Černá zvěř - škody

[Zdenek41]

No vidí? Ede a to je právě ono.Proč někdo vymyslí zákon,kde je jasná odpovědnost za škodu.když máš lán kukuřice 100ha vedle 60ha maku a z další strany 80ha řepky.Ví? dobře,že dokud je Klass nevyžene tak je neuvidí?.Připadá mi,že si z nás stát udělal rukojmí.Tam,kde neni domluva mezi ZD a myslivci je zle.Mrzí mě,že se nás naši zástupci nezastanou.Ví? dobře,že chodíme do práce odpoledne po brigádách večer na posed.Co víc mu?eme dělat den má jen 24hodin.Zatím mám výhodu,že jsem zemědělec a dokážu se s vedením domluvit.Ale věř,že kolikrát,když vidím ty devastace v porostech tak mi lehko neni.Já tady chlapy nutím ke správnému odstřelu a okolo padá knour za knourem.Jak dlouho je to bude bavit než mě po?lou do p.....!

[vhool]

...jen bych dodal ze ve sdruzeni jak psal ed kdyz je jedinec ktery nelituje casu a prosezenych noci a ma lovecke uspechy co se cerne zvere tyka a nejen ji tak je ve finale vyloucen jako nezadouci..... duvod zavist .....

[MatPeta]

Chtěl bych troch reagovat.
Pokud jsou dobré vztahy mezi myslivci a zemědělci dají se škody vždy rozumně vyře?it ke spokojenosti obou stran.
Nejhorší případ je když ani jedna ze stran nekomunikuje.
Ono jen nestačí aby zemědělec řekl že mu černá způsobila škodu a mylivci platí.
Kdyby to mělo být podle zákona musel by KÚ ustavit škodní komisi a před ní by měly obě strany prokázat co kdo udělal pro snížení škod.
škodu musí někdo vypočítat! Nejde jen tak říct škoda je 200 tis. a hotovo.
Je to sice krajní řešení , ale mělo by to tak být.

P.S. letos to vypadá , že se černá opravdu urodila a tak se dají očekávat i vyšší škody!!

[Zdenek41]

Reagovat může? .Ale dneska žádná škodní komise neni.Bud dohoda a nebo soud.

[Tomfi]

To Zdenek: Tak to musí zhodnotit nejméně soudní znalec, a ten to jen tak nezhodnotí, protože e? se k tomu dostane bude po sklizni.
protože není berná strana jen co si zúčtuje zemědělský podnik.
Ale to je snad krajní řešení.

Naštěstí zatím funguje domluva nebo menší náhrada škody, třeba seletem

[Stopař]

To ED+Vhool - přesně tak, sem si ani nev?iml, že jsme v jednom MS

K tématu - menší pole ošetřuje jeden soukromník lidskýma vlasama, které dá do igelitových ta?ek a ty potom upevní ca. co 30m okolo pole - při 5-ti ha to jde, ale jinak se nic neošetřuje... Ty vlasy má zadarmo z kadeřnictví, jen je s tím práce a navíc prasata si na to do 14 dní zvyknou...

[Lukas.Dolezal]

Ono je to o domluvě a možnostech MS, u nás( ZD ) lány řepky a vedle kukuřice, nebo se seje kukuřice rovnou k polím kde je ze tří stran les a pak silnice, tam se to pak loví... , na různé repelenty si zvěř zvykne a při větší rozloze je to téměř nemožné ošetřit,takže zbývá odstřel a kompenzace např. kusem černé by třeba bylo řešení, kdyby se ročně ulovilo víc kusů, ale každý se klepe na podíl a tak to nepřipadá v úvahu a pak je tu ta závist...

[RMareta]

Problém škod černou zvěří na zemědělských pozemcích se stává jak to všichni pozorujeme čím dál větším problémem.vždy Záleží na velikosti plochy , druhu plodiny a zdali se nachází v sousedství lesa apod.Pokud se dá rozumně s předstihem domluvit s firmou,která obhospodařuje zemědělské pozemky v honitbě a můžou být velké lány kukuřic protnuté ?irokými pruhy například ječmene či jetele,tak na takových plochách po sklizni je dost prostoru pro intenzivní lov.I ponechání volného pruhu v okraji lesa a pole má smysl.Ty škody na plochách jsou pak větší než nezasetý 4m ?iroký průsek.Pokud si zemědělci umí spočítat,že 1+1=2,tak jim nezbývá nic jiného,než s myslivci vzájemně spolupracovat a komunikovat.Věřím,že pokud by uživatel s takovýmto záměrem operoval a písemně doručil žádost dané firmě s takovým řešením,kdy je snaha předejít škodám zvěří,s odůvodněním,že za stávajícího stavu kde nejsou průseky nelze provádět lov černé.Při případné soudní tahanici o placení náhrad zemědělcům ,by určitě bylo bráno toto na zřetel.Nejsem právník,Možná někdo zde na fóru je a mohl by k tomu napsat víc.Jak tu psal někdo o repetentech,tak zatím na černou se jeví nejlíp Hukinol.ovšem aplikace je přímo katastrofální ?..

[RMareta]

Zdroj: http://www.znoj-tyden.cz/default.php

Nejvíce mě pobavila první věta v článku : žádné pracné hledání bukvic v lese, divoká prasata si na?la snadnější ob?ivu. Bukvice v červenci...

žádné pracné hledání bukvic v lese, divoká prasata si na?la snadnější ob?ivu. Přestěhovala se na léto do polí s řepkou a p?enicí. ?Jsou v polích u lesa, poblí? silnice a u městyse, kde zničí až čtyřicet procent úrody. ?iví se dozrávajícími semeny řepky olejky, rostlina jim poskytuje i úkryt. škody na třech pozemcích o výměře 80, 40 a 15 hektarů jsou od pětadvaceti do čtyřiceti procent,? potvrdil agronom Agrodru?stva Blí?kovice Martin Rozsypal. Celkovou ztrátu na porostech řepky, p?enice a kukuřice, odhaduje na čtyři miliony korun. Dodal, že divočáci jakoby šestým smyslem vycítili, že v blízkosti silnice nebo vesnice je myslivci nebudou střílet, a stěhují se sem. Stejně jsou na tom farmáři ze sousedství. ?Divočáci při běhu zlomí stonek řepky u země. Nejvíc se zdr?ují na polích u lesa, a na těžko přístupných místech, tam jsou neru?eni a dělají si co chtějí. Řepku pěstujeme na 170 hektarech, z toho je necelá třetina porostu poválená a zničená, předpokládám nejméně půl milionovou škodu,? uvedl agronom Zemědělského dru?stva Olbramkostel Vladimír Peřinka. Poznamenal, že na podzim jsou zase v kukuřici, i když letos tuto plodinu, až na výjimku, neseli kolem lesa. Při setí používají zvláštní repelenty, které divočáky při polním pychu odpuzují. Jako do mléčného baru si zajdou na pole s ječmenem, a ?výkají klásky dozrávající mléčné zralosti. bohužel dru?stvo není proti těmto škodám pojižtěno. Farmáři myslivcům zatím nic neúčtovali, zřejmě by ji neměli z čeho zaplatit, ceny za maso divočáků na trhu klesají. Nejvíc poškozená pole obhospodařují blí?kovičtí zemědělci. Okolní lesy patří Městským lesům Znojmo, které mají dvě honitby ?Zálesí? a ?Ctidružice,? část obhospodařují České lesy, které některé honitby pronajaly jednotlivým mysliveckým sdružením. ?snažíme se divoká prasata lovit, ale zvěř se ukrývá v polích, kde se jen těžko pozná, zda jde o dospělou bachyni, která ?iví letošní selata, a smí se střílet až od srpna, nebo sele a jednoroční prase lončák, který se loví v průběhu celého roku. Doposud jsme v honitbě ?Zálesí? ulovili od měsíce dubna letošního roku šest divokých prasat, a v honitbě ?Ctidružice? sedm. Při sčítání stavu zvěře za účelem vypracování plánu chovu a lovu na rok 2008 v honitbě ?Zálesí? (před lovnou sezonou) jsme napočítali v lese 125 divočáků, v honitbě ?Ctidružice? devadesát osm. V honitbě ?Zálesí? máme letos v plánu ulovit šestnáct dospělých divočáků, v honitbě ?Ctidružice?, kde výměra lesních pozemků v honitbě nepřesahuje tisíc hektarů, nám zákon neumo?ňuje lovit dospělou zvěř prasete divokého,? potvrdil ředitel Městských lesů František Vrba. Nevylučuje, že požádají odbor životního prostředí znojemského městského úřadu o navýšení plánu lovu. Současně poukazuje na časovou náročnost a v některých případech nebezpečnost lovu divokých prasat, zejména v nočních hodinách. Myslivci honiteb Městských lesů střelili za loňskou sezónu (1.4.07 až 31.3.08), kolem 220 selat a lončáků. Hlavní sezóna je čeká na podzim, až se zvěř stáhne do lesa. Na nedávné schůzce se zástupci Městských lesů se blí?kovičtí zemědělci na tom, kdo uhradí škody, nedomluvili. ?Přitom by stačilo, aby všechna myslivecká sdružení navýšila plán lovu a zodpovědně ho dodržovala,? myslí si Rozsypal. že divočáci by se měli víc střílet, uznává i Zby?ek Ka??ai, znojemský zastupitel a člen mysliveckého sdružení, které působí v jedné z honiteb Městských lesů. Podle výsledků studie Institutu ekologie zvěře brněnské Veterinární Univerzity, myslivci počty černé zvěře uměle podhodnocují, a tak hrozí, že stavy divočáků se vymknou kontrole.

[Lukas.Dolezal]

co říkáte na tenhle závratný objev? http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=25.09 ... 38v=145744

[Fery]

Někdo objevil Ameriku Doufam, že se dívá předseda našeho ZD. Byli jsme ho požádat až nám alespoň prosekne pole co nechává na zrno, aby to šlo prohánět a dostat pryč prasata. bohužel jsme neuspěli.

[Zdenek41]

Zajímavý nápad.Ale jak znám černou zvěř brzo se přizpůsobí.To že si dělá ochrané pasmo je pravda,ikdyž pro ně bude plodina superatraktivní to ochrané pasmo tam vznikne.A pak nepomůže zase nic.Seberou se a půjdou dál.Už vidím jak u nás sejou kukuřici na dvakrát.

[Marek]

Letos protoze u nas nebyly vubec houby, tak se v kukurici temer vubec nezdrzovaly, takze skody takrka minimalni. Kukurice u je nastesti posekana takze nezbyva cekat jak to dopadne za rok