LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Přemnožení kanci jsou agresivní a chytří, mláďata posílají na výzvědy
14. března 2017  0:01

Přemnožení divočáci jsou podle myslivců agresivnější než dřív a také využívají své inteligence, díky které mění strategii přežití. Zatímco před půlstoletím lovci na českém území zastřelili ročně jen přes tři tisíce kanců, loni už to bylo 185 000, informuje MF DNES. Snížit jejich počty se však nedaří.

Dalších 13 fotografií v galerii
(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA
Divočáci jsou podle odborníků inteligentnější než psi. Aktivně se brání a pamatují si, kde jim dříve hrozilo nebezpečí. Vysílají dokonce před sebou průzkumníky, aby zjistili přítomnost myslivců. Někdy jako návnadu nastrčí i vlastní mládě.
V lednu řešili incident s divočákem v litoměřické škole

Postřelený divočák vběhl v Litoměřicích do školy | (0:31) | video: MP Litoměřice
„Tlupa se přiblížila do křoví před mýtinou, kde už myslivec dřív střílel. Bachyně z křoví vystrčila jedno ze selat, aby zjistila, jestli tam nečíhá zas. Prostě mládě obětovala,“ popsal pro MF DNES Lukáš Linhart z Českomoravské myslivecké jednoty.
Co dělat když potkáte divoké prase?
Reportáž čtěte v úterní MF DNES.
Agresivita divočáků podle myslivců v posledních letech narůstá - přibývá například útoků kanců na lovce při náháňkách. Podle myslivců však prase útočí, jen když je zraněné nebo v ohrožení života.
Častěji než dřív se divočáci pohybují i v městské zástavbě. „Obavy vzbudila menší tlupa u základní školy či na kraji sídliště v Modřanech,“ uvedl pro MF DNES úředník Ivan Tatai z radnice Prahy 12. Prasata se tam vyskytují, ačkoli modřanské panelové sídliště patří k největším v Česku.
Novela má zastavit populační boom kanců
Kanců navzdory masivnímu odstřelu dál přibývá. Díky snadno dostupné a energeticky bohaté potravě se divocí vepři velmi rychle množí, v přírodě navíc nemají přirozeného nepřítele.
Myslivecká naháňka na východě Prahy

Zastavit růst prasečí populace se nyní pokouší ministerstvo zemědělství, které dokončuje novelu zákona o myslivosti. Ta myslivcům stanoví více povinností, ale také pozmění českou krajinu, aby bylo snazší kance lovit.
Některá města si na přemnožená prasata najímají lovce. „Platíme tři sta korun za každý odstřelený kus. Loňský listopad a prosinec byly pravděpodobně vůbec nejúspěšnějšími měsíci v historii v počtech ulovených prasat v našem okrese. Uloveno bylo 664 kusů, což je oproti předchozím rokům až trojnásobek,“ řekla deníku mluvčí Ústí nad Labem Romana Macová.
Pražský magistrát zase v únoru povolil častější odstřel na východě města, zlepšit se má i informovanost obyvatel (více čtěte zde).

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/premnozeni-divoc ... domaci_ekl

Já tedy ze zkušenosti vím, že nejprve obchází krmeliště bachyně a teprve poté přivádí celou tlupu. Že by přicházely nejprve selata se mi nezdá...

Mám takovou zkušenost, že bachyně přivádí tlupu ke krmelišti čím je zkušenější, tím obezřetněji.
Je jen lidskou vlastností a hloupostí, možná snad neznalostí přírody, že zvěři přisuzují lidské myšlení a vyčůranost. Strkat před sebe děti, to jsem viděl u jiných bestiií.
I když bachyně vydává varovné pokyny a ověřuje situaci u krmeliště, některé ze selat je natolik nedočkavé, že vyjde před ostatníma a na krmeliště se rozběhne. To se obvykle vysokého věku nedožije.
Máme u nás bachyně, které krmeliště i kazatelny, včetně přístupových cest znají tak dokonale, že vždy přijdou proti větru, situaci vyšetří a často odejdou k jinému krmelišti, než by riskovala.
Je otázkou, jestli takovou bachyni šetřit, protože dává každý rok selata a dokáže je školit nebo odlovit a odstranit z populace tuto „ profesionální učitelku „.
Za mě je to ten nejlepší model tlupy, kde je dospělá bachyně, její selata a lončačky.

Zdravím páni kolegové,
mohu jen potvrdit, že se mi ještě ani jednou nestalo za desítky let, aby mi přišlo jako první sele na vnadiště.
Příklad ze včerejška. Srnčí mi před 20.00 "ohlásilo" příchod prasat do blízkosti vnadiště. Slyšel jsem prasata přijít v krytině do vzdálenosti cca 20 m od vnadiště. Vnadiště je plocha cca 15 m2 pod elektrovodem, z technických důvodů je sedačka pouze cca 20 m od přední strany vnadiště. Prasata jsem slyšel (s dlouhými přestávkami) obcházet vnadiště cca 45 minut. Pak se jako první standardně ukázala bachyně, nervózně jistila asi 5 minut, prošla přes vnadiště do krytiny, pak se teprve objevilo sele cca 20 kg, přešlo přes vnadiště, 2x sebralo nějakou kukuřici a zmizelo v krytině za bachyní. Po 10 minutách se bachyně vrátila na vnadiště a posléze i sele přišlo. Pak již zřejmě bachyně (cca 70 kg) vyhodnotila situaci za bezpečnou. Nechal jsem je vybrat místa, kde bylo nejvíc kukuřice a střelil sele. Fascinuje mě obrovská obezřetnost bachyně a potvrzuje se tím i jejich inteligence. Od příchodu do bezprostřední blízkosti vnadiště do okamžiku lovu uplynula skoro hodina. Na daném místě jsem ulovil za myslivecký rok 3 kusy prasat s časovým odstupem cca 3 měsíce, 1 kus srnčí holé, 1 lišku ( v daném úseku lovím sám).
Vnadiště bylo pravidelně 3x týdně dostatečně zásobeno či doplněno odpovídajícím krmením cca 1 kg kukuřice, popř. zbytky z ryb či domácnosti. Po odlovení prasete se objevily jejich další nepravidelné návštěvy cca za měsíc. Obdobnou zkušenost mám i s dalšími vnadišti. Neznamená to ale, že se na úseku cca 170 ha lesní plochy (kde působím v dané čistě lesní honitbě) vyskytuje pouze tato jedna bachyně. Jsem skoro přesvědčen o jejich "komunikaci" mezi sebou z hlediska míry nebezpečí v daném místě. Pro úplnost lovím bezprostředně v příměstské aglomeraci, při čekané a šoulačkách vidím násobně víc lidí než zvěře a to bez ohledu na denní dobu.
niva

moje zkušenosti jsou takové že u mladé bachyňky mohou jít selata první a už se mi to také několikrát stalo a baychyňky byly tak 60-80kilo takže mladé a bez zkušeností. Myslím že tím jak o selátka průběžně přichází se z nich stávají opatrnější a zkušenější kusy které pak reagují tak jak popisujete. Je to jako s lidmi věk u někoho dává zkušenosti.

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/d ... e-40354443

A až schválí novelu zákona (možná), naběhne myslivec - lučištník a mistrnou ranou skolí jedno ze selátek, aby si ostatní pamatovala a areálu nemocnice se pro příště vyhýbala.

Vyřešit v klidu odchytem do pasti... než se stane průser

co bude s lukostřelbou ve smyslu novely nikdo s jistotou neví, ale i s plnou polní by je tam aktivní -lovec - dobrovolník, "vyzobával" odhaduji poměrně dlouho