LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Já sůl řeším po celé honitbě s kolegy do slanisek pro spárkatou tedy u každého krmelce a každý má svoje slanisko ještě mimo.Dlouho jsem měl problém s dodávkou soli.Až pak jsem narazil na firmu,která si může opravdu říkat firma.Po objednání dodávka do 3dnů a dovoz byl zdarma,cena se mi taky zdála příznivá.Ale co je hlavní zvěř jí bere lepe jak tu minulou.Dovolím si přidat odkaz s mojema nejlepšíma referencema.

INFO www.NaCl.cz NERODIA <info@nerodia.cz>,

Zdeňku nenašel jsem tam ceny za kolik to prodávaj a kolik je minimální odběr jestli to není tajný

Nejlepší bude,když jim napíšeš email a domluvíš se snima.Ty ceny mě zaráží myslím že tam,ale byly.Je potřeba hledat já už si to nepamatuji,ale cena byla dost dobrá proti ostatním.

Kolegové,jak to děláte u vás s přikrmováním spárkaté jádrem v tuhle dobu?
Sypete jim furt plnou nebo třeba jen párkrát za měsíc po menších dávkách,jedná se mi o např. ječmen,různé otruby apod.
Od září až do konce roku jsem spotřeboval jen ve svém krmelci 12 pytlů a teď jakse všude píše dávám třeba jen dva pytle za měsíc.

Tohle řešíme každý rok a nikdy jsme se nedomluvily,jak je to vlastně nejlepší,protože kdejakej odborník píše něco jiného.
Místní jednatel OMSu tvrdí,že jádro jen do konce roku a pak jen kvalitní seno.

Jednatel OMSu má v zásadě pravdu. Já do konce roku hrnu převážně jádro (oves) granule a to zejména z podzimu, aby zvěř nabrala tukové zásoby. Od konce roku ubírám jádra a předkládám objemové krmivo (kvalitní jetelina, vojtěška). Dávku jádra modifikuji podle podmínek, jestli se zvěř dostane k jiné potravě nebo je to pro ni složité. V současné době předkládám intenzivně jak jádro, tak jetelinu. Jsem si ale vědom, že efekt jádra je podstatně nižší jak z podzimu. Jalmile zvěř začne jaderné krmivo "cuchat", tak s ním končím.

všeobecně by se mělo přestat krmit jádrem z důvodu přechodu metabolizmu u spárkaté v prosinci a začít s tím již s podzimem v menších dávkách. Já to v tomto období řeším snížením dávky ovsa, popřípadě "naředěním" plevami. Krmím 1x týdně a to zhruba půl kýble jádra a doplňuji vojtěškové seno.

TO jádro (nejl. oves, doplň kaštany ap.): optimum přikrmovat od září se snižujícím množstvím do Nového roku(musí si udělat zásobu), ale každá honitba je jiná, v horských zvěř přikrmovat stále, v menším množství, raději srnčí třeba i na úkor vysoké
TO seno:vždy musí mít přístup(doba strádání), veškerá zvěř býložravá ke kvalitnímu senu (senáži, letnině), duž. krm., kdosi se ptal na zkušenosti se senáží, vynikající, návod mám od našeho p. hospodáře zavadající seno, otava, napěchovat do nek.igel. pytle, který je uložen ve 200l bečce a uzavřít (pytel i bečku). Po otevření ( bere veškerá býl. zvěř přednostně- nádherně voní, více vody)
TO sůl (krmná zař., enklávy s loukami...,naše honitba 90%les z toho 90% SM): kamenná jakékoli typy, kamenná v pařezu nebo pérko v kůlu se stříškou, drcená (kuchyňská jak píše vhool, ale ne v kůlu(odl. podmínky), ale nechám si "udělat" vyšší pařez a do něj důlek a pak zápichem otvory, anebo smíchám s jílem 1sůl ná 2 jíl a tvořím solné koule, kterýma pak vycpávám duté pařezy, anebo jen tak na zemi (vydrží dlouho)
TO interval krmení: chodím denně do tří krmelců, v dalších dvou co dva dny

ano,kdyz je moznost vyuzit parez tak to take uprednostnim,bohuzel ne vsude to jde ...

To je musíš řezat tak akorát a ne šetřit lesům hmotu.Nejhořší je na tom to,že ač mi to kluci uříznou dobře je tam příští rok vysázená paseka a jistě víte jak to pak je s okusem.

no zdendo to je prave to,ze nevis jak to u nas vypada.ono v nasem reviru uriznout strom ktery by mel odpovidajici prumer je problem,ne v tom jak vysoko ale spis ho najit.jinak s tim krmenim na pasekach s vysadbou je to vsude stejny a i proto se u nas moc nekrmi protoze je to na kazdym volnym placku

Teď už to sice není aktuální, ale stejně... Manželčina kamarádka mi před vánocemi přinesla velkou tašku tvrdého chleba a pečiva. Ke krmelci chodím prakticky denně, mám to kousek. Takže nasypu do korýtka oves a navrch přihodím pár kousků chleba či pečiva.Do druhého dne vše zmizí. No a v té velké tašce byl také igeliťák plný vaječných skořápek. Zkusil jsem je rozdrtit nadrobno a namíchat do ovsa a srnčí to zlikvidovalo jak třídního nepřítele. Ono to je logické, vápník je potřeba pro vývin kostry a zejména paroží. Spíš mě zaráží, že jsem o něčem podobném /s výjimkou speciálních lizů v Lánské oboře/ nikdy nic neslyšel ani nečetl. Má snad někdo z vás s vaječnými skořápkami pro zvěř nějakou zkušenost ? Děkuji.

Velice vhodné pro černou i s obsahem Jinak v té tuhé zimě ono ani nemrzlo,ale sněhu bylo ke dvoum metrům je žrala srnčí také celá.Možná jen proto pšežili.Jinak hlad je hlad,kráva je schopná sežrat hladem řetěz.Tím nechci říci,že nekrmíte.Vápník a jiné minerály se určitě hodí.

Už tady padl dotaz na zkušenosti se senáží, ale tůstal bez odpovědi. Zajímalo mne, zda někdo připravuje senáž "v malém" - tj. pytle - sudy, nebo se případně domlouváte na odběr od zemědělců?

jen k tomu krmení "zrním", slyšel jsem názor - od člověka který mi přijde že to má v hlavě hlavě hodně srovnaný....
zrní z pole - zrní do krmelce...(nebo jak je ta fráze)

žně jsou červen? červenec? srpen max, takže v tu chvíli začít sypat - je to divný, ale zase logický - zvěř je naučená na zrno... během 14 dnů jim požnou všechno v dosahu, potravní genocida - nejsou zvyklý, musej se přeučit... takže on zrní zasypává hned po žních, a pak jen plynule ubírá, až do března(ubírá ředěním plevama, zadiny atd...) k tomu seno (velkej odpad, srnčí vezme pár lístečků atd..)

Pokud vím, tohle rčení se vztahovalo spíš na pernatou, konkrétně bažanta. První obilí z pole - první zrno do zásypu. Ale tady u nás neméme žádná pole, natož bažanty. Co se týče srnčí zvěře, tak aspoň tady u nás mám tu zkušenost, že pokud začnu přikrmovat ovsem již v říjnu, krmím delší dobu jen sojky, případně strnady a další zrnožravé ptactvo, i když srnčí ke krmelci chodí celoročně kvůli soli. Asi tak před týdnem, když se výrazně oteplilo, se stalo poprvé, že mi srnčí nevyžralo ani jeřabiny - bere je, to ano, ale než vyžere korýtko, trvá to 3-4 dny. V době nouze bych mohl zakládat 2 x denně a bylo by vymeteno. A protože jsem se bál, aby v tomto počasí nedošlo k tomu, že bych zásobu jeřabin nestačil u krmelce zkrmit a zkazily by se, zkusil jsem je dávat volně na pastvinu, kam denně chodí na první travičku nejméně 8 kusů. A udělal jsem dobře, pytel od psího krmení zmizí nejpozději do dvou dnů a nebudu muset nic vyhazovat - už mi jich moc nezbývá. Protože jsem zjistil, že čím víc zkrmím jeřabin a jablečných výlisků, tím menší zájem projevuje srnčí o seno a náhodou se mi povedlo záskat několik dalších 200 litrových plastových sudů, chtěl bych je pro příští sezónu napěchovat kopřivovou siláží. Tou srnčí určitě nepohrdne. Většinu sena stejně na jaře vyvážím, ale zásoba být musí, nikdy nevím, zda se mi ke krmelci nenastěhuje vysoká a ta dokáže vymést jesle do mrtě.