zdvavím všechny tady na fóru
Mám takový dotaz, nebo spíš prosbu...mám drs.jezevčici, má dva roky v práci na povrchu je dost šikovná, jak na škodnou, tak na stopě i barvě(ZV, ZN, LZ, BZ vše v I.ceně) do umělé nory ji běžně pouštím, jenom z přírodních mám strach (jezevci atd.) je to můj první pejsek a asi všichni pejskaři mi potvrdí, že první je jen jeden proto prosím o několik základních rad a fíglů...jenom podotýkám, že je to asi po 10 letech první norník ve sdružení a nikdo mi nemůže předat dost zkušeností...zatím....LOVU ZDAR! jo co jsou to sondy při kopání lišek?
Ahoj,
moc si nevybere?. Psa tam pustí? a pak uvidíš Chce to aby si párkrát kousla v umělé noře, ale to se nesmí. Sonda je, že máš tenčí klacek, který strčí? do nory do míst odkud se ozývá ?těkot psa a zjistí? jak vede nora a pak ho vytáhnež a polo?í? na povrch ve stejném směru jak jsi ho měl v noře. Na jeho konci začnež kopat sondu (díru) aby jsi se dostal na noru. Opakuje se to tak dlouho dokud se nedostanež k psovi a li?ce. Jde o snahu pomoci psu který lišku jen za?těkává nebo ji drží. Jinak by jsi musel kopat po noře a to je dost pracné
Pokud nechceš kopat těch sond moc a máš navíc nějakou tu tisícovku, tak si může? koupit ten elektronický obojek, kde ti přístroj na povrchu ukáže kde je pes a ty pak kope? hned u něho. Kamarád ho má a celkem si ho pochvaluje.
díky za vysvětlení obeznal jsem včera novou noru a vypadá, že je v ní ?ivo a protože jsem dnes v práci, hned zítra to jdeme prubnout...snad sondu nebudeme muset použít
Ahoj. už to sice bude rok co jsi ?ádal o rady a zkušenosti, ale snad to nevadí. Na nory chodíme už 13 let. Pouze přírodní, umělou nemáme žádnou. snažíme se dělat přestávky kvůli zavětření (aspoň tři týdny), ale už se nám stalo, že jsme střelili druhou lišku v té samě noře druhý den. Taky je dobrý nory obeznat, jestli v nich není jezevec. Pak přijde? k noře, pustí? psa a čeká?. Buď hodně potichu až nemá strach vylézt - dobrý vítr je samozřejmost. Dobrá věc, kterou jsme se naučili je počkat u nory, když vyleze pes. Pes hlási v noře vrací se tam,ale liška nikde - potom chytneme psa a čekáme potichoučku - dost často vyrazí ven (pozor čtyři vteřiny až pět minut) musíš počítat i s nejhorším, některý hrady mají i několik m hloubku, někde je skála a nedá se kopat, v ?elezničním náspu se kopat nesmí, stoh z kulatých balíků nerozebere? atd. Jinak od ledna máme 4 lišky z nor, ale např. dnes po 3 týdnech 6 nor a nula. No nic jdu se mrknout na pa?íky. Lovu zdar
Já si u prvního drs jezevčíka poradil následovně - udělal jsem umělé nory s průchozím kotlem ( délka ramen 5m ), a ty přírodní likvidoval.
V umělých byly lišky pořád, někdy i jezevec.
Fena se v těch umělých naučila perfektně vyhánět, vždy jsem absolutně potichu a opatrně přišel k noře ( to je základ ), pustil fenu, ta tam vjela jak tank, a to už jsem musel mít přilíceno a odji?těno, lišky byly během 4 - 8 vteřin venku. Kontakt s liškou v těch umělých norách prakticky neměla, velmi ochotně je opou?těly, neměly tam žádné schovky. V přírodních norách automaticky dávila, lišku jsem pak musel kopat.
Moje fena na jezevce nikdy nenarazila ale na ně byl specialista tátův pes, taky drsňák, ti ven nechtěli ani z umělé nory, dávil je. Největší měl 18kg, ten psovi trval 42 minut, a vše, co zadávil, tahal ven.
Rozhodně nepouštět do neprůchozí nory, liška musí mit kam utéct protože jinak se snaží dostat přez psa a ten to může dost spatně odnést. Mám s tím špatnou zkušenost a už nikdy bych to neudělal. Cca po dvou hodinách kontaktu psa s liškou jsme konečně vykopali druhou stranu tak že liška mohla ven. Pes byl dost potrhanej ale teď už je z toho venku.
Debata je za zenitem,ale i tak.
Neprůchozí nora jde samozřejmě řešit,zálaží co máš za psa v noře a jaká je liška.Tak jak někdo napsal,často se osvědčilo když si pes vylezl odpočinout,v tichosti počkat,pokud nevypálila,dá se dočkat večer určitě vyleze,nemá tam už svůj klid...
Zažil jsem norování se strašným bordelem od kolegů(jako kluk) a i ty správné tiché.
Ing. Mimra nám ve škole říkával : Psa můžete pustit jen do takové nory, kde mu v případě, že to jinak nelze, budete schopni přijít na pomoc. Máte-li v revíru nory ve skalách, je nejlepším řešením tyto nory zlikvidovat, třeba i za použití dynamitu, a vybudovat nory umělé. A já dodávám - nebo se těm skalním norám, pokud u sebe norníka máme, vyhýbat obloukem.
Fesoj ,
pravdu díš.....Většinou se o těch skalních hradech již léta dobře ví.... Ty se nestěhují... není to jak nory v písku... Takže, jak píšeš. Buď se tomu prostoru zdaleka vyhnout, nebo prostě na ten kousek vzít psa na vodítko, aby tam nevlétl ...... Neumím si představit v současné době likvidaci nor trhavinou... To by LČR a zelený taliban nerozdejchali... Ono i výsledek by byl mnohde nejistý.... Některé skalní nory mají značnou rozlohu, vícero vsuků, značnou hloubku... To by byly panečku manévry.. Jak ražba tunelu Blanka... Bohužel asi bude většina skalních nor v nějakém ochranném pásmu, či chráněné lokalitě (pískovcové skály) takže by to asi (určitě) neprošlo... Nakonec myslím, že každý myslivec, či lovec s norníkem o takových místech ví....... Někteří bohužel i se smutnými vzpomínkami... fesoji , je mi jasné, že zmínka o dynamitu, byla akademická.... jen jsem zauvažoval, jak by to asi dopadlo dnes....
fesoj píše:...nebo se těm skalním norám, pokud u sebe norníka máme, vyhýbat obloukem.
Ano, ano... Že jsou skalní nory pro psa - norníka opravdu nebezpečné, z důvodu že mu v případě potřeby nedokážeme pomoci, jsem pochopil již jako školák při sledování filmu Pod Jezevčí skálou z roku 1978...
Já bych svého psa do přírodní nory úmyslně nikdy neposlal. Na to ho mám moc rád. Jednou mně tam vlezl, když jsem si ho moc nehlídal. Byl tam 4 hodiny. 2 hodiny jsem čekal u nory, jestli nevyleze sám a nic, tak jsem zavolal kamrádům o pomoc. 4 chlapi s traktorem měli další 2 hodiny co dělat, aby jsme ho dostali ven. Kopali jsme, tahali traktorem na lanech ven kameny. Nakonec mě chlapi drželi za nohy a já se spustil do vykopané díra a psa jsem pod skálu chytil za prut a vytáhl ven. Byl jak koule bláta, jenom pár oděrek na čenichu a mordě, jinak nic. Scéna jak z již zmiňovaného filmu. Nakonec jsme zjistili, že tam měl 2 lišky. Samozřejmě, že utekli, protože nikdo z nás neměl flintu.Ještě že tam nebyl jezevec. A že jich tady máme. LOVU ZDAR!!!
To Lesomil - nic není nemožné /a nejen u Toyoty/. Jednou se mi povedlo zajistit u jednoho "sběratele" nevybuchlý dělostřelecký granát. K jeho likvidaci jsem zavolal okresního pyrotechnika - a jelikož jsme byli oba myslivci, byl ten granát použit k bohulibému účelu likvidace jednovsukové liščí nory v dávno zrušeném soukromém lomu hned za vesnicí. A vida, od té doby o dost poklesly stížnosti od chovatelů drůbeže. Stačilo 10 deka tritolu - a ani to moc nebouchlo...
Zdravím páni kolegové,
názory a zkušenosti na norování se psem můžeme mít a často i máme různé a i velmi protichůdné. Nicméně norování patří k tradičním způsobům lovu škodné a naši psi jsou tu nezbytnými pomocníky. Mám osobní zkušenosti ze tří druhů lokalit - honiteb:
1, Písčité lesní roviny, "moravská sahara", časy mého mládí a v myslivosti "malin nezralých", tenkrát tam těch lišek moc nebylo nebo jsme o nich nevěděli. Norovalo se a relativně kopalo často, nory byly mělké do cca 1,5 m, prostě téměř pohoda byť pouze s lopatou, rýčem a sekerou. V těchto podmínkách bych i dnes šel se svým psem norovat. Navíc jezevec tam byl velkou vzácností. Norníka už ale nemám a nikdy už chtít nebudu viz níže..
2, Svažitý terén s kamenným podložím, severně od Brna, lesy, zarostlé meze a zpustlé zahrady, lišek a jezevců hodně. Komplex lesů a brněnská aglomerace jsou nevyčerpatelnou "zásobárnou" = komorou lišek i jezevců. Tady jsem již měl psa, WT, ačkoliv jsem se snažil mít ho na vodítku v blízkosti (min. 200 m) stálých nor a hradů, docela často si i v "bezpečných" lokalitách našel stopu a byl v trapu. Ano, zdánlivě moje selhání ve výcviku poslušnosti a jeho trvalého udržování. Také lze chodit stále se psem na vodítku, ale to mi moc nesedí.
Jak se tedy v jiných souvislostech říká, "krev není voda", vybíráte si a chcete loveckého psa. Pak zanecháváte po 1 - 3 hodinách čekání, pískání a volání v místě posledního kontaktu část garderoby, misku s vodou a obcházíte známé lokality, jestli ho někde neuslyšíte. Přemýšlíte zároveň o tom, co řeknete doma manželce, vyvětlujete jí zároveň nutnou změnu rodinného programu, když se z 2 hodinové vycházky stává někdy celodenní. Vylučovací metodou kombinovanou případně s opakovaným obcházením najdete příslušnou noru, zpravidla hodně svažitý zarostlý terén, hloubka nor po zkouškách prutem i víc než tři metry, o délce nemluvě, technika nedostupná nebo nemožná, klasika (lopata , rýč, krumpáč) po prvním metru bezpředmětná.
Takhle jsem měl psa nejdéle pryč tři dny. Že po tuto dobu toho sám ani žena moc nenaspíte, stále ho hledáte, nic moc jiného neuděláte, protože myšlenky jsou někde jinde, ... . V těchto podmínkách je i psí podzemní "GPS" málo platná.
Tady jsem proti norování, je to hazard se psem. Znám lidi, co to takto neberou a norují, ztráty jsou prý akceptovatelné.
Lišky a jezevci se dají lovit i jinak, vnadiště, spády, čekaná u nor. Snaha o redukci počtů však s ohledem na dané podmínky není příliš efektivní, navíc není ani příliš nadšenců pro tento lov. Pozitivně tu však v tomto směru působí hustá silniční doprava, i když toto konstatování je poněkud trpké s ohledem na zbytky drobné a srnčí zvěř.
3, jižní Morava, lužní lesy, více polí, Dyje + vodoteče, výskyty nor zpravidla ve svažitém zarostlém terénu, terasy = hloubka snad i více než 5 m, o propojenosti lze jen spekulovat, ale šíře některých známých lokalit je téměř 20 m, hlinitá půda.
Kromě lišky a velmi častého jezevce tu je bohužel velmi frekventovaný bobr. A teď co v takovéto lokalitě s norníkem, který má zájem o tuto práci, přestože jej chcete používat pouze na barvu s preferencí prasat. Navíc jste i aktivní rybář, takže máte "nakoukané" bobry, jejich práci se dřevem rostoucím i padlým - pastelkové pařezy nejen měkkých dřevin ale i duby.A pes má o ně eminentní zájem. Nory jsou sice pro psa pohodlně přístupné(při nižší vodě) nebo přes větrací otvor, mělké a nejsou ani moc dlouhé, jenže jak psovi vysvětlit, že bobry nelovíme, a že o ně nemá mít zájem a hlavně že v noře a ve vodě je bobr doma. Tady jsem si užil nežádoucích a neplánovaných "návštěv" psa u jezevců se všemi doprovodnými jevy viz výše.
Dvakrát jsem vytahoval nabuzeného psa v kontaktu s bobrem z jeho nory, jednou přitom bylo nutno vlézt do vody, pes bobra zastihl cca 20 m od vody, byli v kontaktu až bobr doběhl k řece a tam vlítnul i se psem. Hloubka u břehu byla víc jak dva metry, přestože bylo léto, moc dobře mi nebylo.
Dnes už velšík loví jinde, bude to za 14 dní rok, co odešel. Doma jsme se jednoznačně shodli, že nový pes určitě, ale norníka více ne. Ty starosti a výčitky za to nestojí.
Zvolil jsem ABJ (alpská braka jezevčíkovitá) - honiče, bude mít teď půl roku a dělá nám radost po pracovní stránce - zatím pouze stadium výcviku i společenské. Kamarádi říkají, že budu věčně psa také hledat a čekat, až se vrátí. Zatím to tak rozhodně nevypadá a je podle mě popř. něco úplně jiného čekat na psa venku na povrchu, než když je někde 5 metrů pod vámi a nemůžete mu pomoct. Tady má ta GPS smysl.
Na závěr chci říct, že nejsem proti norování zaměřený, ale chce to individuálně vhodné podmínky a znalost terénu.
Norování liščat až tak úplně nemusím.
Zatím snad vše.
niva
Já osobně bych psa do přírodní nory nepustil. Na to ho mám docela rád. Druhá věc je, že se tam "nevejde" . Norovačky s ním nemám, jelikož tehdá zkoušky, na kterých jsem ho měl nahlášeného zrušily, a minulé dva roky jsem se k tomu moc neměl. Každopádně na tréninzích se k lišce měl dost slušně. Mám s ním složeny BZ, LZ, ZV a letos bych to chtěl doplnit i o ty norovačky. Menším problémem je, jak už jsem zmínil, jeho výška v kohoutku - 44 cm a taktéž robustní hrudník. Nicméně v naší honitbě strach z toho, že by mi pes vletěl do nory nemám, protože vesměs všechny nory jsou vykopané a zničené a lišky, vyjímečně jezevci, k nám většinou přechází od sousedů. Letos plánujem zakopat dvě umělé nory. Toto mi problém nedělá tam psíka pustit. Nějaký ten škrábanec se snese a vím, že tak ukojím jeho loveckou touhu a vyřádí se. Ono jsou přeci jenom ty umělé nory o něco větší než ty přírodní a hlavně bezpečnější. Jinak když jsem někde na honě a chlapi řeknou, že jsou někde v blízkosti jezevčí nory, tak si psa raději volám.
proto prosím o několik základních rad a fíglů...jenom podotýkám, že je to asi po 10 letech první norník ve sdružení a nikdo mi nemůže předat dost zkušeností...zatím....LOVU ZDAR! jo co jsou to sondy při kopání lišek? 
Chce to aby si párkrát kousla v umělé noře, ale to se nesmí. 
Sonda je, že máš tenčí klacek, který strčí? do nory do míst odkud se ozývá ?těkot psa a zjistí? jak vede nora a pak ho vytáhnež a polo?í? na povrch ve stejném směru jak jsi ho měl v noře. Na jeho konci začnež kopat sondu (díru) aby jsi se dostal na noru. Opakuje se to tak dlouho dokud se nedostanež k psovi a li?ce. Jde o snahu pomoci psu který lišku jen za?těkává nebo ji drží. Jinak by jsi musel kopat po noře a to je dost pracné 
a protože jsem dnes v práci, hned zítra to jdeme prubnout...snad sondu nebudeme muset použít 
