuje do rákosu, dnes se motal v buřeni kousek vedle a vyhříval se na slunci. Vpravo měl na hlavě jen malý "bobek", vlevo 7 cm pokroucenou špici. Jsem rozhonutý lovit a po chvilce nervózního vyčkávání až se mi srovná střílím. Srnec opět na fleku, krátce odkázal a zhasl. Na nic nečekám a kráčím buření pro něj. Na místě zjišťuji velmi podobný zásah jako v případě srnčete - přeražená páteř. Uvědomuji si že minulý týden mi při nakládání do auta flinta trochu zklouzla ze sedačky na podlahu a klepla se o optiku. Nevěnoval jsem tomu pozornost, ale je zřejmé že budu muset znovu na střelnici, naštěstí vše dobře dopadlo. Pro příště velká zkušenost podobné věci nepodceňovat. Zároveň si na místě potvrzuji, úvodní letmý dojem, že se možná jedná o starší kus - úbrus zubů je markantní a parůžek vykazuje znaky zpátečníka, nebo nějaké choroby (viz. připojené fotky, které dám i do vlákna k posouzení věku). Zbývá poslední hryz a donést srnce kilometr do kopce k autu. Děkuji Bohu i našemu patronovi Hubertovi za nádherný lovecký zážitek.

P.S. Srnče bez hlavy 6,5 kg, srnec 17kg

[Misak]

Prasatka stala jak mela, jen jsem zjsistil ze jsem rostrelil kamen co mam na heomade aby mi jadro nevyzobaly ptaci.
Zjistil jsem to po 2 dnech co jsem jel zavnadit a daval kameny na hromadu.Tak nevim jestli kamen a nebo kule ale neco
prasatko poranilo na zadnim sparku.Jinak lovim okr-LB

[roedear]

To Misak: klidně kámen nebo střepina střely, na jedné naháňce proběhla kolem kmotra, střílelo se po ní vším možným, co měl kdo v hlavni, terén = prudký skalnatý svah... při obeznání nástřelů, respektive únikové trasy jsem objevil malé kapky barvy a vyrazil po nich. Kvůli terénu jsem pak dokonce některé skály musel obejít, ale nad nimi, přestože dole pod nimi barva byla, už nepokračovala. Kmotru jsem objevil ve skalní dutině. Po dostřelení jsem zjistil, že jediné poranění, které měla a jistě by i přežila, byla malá dírka v zadním běhu.

[fesoj]

Od včerejšího rána teď musím ještě za tmy doprovázet manželku přes les do Žacléře do práce, protože se trochu bojí , i když jí říkám, že není čeho - v lese nejvýš sova houkne, v městě tě spíš někdo bouchne. A zpátky to beru šoulačkou podle elektrovodu, je tam spousta stop od černé i vysoké. Dnes ráno jsem hned po 6. hod. zahlédl na kraji cesty světlý flek, který tam včera nebyl . Nehýbalo se to, takže jsem si v tom přítmí nebyl jistý - vypadalo to jako přikrčená liška, ale jediná možnost, jak to prověřit, by byla poslat tam včeličku z Marlina a to zásadně nedělám, nestřílím, když nevím na co... No opravdu to byla liška, po chvilce vzájemného zjišťování, co jsme zač, během momentu zmizela v kakamrdí u cesty. Však se ještě potkáme... A taky jsem dnes - letos poprvé - slyšel troubit jelena. K mému údivu se naposled ozval ještě ve čtvrt na 8, za úplného světla. Bohužel, jako obvykle, troubil u sousedů. Ranní šoulačku jsem zakončil čekanou na svém oblíbeném posedu nad vesnicí. Žádná zvěř sice nepřišla, ale asi čtvrt hodiny jsem pozoroval veverku, jak obírá z lísky oříšky a i to mi stačilo k navození dobré nálady. Vzpoměl jsem si na "myslivce" Mildu. Nic proti jeho vztahu k Africe a adrenalínovým lovům - ale už jednou jsem o něm napsal, že mi ho je trochu líto. Člověk, který se nedokáže těšit z maličkostí, podle mého názoru - jak to kdysi napsal v trochu jiné souvislosti Karel Čapek - trpí chudobou mravní...

[kojot]

Včera za vycházejícího měsíce jsem se vypravil s nastávající na čekanou do míst, kde se občas dějou nějaké čuňárny (rej divočáků). Dlouhou dobu se nic, vyjma několika kusů srnčího na vojtěsce, na již sklizených lánech nedělo. Za nedlouho potom jsem však zaslechl blížící se lámání v rákosí. Tušil jsem, kdo to...! Dorazil poklidně ke koze kazatelny a začal po ní šplhat. Dřímajíce kulovnici v ruce jsem rozmýšlel, jak takový malý cíl zasáhnu kulí, aniž bych si nepokácel stařičkou pozorovatelnu. Než jsem to domyslel, černá lasicovitá pohroma z Ameriky přeběhla na druhou stranu kozy a zmizela v potoku. Dál jsem pozoroval své okolí za soustavného ženského podřimování, když přišel do kazatelny nečekaný náraz. Polovička úlekem poskočila a nechápavě na mě koukala, co se děje. První, co mě napadlo, že jí vypadl dalekohled z ruky, leč ten jsem záhy uviděl stále na jejich kolenou. Pak jedině něco z venčí. Prase bych slyšel, říkám si. Tak co do nás narazilo? Nic se následně nedělo a tak jsem v hrobovém tichu dál pokračoval ve vyhlížení party nenasytných lončáků obývajících přilehlý lán dosud stojící kukuřice. V tom zašramotila střecha a již jsem v měsíčním svitu viděl siluetu velkého dravce kopírucího terén a najednou - útok! Netrefil se, ještě nalétl na ono místo a zpátky přistál na kazatelně. Jen z rákosiny bylo slyšet, jak se nějaký, právě znovu narozený tvor patřičně rozčiluje. Tak už jsem měl tedy jasno, kdo to vyrušil naše podřimování. Jediné, co mě na tom posléze pobavilo, že se hladový výr chodil dívat na obě dvě strany kazatelny. Vždy chvíli seděl ja jedné straně a za monent už cupital na druhou stranu a takhle pořád dokola. Vydržel s námi jěště asi dvacet minut, než zjistil, že na této měsíční krajině nic neuloví a přesunul se jinam. Čuníci se tradičně, když tam jsem, neukázali a tak jsme se za vydatného zívání přesunuli ku domovu.

[motolada]

Včera jsem opět ponocoval
Vyrazil jsem v 21:00,už za vesnicí jsem slyšel jelena,jako fesoj u sousedů ,vydržel jsem asi do 11 a pak jsem šel šoulat.Po břiblížení se klesu jsem doufal,že padající žaludy (a že jich letos je)budo zbírány černou-prdlajs.
Jdu dál po 100m flek,druhý-lišky!!Dalekohled jedna mě spatřila a odchází,druhé lišče na 30m o mě neví sedne si a kochá se.Bohužel jsem proti ohradě s konmi,kteří jsou sice skovaní ale nic neriskuju(broky by tam stejně nedoletěly ale...)Nechám ji odejít,ségra mě začne nadávat od lesa,ale ani na můj arzenál vábniček jsem je už nepřivolal

[dalas]

No lišek je letos nějak povícero. Přidám tedy taky poslední zážitek s liškou. Před necelými 14 dny jsem si šel sednout na posed na rohu lesa. Je tam pěkný výhled na podrápané pole ohraničené z jedné strany rákosím, proužek strniště po ovsu sousedící s lánem kukuřice. Mým cílem bylo obeznat holou, která tam vychází. Spokojeně si sedím kochám se příjemným večerem a obeznávám srnu se silným srnčetem a čiplenku. Také 4 zajíci na strništi mi dělají společnost. Asi kolem 19.45 jsem zkusil vábničky. Od myškovačky, přes lasičku až po vřeštidlo. Asi 10 min po 2 vřeštění pozoruji v soumraku lišku vytáhnuvší z kukuřice. Asi na 165 m (cca ONV) se zastavila, a začala se zaobírat myšima. Byla pěkně na blat, tak jsem se nachystal, pěkně zapřel a ustálil křížek na komoře. Rána houkla, záblesk a jakési plesknutí značící dopad kule. Znovu pozoruji nástřel, ale kromě prachu nic nevidím. Jdu na nástřel a nic, jen rýha po kuli 5m před kukuřicí. Nechápal jsem v ten moment, kde je chyba. Nikde jsem přece se zbraní neklepl, střelivo pořád stejné. Pozice, ikdyž ne ideální, přece jen stabilní. No prostě jsem měl po náladě. Záležitostí jsem se znovu začal zabývat minulý víkend. Na střelnici jsem dal terč na 100m a dal ránu. V terči (cca 500x500) jsem nenaše po střele nic. Závěr ven srovnávám kříž se záměrným bodem, pohled přes lauf a terč nikde. Nacvakal jsem tedy celou otáčku (35 kliků dolů) na Meoptě abych se dostal do souladu. Pak kontrolní rána, která už seděla 4 cm nad záměrným bodem. Střela tedy šla nějakých 40cm nad komorou lišky. Až tehdy mi došlo, že jsem asi před měsícem usiloval o život srnci a přitom něco naklikal. S největší pravděpodobností jsem korekci zrušil, ale na druhou stranu, než jsem měl. Jó pořád je co se učit.

[motolada]

V tomto případě už asi učit ne,ale spíš nechybovat v prkotinách
Jinak při mém nedávném lovu jsem seděl u potoka a čekal,protože jsem už měl kolena komplet umrtvené,postavil jsem se,protože jsem nechtěl mít flintu na zemi,opřel jsem si ji o stehno,při prohlížení měsícem osvětleného strniště,mě flinta samozřejmě spadla na zem.Stane se mě to každý rok asi jednou na jiný způsob
Měl jsem znechucený zbytek čekané protože jsem čekal posun kříže a tím nemožnost přesného zásahu(na kterém chci letos opravdu pracovat).
Druhý den jsem provedl kontrolu bez střelby,kříž versus muška na záměrném bodu,oba se bez ochylky kryly.Takže doufám,že se takové situaci vyhnu!

[Climber]

Tak jsem si byl ve čtvrtek večer sednout, nejdříve mi přišli 3 daňci, lopatáč, špičák a přímo vzorový odstřelový daněk (na konci vidlice místo lopat). No nestřílel jsem, v oblasti trofejové daňčí mám splněno, musí počkat na kolegy. Potom přišla daněla s daňčetem a nakonec asi 30 ks mufloní zvěře. Ti bohužel přišli prakticky až za tmy (šel jsem na muflona, asi to tušili), takže jsem je chvíli pozoroval a šel domů.

[fesoj]

Do minulého týdne jsem z plánu 17 srnců v našem MS měl ulovené 3, vesměs I.VT. Říkal jsem si, ať si střelí i jiní - jenže když jsem se ve čtvrtek dozvěděl, že zbývají ještě 3, týden před koncem doby lovu, rozhodl jsem se pokračovat, pokud mi ovšem Diana s Hubertem budou přát. V pátek jsme s manželkou sedli na kola a jeli gratulovat synovi do sousední vesnice k narozeninám. A protože tam zemědělci právě vjeli do otav, vzal jsem si s sebou i kulovnici a ostatní propriety. Hlavně kvůli lištičkám... Před 18. hod. jsem již seděl na kazatelně na rohu lesa u rozlehlého lánu zatravněného čerstvě posekaného pole. Bez auta je to pro mě trochu z ruky, tak jsem v těch končinách byl letos teprve podruhé. Poprvé jsem se tam podíval v době srnčí říje s Ertnerem, byl jsem na hocha zvědav, jak mu jde vábení a všechna čest, viděli jsme nejméně 10 srnců, asi polovina z nich na pískání reagovala, byli mezi nimi i vyloženě odstřeloví, ale střílet jsem nechtěl... V pátek ještě dlouho před západem slunce začali koncertovat jeleni. V nedalekém Polsku padlo pár ran. Liška se neobjevila, zato srnčího habaděj. Mimo jiné i skupinka srnec - srna - srnče. Objevili se na horizontu a pomalu se blížili. Srnec nerovný šesterák, na pravém parůžku chyběla přední výsada. Podle postavy jsem usuzoval na II.VT, ale nosní skvrna veškerá žádná, hlava stejnoměrně zbarvená, i když to v tuhle roční dobu, když již zvěř přebarvuje, nemusí znamenat vůbec nic. Jenže střílet se nedalo, slunce nízko nad obzorem mi svítilo přímo do očí. Tak jsem jenom koukal - bylo na co, zvěře bylo vidět dost, i když mimo dostřel - a hlavně poslouchal jeleny. Mezitím ty 3 kusy pomalu postupovaly. Když se sluníčko schovalo za obzor, zkusil jsem si na srnečka znovu zamířit. Vidím, že už by to šlo. Dobrá opora, zvětšení 12 x, červený bod na střed krku. Bác. A vedle jak ta jedle... Reakce zvěře veškerá žádná. Takže rychlé přebití a mířím znova, teď už na komoru. Po druhé ráně srnec jakoby přisedl a pak se složil, pomalu, jak šraňky. Srna se srnčetem se jen rozhlédly a začaly brát paši dál. Nezbytná cigareta, dolů s kazatelny, připravit úlomek a poslední hryz - jenže kde je srnec ? V té trávě ho ne a ne najít, nikde žádný záchytný bod. Konečně ho mám. Dobrá komorová rána, výstřel přes žebro
asi 1,5x2 cm, rozbitá horní polovina plic, nepatrně škrábnutá i játra.Stříleno 243 W, střelivo Federal Power Shok. A špatný odhad vzdálenosti - dobrých 130 m od kazatelny. Bodejť bych tou první ranou nechybil, přece jenom nejsem Figi. Velké, téměř srostlé růže, silné pučnice, bohaté perlení. Výkupní hmotnost 17 kg. Hospodář i revírník jej považovali za "starého pána", jenže
chrup říká něco jiného. Budou to nejspíš 3 roky. Být to pravidelný šesterák, byl by vyloženě chovný - jenže to bych zase nestřílel... A ještě mě po smrti vytrestal. Ne a nešlo mi svázat mu běhy a nějak ho pověsit na kolo. A to pak ještě tlačit 2 km k synovi, z větší části do kopce. Byl jsem tak zpocený, že by šly ždímat snad i trenýrky.

[MiraDuchek]

Já chtěl v neděli paličkáře ulovit taky ranou na krk,ráno vytáhnul za srnou a srnčetem a udělal na 30m krásně bok.Tak jsem si řek musíš na krk abych ho nerosekal,když sklonil hlavu k zemi odmáčknul jsem na téměř vodorovný krk,kule šlehla asi 5m za .Srnčí odskočilo a já věděl hned kde je problém,na balistické věžičce se na mě usmívala značka na 300m ,den před tím jsem chtěl střílet na siku a potom jsem si to rozmyslel ale věžičku jsem nepřecvakal zpátky.

[figi]

Udělej si malý test - střel si s takto nastavenou optikou na těch 30 m - nevím, jaké máš střelivo, ale tipuji, že to bude asi 2 cm nad.

figi