Napadení divočákem

[Buttler]

S tím koněm mám opačné zkušenosti. Koně vyháněli prasata z louky za ohradník. Lončáky a pak i bachyně se selaty. A prasátka se zdekovala ve spěchu do lesa. Selata zalehla v trávě a s kvikotem utíkala do lesa poté, co koně přešli dál.

BwanaHunter - dobrý, ale na naháňce jsi limitován vzdáleností střelby. Dále potřebuješ honce, psy. Pochopitelně zneklidňuješ a stresuješ i ostatní zvěř. Riziko postřelení je mnohonásobně větší, než na čekané. Výsledkem pravidelných naháněk je zejména zvyšující se agresivita černé zvěře. Naháňka je mnohem rizikovější,než individuální lov. A nakonec - pokud by naháňky byly skutečně tak účinným nástrojem ke snižování stavů černé zvěře, tak by se po jejich snížení mohly konat ob rok.
Že tomu ale tak není, víme všichni. A tak přes účast dobrých a výborných střelců zůstane naháňka nejhorším způsobem lovu.

Kdyby těch 10 dobrých střelců sedělo na posedech stejný čas, jako stráví na naháňce- to jest minimálně půl dne, budou mít srovnatelnou úspěšnost. Takže pokud je posadíš teď večer, když je sníh, na posedy a na žebříky do lesa kolem 18. hodiny a necháš je sedět do jedné v noci, možná by ses divil, kolik toho uloví, s jistotou bez nutnosti dohledávat. Není problém z jednoho stanoviště střelit dva i více kusů, neboť přicházejí většinou postupně a nepravidlně.

Naháňka je opravdu překonaný způsob lovu, což drtivá většina myslivců lpící na tradicích nechce pochopit.

[Mushroom]

Kůň a prase : minulý víkend jsem vedl koně lesem. Uprostřed lesa se kolem nás prohnal "autobus" 30 ks prasat, tak na 50 metrů. Kůň ještě než jsem je já spatřil, věděl odkud "jedou". Ač za normálních okolností je to hrozný plašoň (vyplaší jej i slepice), tak na prasata koukal naprosto klidně. Prasata kolem proběhly, ani nezjišťovaly, co jsme zač . Koně jsem pak přivedl na stopu prasat, smrdělo to kolem slušně..ale stopu očichal a nechalo jej to klidným.. Možná si je trochu vědom výškové/váhové převahy.. Ovšem nevím, co by se stalo, stočit to na nás. Nicméně často se tento kůň pohybuje lesem, kde je prasat dostatek a doposud žádná kolize..

[Tim]

Tak je to s tím koněm možná opravdu jen kec. Už jsem si i vzpomněl, kde jsem to slyšel. Bylo to od jednoho postaršího myslivce (dnes už nebožtíka, dej mu pánbůh lehkou zem). Prý když se tady u nás střelilo první prase, tak se to kůň bál odtáhnout ke statku. Říkal mi to, když mi bylo asi osm, takže jsem si to pravděpodobně v hlavě spojil jako rovnici prase+kůň=kůň má strach

S tím, že se na naháňkách zvěř stresuje samozřejmě souhlasím. My děláme jednu naháňku do roka, opravdu spíš jako takovou tradici. Ale vím o sdružení, kde ji dělají každý druhý víkend - a to je teprve masakr

[Zdenek41]

Buttler to neni o tradicích v dnešní době-to je čistě v některých místech jen o komerci...

[BwanaHunter]

Buttler> no honce, psy a personal potrebuju, ale nejak jsem nepochopil, co je na tom spatne. Jinak moje zkusenost je opacna, to ze si v parte jdeme vecer sednou a sedime do nejake hodiny, delame celkem casto, vysledek je obvykle v jednotkach ks. Kdyz ve stejnem poctu spachame nahanku, streli se treba 15, taky uz 30ks. Nedavno jsem za 1 den strelil za nahanku 7 prasat, to jsem za noc jeste nedal, ani kdyz prostridam posedy. Pravdepodobnost postreleni je na nahance skutecne vyssi, ale je to o strelcich, znam dost takovych, kteri toho z posedu zvladnou postrelit vic, nez jini na nahankach.
Zneklidnovani taky ano, nicmene jednak nikdo nemluvil o tom, ze by se mela honit jedna lokalita ob vikend, jednak je to opet o te organizaci. Ale nemusime se shodnout.
Agresivita zvere bude komplexnejsi jev, nez aby se to dalo hodit jen na nahanky. Lovil jsem v horskem reviru, kde se nahanky nedelaly nejmene 10 let. Presto se tam velci knouri nebali ani lidi ani psu, s utokem jsme se nesetkali, ale s chovanim ktere popisuji Tim nebo Dalas ano- prase se nebalo, zahrozilo, pak nakonec klidne odeslo.
Ale nahanky k tomu prispivaji, a asi vyznamnou merou.

[fesoj]

Souhlasím s Bwanahunterem. Když se v určité části honitby obsadí v jeden večer třeba všechny posedy, stejně se počet střelců, kteří se dostanou k ráně, bude řídit ne tím, kolik je tam černé, ale tím, v kolika rudlech se pohybuje. Aby se tlupa, do které se ten večer střelilo, během hodinky nebo dvou ukázala na poli někde o 100 či 200 m dál, to moc pravděpodobné není.

[Buttler]

BwanaHunter - tak to většinou je. Černá se zdekuje. Včas a v klidu. Nebo Tě sleduje a pouze kontroluje vzdálenost a hlavně - jistí své bezpečí. Mnohokrát jsem měl černou na dosah, ale pokud zvěř nevycítí nebezpečí, málokdy se uchýlí k útoku. 140kg bachyně v noci stála za stromem a dívala se na mě, šel jsem kolem ní tak 3m, neviděl jsem ji za stromem, protože jsem nesvítil. 30kg selata pobíhala po lese, na podzim, všude kolem to šustilo. Až za mnou foukla, tak jsem se otočil, to už jsem byl dále, asi 10m, posvítil jsem na ni baterkou. Jen se otočila, kvikla a selata se k ní úprkem stáhla. Pak rodinka sportovní chůzí odcházela ode mě.
Stejně velký, možná o pár kg těžší kňour přišel pod žebříček v lese, kde jsem seděl. Tma, jen jsem slyšel kroky, posvítil jsem si na něj pod žebříček, jen zafuněl, podíval se a v klidu odcházel, ještě si sem tam rýpnul do země, asi měl kalendář a věděl, že není ještě doba lovu.
Jindy přišel na mou stopu ještě v podvečer za světla, já jsem se na něj díval zpoza stromu asi 10m od něj. Foukl a odešel pryč. V klidu.

Prostě podle mě naháňky udělají více škody než užitku. Ale dám Ti za pravdu, že dobře organizovaná naháňka s dobrými střelci končí dobrým výřadem a je to povedená akce a účastnci mají pěkné zážitky. Ale není to můj šálek kávy. Ulovit 7 prasat, OK, asi umíš. To beru a nijak Ti to nazávidím a ani Tě za to nebudu odsuzovat.

Statisticky např. v Německu je 76% černé uloveno individuálně. A já si myslím, že pokud by myslivci lovili celoročně pravidelně a ve větším počtu, nemuseli by se k naháňkám uchylovat.
Pro mě naháňka zůstane překonaným a nejhorším způsobem lovu. Já raději ten den strávím a kolegy na střelnici. tam se dostane k ráně každý .

[fesoj]

Naháňky na černou bych s trochou nadsázky přirovnal k rybářským závodům. Společenská událost, někdy i s pěknými zážitky, všude se sejdou jak machři tak neumětelové, ale obojí má něco do sebe, rád se tam občas podívám - ale za kouzlo individuálního lovu či rybolovu bych nevyměnil jedno ani druhé.

[BwanaHunter]

Butler> o tech prasatech jsem to opravdu nepsal, aby mi nekdo zavidel, ale jako prakticky doklad, jak efektivni muze nahanka byt. Napadlo me, ze se mozna dozvim neco o bouchalech, coz se nestalo (potesujici) a na svou "obranu" jen dodam, ze to bylo v reviru, kde jsou stavy ktere delaji skody a lovila se jen mlada zver. Dal myslim - a nemyslim to zle - se v tehle debate asi neposuneme.

[motolada]

V pořádku takhle by to mělo na tech stontech vypadat,nevím kolik tam bylo zvěře,na kolik střelců došlo taky tolik prasat atd...Myslím žes byl asi oblíbenec Diany co se týče toho že si zvěř našla cestu na tebe,ale i kdyby ne a ostatní měli taky štěstí,pak je to asi o daném revíru a silném zazvěřením...
Co vidím já tak prozatím prasat asi 20-40 ks,výřad 0- 10Ks

Jinak k napadení,pokud se nebudu bavit o nasrano.ti černé z dřívějších stresů od člověka.Tak i tak je potřeba brát na zřetel,že ta zvěř je jako člověk-v určitých směrech stejná jako ostatní svého druhu ale v dalších aspektech je to nevypočitatelný tvor.Proto některé zaútočí a některé se dívá a v klidu odchází.
Mnohokrát jsem byl od divočáků do 5m a v podstatě nikdy o nic nešlo ale spoléhat na to nejde a už si to začínám venku uvědomovat...respekt....respekt...respekt...

[Buttler]

Když jsem pročetl příspěvky, tak 99% "napadení" a útoků se odehrálo na naháňkách. Divíte se někdo tomu ? Jeden z posledních případů popisoval Ing. Kupča v letošní Myslivosti č. 2. Myslím, že pokud by se nepohnul, kňour by větřil a buď by zatáhnul zpět do krytu nebo odešel, aniž by se mu "věnoval".
Naháňka není pro slečinky, míra rizika se zvyšuje a bude hůř.
Pokud by myslivci lovili celoročně intenzivně černou, naháňky by nebyly potřebné v takové míře, jak se děje dnes. Ale volání tradic stále nedá mnohým spát.
Pak je zde ještě etické hledisko. Pro mnohé idioty je totiž naháňka akce na úrovni trestné výpravy (používám figiho citát - Lov není trestná výprava). Je na ostatních účastnících, aby tyto primitivy dokázali eliminovat a neumožnit jim účast na tokové akci.
Mám k černé zvěři respekt, úctu i obdiv. Ale z vlastních zkušeností vím, že před agresí dává přenost včasnému úniku. V nejisté situaci se prostě zdekuje a zmizí.

Takže otázka na závěr. Napadení divočákem mimo naháňky ?

[fesoj]

Z vlastní zkušenosti i z toho, co jsem kdy slyšel nebo četl, mi vyplývá jednoznačný závěr, že pokud divočák mimo naháňku napadl člověka, nejméně v 90 % případů se jednalo o kus postřelený. Většinou k tomu dochází při dosledech, výjimečně je napaden i náhodný návštěvník lesa - nemyslivec. Ale aby zaútočilo zdravé prase v jiném případě, než když je vystresováno při naháňce, o takovém případu nevím. Pravda, bachyně chránící selata může podniknout výpad, ale i v tom případě nevím o tom, že by to skončilo hůř než pouhou hrozbou.

[niva]

Zdravím páni kolegové,
k tomuto tématu = napadení divočákem mám následující věrohodné poznatky a zkušenosti:
1, napadnutí myslivce prasetem, zjevně nezraněným, nepostřeleným, nevodícím, cca 70 kg bachyně, srpen 2013. Z osobního vyprávění napadeného myslivce, kamaráda, žádný "dramatik". Při návratu z pochůzky honitbou jej a jeho psa napadlo zezadu prase, blízko zaparkovaného auta. Psa měl na vodítku, úvozová cesta v lese, přirozený podrost kolem ní, na dohled od auta. Snad v poslední vteřině zaregistroval praskot, úder ze zadu a byl na zemi, prase se otočilo a šlo po něm znovu, v nějakých třech metrech z obojetnice kulová rána od pasu vleže, v podstatě pouze škrábanec na škáře, útoku prasete se zároveň bránil kopáním, a převalováním, druhá broková rána na hlavu a krk z bezprostřední blízkosti prase utlumila, ale ne definitivně, podařilo se mu přebít a prase dostřelit. Z tohoto zážitku mu zůstaly prokousané gumáky a mimo modřin nic víc, když tedy pominu hodně adrenalínový zážitek se štastným koncem. Fena se z tohoto adrenalínu dostávala delší dobu, ale již vše dobré.
2, Vlastní zážitek, v polovině listopadu loni, zahrádkářská kolonie, oplocené nehonební pozemky. Při opravě oplocení začal pes zuřivě hlásit v "bio pásu" = léta neobdělávaném navazujícím pozemku, tušil jsem možné prase a šel se podívat co se děje, v zabuřenělém pozemku pes skutečně hlásil prasata, bylo je na vzdálenost 20 m dobře slyšet. Po chvíli vyhnala 60 kg bachyně psa (ABJ, 2 roky) z buřeně, hnala kolem plotu asi 15 m ode mě, jak mě uviděla, prudce změnuila směr v 90 stupních a hnala se proti mně. Maje pouze "holé ruce", začal jsem na ni řvát a mávat rukama, zarazila snad 2 m přede mnou a "povídali" jsme si z očí do světel, trvalo to asi jen dloooouhých 5 vteřin, pak se otočila a vracela se k rudlu, který po celou dobu dával najevo, že tam je. Jak se bachyně otočila a mizela v buřeni, pes ji znovu napadl a situace se jak přes kopírák opakovala. Po třetí jsem psa již úspěšně raději zpacifikoval. Zajímavé bylo, že v buřeni bylo evidentně několik lončáků, selata jsem neslyšel, ale vše mi připadalo jako zastrašující manévr bachyně od selat.
3, Naháňka, loni, konec listopadu, v tlaku, ve svahu snad 45 stupňů, směr po vrstevnici, mlazinou šel proti mně po ochoze cca 70 kg kňourek, byl nad lovenou velikost, intenzivně jsem ho v duchu přesvědčoval, aby uhnul, protože já jsem neměl kam. Jen jsem ho pro jistotu "vedl na šíně", zaregistroval mě cca na 5 metrů a ostře odbočil bez nějakého přehnaného zmatku. Asi 10 m nade mnou šla posluchačka MZLU a kňourek šel mezi námi, jak ji zaregistroval, šel po ní. V podstatě jen mírně sklonil hlavu a trhnul nahoru, holka šla do vzduchu, neztratila ale duchapřítomnost a dala praseti při pohybu směrem k zemi ránu klackem přes ryj. Viděl jsem stojící prase, pod ním na zemi ležela studentka, střílet nešlo, byli v podstatě v zákrytu, tak jsem se s křikem "hrabal" do kopce, prase naštěstí v relativním klidu odešlo. Konstatoval jsem tenkrát i po čase, že takto srdnatou a duchapřítomnou holku jsem v obdobné situaci neviděl.
4, Naháňka, 11/2013, jsem v tlaku, v tlaku se nesmí střílet, takže psovodi beze zbraně, informoval jsem známého MH, že mám zájem dělat se psem případný dosled,pokud se naskytne situace. Po první leči se naskytla, odvezli mě se psem k údajné stopě těžce na zadek postřeleného selete (30kg). Sele se údajně sotva táhlo po předních a zmizelo po 50 m v mlazině. Na zpochybňující dotaz, zda v udaném místě toto těžce postřelené sele prošlo, jsem byl třemi místními ubezpečen,že ano, neviděl jsem tam žádnou barvu, obrácené jehličí,... Pes po pobídnutí ke stopě jen pozvedl hlavu a přišlo mně, že nechápavě kroutí hlavou, kam ho nutím jít. Prošli jsme bez zájmu psa těch 50 m v daném směru a nic, tak jsem jej pustil na volno. Místní odjeli na druhou leč. Vrátil jsem se, že si znovu projdu uváděné místo nástřelu. Hledal jsem a našel, více než 30 m od udávaného místa a téměř v opačném směru od udávaného pohybu jsem našel pobarvenou stopu. V tutéž dobu začal pes hlásit asi 150 m ode mě prase. Přišel jsem po barvě na 10 m od psa, prase jsem neviděl, ale podle hlášení jsem věděl, že je živé. Pes hlásil a obíhal ulomený 2 m vrch smrku ležící u stromu. Neměl jsem střelnou zbraň, ale s vybavením - prodlouženou chladnou zbraní jsem si říkal, že to nemohoucí sele nebude takový problém. Obešel jsem padlý vrch a přibližoval se z boku. Když jsem přišel na 5 m, tak to "nemohoucí" sele vystartovalo jak raketa, že jsem stihnul akorát uskočit. Sele se vrátilo zpátky a já si uvědomil, že to tak lehké být nemusí. No , druhý výpad selete jsem zvládl již dle vlastní představy, záraz a konec.

Co z toho všeho vlastně plyne? Myslím, že žádné poučky neplatí absolutně, že prasata se nesmí podceňovat ( ani malá), že jde o nebojácnou zvěř, která si je vědoma své síly. Bachyně metají v podstatě po celý rok, takže se s zuřivě bránící matkou můžeme potkat kdykoliv, že ,,, , když je konec dobrý, tak všechno dobré.
niva

[fesoj]

Já si myslím, když tak čtu, jak se množí útoky prasat na člověka, že to možná není až tak tím, že by stoupala agresivita černé zvěře, ale tím, že celkově stoupají její stavy. Co prase, to jiná povaha /stejně jako u lidí/ a i když % agresivních jedinců bude relativně stejné, v absolutních číslech bráno budou ty útoky stále častější a zvýší-li se počet prasat 3x či 10x, rovněž počet útoků na člověka stoupne přibližně 3x či 10x. Je to podobné jako s medvědy na Slovensku. Dokud tam bylo medvědů málo, bylo málo i střetů medvěda s člověkem, dnes se o lidech zraněných medvědem dočteme i několikrát ročně. A ani ti medvědi, stejně jako divočáci, nejsou dnes agresivnější, než v minulosti - jen je jich prostě podstatně víc.

[dalas]

fesoj: jednak to a taky tato mediální doba. To, co se dříve vědělo tak po sousední vesnici dnes ví celá republika do druhýho dne.