Potravní spektrum "škodné"

[fesoj]

Založil jsem nové téma, abychom toho na "středočeského rysa" nenakládali tak moc... V zásadě platí, že každý predátor si vybere /má-li možnost/ takovou kořist, která je proň nejdostupnější. Když vidím - jako zrovna včera - 10 káňat sedících na balících senáže, je mi jasné, že se tam shromáždily kvůli hrabošům. Když budu v zimě při půlmetrové sněhové pokrývce pozorovat káně poblíž odchovny dobytka, kde se momentálně shromáždily poslední zbytky našich koroptví, rozhodně bych nesázel na to, že se káně nepokusí některou z nich ulovit - hlad je hlad... Sice ty koroptvičky by měly být chráněnější než káňata, ale nehodlám se kvůli ráně na chráněného živočicha nechat připravit o lovecký lístek. Takže jediný způsob, jak ty koroptve před pernatými dravci chránit /krom výsadby remízků a vůbec zlepšování možnosti se ukrýt/ je ty dravce přikrmovat. Snažím se vyložit na pole /samozřejmě, že kvůli liškám a černé v dobrém dostřelu od posedu či kazatelny/ každou chcíplou slepici, střeva a další zbytky z domácích králíků a ovcí, nalezené uhynulé kusy srnčí zvěře, ale také každou staženou lišku či kunu. A kdybych tím zachránil život třeba jen jedné jediné koroptvi, myslím, že to má svůj význam.
Jednou jsem viděl, jak černý čáp dokázal během pár minut vysbírat na poli všechny mladé čejky - a z náletů rodičovského páru si vůbec nic nedělal. Chráněná je čejka i čáp. Měl jsem snad na něj vystřelit ? Jindy se mi stalo, že mi v zimní noci přiběhla liška na myškování, přičemž dokázala ignorovat několik zajíců. Měl jsem tu lišku ušetřit, protože evidentně dávala myší potravě přednost ? Prostě dostupná kořist je dostupná kořist. Když jsem počátkem 70. let sloužil v kladrubské bažantnici, lovili jsme káňata celoročně, protože vypuštění bažantíci bez mámy pro ně byli velmi snadným úlovkem - a asi za 10 let jsem se v téže bažantnici dozvěděl, že káňata jim už žádné škody na vypuštěné zvěři nepůsobí, protože stoupl stav jestřábů a káňata se přiživují na zbytcích jejich kořisti. Každý predátor občas uloví nějaký ten kus lovné zvěře, ale všechno je relativní. Dneska je k tomu doba vhodná přiznat, že člověk je ta nejhorší škodná - a za ním o stupeň maličký jsou pytlačící psi a kočičky.

[Leon]

tak to máš pravdu že človek je největší škodná v revíru pamatuji se na jednoho starýho hajnýho ten to měl trošku upravený na lidový myslivec je největší škodná v revíru mě to to přijde že hodně dnešních myslivců (nezáleží na věku) zajímá jenom to co se dá dát do mrazáku misto aby se rozhlíželi po revíru jak ten koloběh funguje tak to je hurá do lesa k hromadě něco střelit a zase hůrá domů pak ti tady jednadvacetiletej kluk napíše že černá neuloví dospělýho zajíce přitom to pro ní není problém a v pohodě zvládne i srnce protože je inteligentní a naženeho tam kde nemá šanci že káňata dělaj škody na drobný atd.

[Posmiros]

Omlouvám se, za to že jsem napsal, co jsem si myslel nebo někde slyšel. Jsem začátečník a své názory si teprv tříbím. Sice mě máte za blbce ale ač mi to není příjemné, tak jsem rád, že mě vyvedete z omylů. Aneb chybama se člověk učí

[dalas]

to posmiros: Tak tenhle poslední příspěvek hodnotím hodně vysoko.

[BwanaHunter]

Posmiros> nejhorsi je prave to, zes nekde slysel. Napr. to s temi kanaty je notoricky znama vec, jak psal leon, jinak by sokolnici nic jineho nemeli... Ale porad se najde dost tupcu lidolovcu, co to budou papouskovat dokola.
Ve vedlejsim vlakne jsi psal, ze jsi zvedavy, kolik koroptvi prezije zimu... Pokud chces, aby prezily, a to co nejlepe, tak jim udelej koroptvi boudu, at se maji kde schovat, krm je, kdyz bude snehova pokryvka, tak jim ji odhr, at muzou na zem...a pak jim ty sance zvysis. Mnohem vic, nez zastrelenim kanete. Ze prase chytne dospeleho bazanta, zajice, ba i to srnci, srnce uplne v pohode, tak tomu ver. Ony opravdu vi jak na ne. Ostatne zdraveho dospeleho bazanta umi chytit i muj pes, kdyz ho sikovne nacapa.

Fesoj> cap dokaze byt intenzivni predator. Ale to, ze se zviratka mezi sebou zerou, to je preci normalni a je nesmysl a marna snaha tomu chtit zabranit nebo je to odnaucit (zert). Jen to nesmi presahnout urcitou mez, at uz jde o ohrozeny druh, nebo jine opravnene a oduvodnene zajmy. Jak jsem psal vedle, nejsem pro slepou ochranu, ale ani slepe pronasledovani.

[Leon]

pro koroptve je horší vysoká sněhový přikrývka než dravci unás v jedné části se stavy drží hodně vysoko asi díky tomu že se v zimě stahují kolem trnkových a šípkový pásu kde toho sněhu není tolik a mají tam i klid před dravci kteří tam jsou jak pernatí tak srstnatí a žadný se tam díky tomu že to je přímo u města neloví a jak je vidět ani to není potřeba, proto se dřív dělali na polích rohatiny kde se mohli schovat a hrabat v zadině která se jim tam sypala do zásypu se jim moc nechce i když je obložený raději jdou do šípku kam jim to nasypu

[František Fořt]

Pánové, zkušenosti řady provozovatelů honiteb (s dnes již vzácnou drobnou zvěří) jsou ty, že primárně je důležitá komunikace s hospodařícími zemědělci a případné úpravy jejich metod (třeba by nikdo neřekl, že změna typu orby může zásadně ovlivnit přesun zajíců z jejich obvyklých míst, protože se jim zde nedobře dělají pelechy atp.; nemají-li klasickou hlubokou oračku, hledají raději jiná místa/stanoviště). Málokdo z nich už přizná, že zvednutí stavů drobné přišlo až když také nekompromisně začali "eliminovat vliv ostatních predátorů". Pak teprve u nich můžete přijít na hon a mít radost z dnes již nezvyklého výřadu zajíců aj. Kdo na vlastní oči neviděl navečer třeba výra, jak šikovně manévruje při útoku na pořádného zajíce anebo i jiné případy obdobné predace, neuvěří.

Anebo kdo neviděl x kusů srnčího stržené u oborohu, kde ráda na střeše lehává pořádná kočka a dobře se baví jednoduchým lovem, taky neuvěří. Osobně znám případ, kdy museli chlapci pustit revír, protože jakmile začali s péčí o zvěř, okamžitě se zde koncentroval v zimě i počet rysů, takže vlastně přikrmování bylo zbytečné, protože tomu přímo úměrně rost počet stržených (a samozřejmě nesežraných) kusů spárkaté. Takže je po 2-3 letech přestalo bavit dělat krmiče hlavně rysů a z revíru odešli. Zdůrazňuji, že to nebyla ČR a měli možnost legálně (byť jen pár kusů) rysa lovit. Přesto to bylo k ničemu, protože to jednoduše nestačilo.

Potravní spektrum se opravdu porůznu mění a kromě jednoduchosti lovu hraje roli i výběr toho nejlepšího z nabídky v případě "přežranosti". Na vlastní oči jsem třeba viděl štiku ve splavu, která stála v obrovském hejnu plotic vyjetých do tření, kterých si ani nevšímala a za chvíli držela v tlamě lipana. Prostě byla přežraná a tak si pak už jen vybírala to nejlepší. U teplokrevných predátorů je to stejné.

Ano, je pravda, že káně zdaleka není takový škůdce jako jestřáb nebo moták, ale že by se ani nedotklo zajíčka nebo koroptve, je taky blbost. Rys lovící ze zábavy nejčastějí třeba u srnce vykouše jenom genitálie a něco ze svaloviny kýt.

Divočáci jsou ale také samozřejmý začátek konce drobné, jakmile se do oblasti dostanou. Stejně tak staří knouři skutečně dokážou při kladení doslova lovit malá srnčata, která ještě moc neumí utíkat a bezostyšně je zaživa sežerou, jenom z houštiny uslyšíte pískání a pak křoupání kostí. Jakkoliv nepochybuju o neuvěřitelné chytrosti černé, moc ale nevěřím zkazkám o jejich naháňkách na zajíce. Náročnost takového lovu je totiž obrovská a přirozená "lenost" při shánění potravy tomu brání. I chrt má totiž se zajícem problém. Narazí-li ovšem prasata na malé zajíčky, je vymalováno. U nás v revíru kdysi dávno byli divocí králíci. Do dvou let byli do jednoho pryč, jakmile se objevili divočáci. jejich mělké nory nebyly pro prasata žádná překážka a vyryli si je jak nic. Tj. jednoduché získání potravy a žádná organizované naháňka.

Ano, člověk sám nelovecky zničí spoustu zvěře (třeba senoseče, sklizně aj.) a v kombinaci se změnou spektra zvěře, změnou hospodaření a krajiny, zkrátka dochází k úbytkům tzv. užitkové zvěře. A v kombinaci s neregulovaným návratem některých predátorů se opravdu spektrum zvěře může změnit k nepoznání. Nelze se proto divit odporu myslivců.

A tudíž vzpomeňme na známou poučku. Kdy historicky začíná chov zvěře? No ve chvíli, když si člověk (resp. pračlověk) uvědomil, že cílenou likvidací ostatních predátorů zlepšuje svou šanci na lov v dané oblasti. My jsme dnes v jiné situaci a lov není otázka přežití, ale leccos v nás zůstalo ........

[BwanaHunter]

FF> to co píšeš, jsou fakta, výr je vynikající lovec a významný predátor, ulovit zajíce pro něj není žádný problém. Výr je vůbec silné zvíře, a nebojácné a pouští se do ledasčeho. I do jiných dravců, když má příležitost. Pokud jde o prasata, většinu jsi toho napsal sám - nory, hnízda, srnčata... Pokud jde o zajíce, také nevím, jak s promyšlenými naháňkami, ale stačí vysoká vegetace, a zajíc má smůlu. I chrt s ním má problém jen na poli nebo v nízké trávě. Vysoká hustá tráva, či jiný podobný porost, je zajícův konec. A prase, na rozdíl od chrta, si ho najde po čichu. Chrti jsou zvláštní psi, orientují se jen zrakem.
To, že rys vykouše jen určité partie kořisti, si osobně myslím, že není (jen) projev zábavy, podobně se chovají i jiné kočky, pokud mají dostatek potravy. Vyberou si ty pro ně nejlepší části a zbytek nechají jiným masožravcům, mrchožroutům, apod. Tak to prostě příroda zařídila.
Příběh o myslivcích, opuštějících revír kvůli krvelačným rysům, mi spíše než o strašné škodlivosti rysa, připadá vypovídat o lidské zaslepené rigiditě a nepřizpůsobivosti. Můžu se mýlit a sám nerad hodnotím něco, co jsem nezažil sám a nevím co všechno předcházelo, co zkusili či nezkusili apod. Ale sveřepě krmit zvěř v krmelci či oborohu, když vidím, že si to místo oblíbil rys a já mu je tam tím vlastně lákám, mi připadá poněkud zvláštní. Je přeci řada způsobů, jak přikrmovat zvěř, lze to dělat i tak, abych jí nekoncentroval v jednom místě, notabene dávající kočce výhodu zálohy, jako krmelec nebo oboroh. Ano, je to víc práce a nedělalo se to tak vždycky. A stále si myslím i to, co jsem psal vedle, že podmínky musí odpovídat situaci, a to včetně případné regulace. Pokud je potřeba. Ale sorry, plný mrazák mi nepřipadá jako dostatečný a oprávněný důvod.
Ano, i v přírodě se vzájemně si konkurující predátoři napadají a škodí si, aby tak snížili případnou konkurenci. Lvi tak napadají levharty, hyeny lvi a lvi hyeny, vzájemně si zabíjejí mláďata, rys pronásleduje lišky, atd. Ale jak sám píšeš, nejsme dnes v situaci lovců v jeskyni a na lovu nezávisí naše přežití. Neměli bychom být tedy trochu poučenější a více nad věcí?

[kojot]

Výše shora popsané má něco do sebe. Ovšem tahle diskuse je případ pro ekologickou analýzu. Predátoři, jako obvyklý vrchol potravinových řetězců, mají v ekosystémech nezastupitelnou roli. Jedná se však o ekosystémy, jenž nejsou významně poškozeny antropickou činností, jako naše zemědělsky intenzivně obhospodařovaná krajina. Je třeba vzít v potaz, že každý organizmus disponuje velkou vůlí přežít, tudíž zajistit si budoucí generace. Ať již je to, vrba, vážka, nebo rys. V rámci těchto životních strategií se adaptuje na změny prostředí. Organismus, který to nedokáže, je předurčen k extinci (vyhynutí). Z toho lze snadno vyvodit důsledky trofické adaptace velkých predátorů v případě významného poškození jejich přirozené potravní základny. V rámci adaptace na prostředí živočichové využívají pokud možno dostupnější potravu za předpokladu co nejmenšího energetického výdeje při jejím získání. Nepůjdu si přece 10 km pro rohlíky, když mám řeznictví za domem. Tak se snadno stane, že se zvěř dravá rychle přeorientuje na jiný druh potravy. Pakliže jí je dostatek, nastane lokální nárůst jejich populace, který působí jako "přemnoženost". Do lokálního nárůstu populace je vhodné zahrnout veškeré druhy migrací, příkladně potravní, či reprodukční. I vysoká na říjištích, nebo zimní srnčí tlupy mohou dočasně působit přemnoženě. V přepočtu na využitelnou plochu je to vždy zanedbatelné množství. S ohledem na fakt, že migrace bývají dočasného charakteru, je třeba k tomu tak i přistupovat. Většina predátorů vykazuje teritoriální chování právě z důvodu potravní konkurence. Tak se stane, že je na jednom poli 5 motáků. Povětšinou však jde o tohoroční přírůstek, který se brzy vydá hledat nová teritoria. Jednou už jsem psal, že pokud chci mít v republice velké šelmy, musím si být jist silou potravní základny ve všech trofických úrovních. Ne že sem partizánsky vysadím rysa a budu čekat, jak to dopadne. Těch rysů zde bylo repatriováno mnohem více, než se oficiálně uvádělo. proto byl jejich nárůst tak rychlý. Kdyby však nedocházelo k jejich nepřirozené regulaci, mohlo by to být vcelku ožehavější téma, protože za 25 let od prvního vysazení je tato kočka celorepublikově rozšířena ( v optimálních biotopech).

[fesoj]

Naprosto souhlasím a dokonce se to dá v určitých případech aplikovat i na Homo sapiens - viz vystřílení bizonů a z toho plynoucí pohroma pro indiánské lovem se živící kmeny... Ale zpět k tématu. Třeba co se týče výra, myslím, že tam, kde nebude žádná nebo téměř žádná drobná zvěř, bude i hustota výří populace podstatně menší prostě proto, že by se jich tam víc neuživilo - a to se jedná o celkem oportunního lovce, který si nevybírá, ale jenom hraboči a myši mu - na rozdíl od lišky - přežití nezaručí. A liška ? Zajíc vždy tvořil určitou část /někde větší, někde menší/ její potravy - a když jsme zlikvidovali vzteklinu a došlo k enormním nárůstům stavu lišek, věřím tomu, že aspoň u nás existují i takové lišky, které zajíce v životě ani neochutnaly. A tak je to se vším. U skalních kun dokonce dochází k takovému paradoxu, že jejich hustota, vzhledem k potravní nabídce, nepřítomnosti predátorů a praktické nemožnosti lovu je dnes určitě větší v intravilánu obcí než ve volných honitbách. Na druhou stranu se domnívám, že třeba snaha o reintrodukci raroha velkého se nikdy nesetká s velkým úspěchem, už proto, že přirozený areál jeho výskytu se prakticky kryje s výskytem sysla, který je u nás na vymření. Lidský věk není tak dlouhá doba, a přitom během jedné jediné generace došlo k tomu, že některé živočišné druhy z přírody prakticky vymizely a jiné se objevily, z těch nejběžnějších mohu na jedné straně jmenovat hrdličku zahradní a krkavce, na druhé koroptev, ondatru a králíka. A je zajímavé a podle mne ne tak docela v pořádku, že ten zvýšený nebo nový výskyt se s několika výjimkami /černá, sika, zmiňovaná hrdlička a bobr/ týká většinou predátorů, zatímco biodiverzita, aspoň co se týče jejich potravy, se výrazně snižuje.

[František Fořt]

Příroda je zkrátka neskutečně mocná a dělá často věci, o kterých ani nemáme tušení. Mizení druhů a rozšiřování jiných, je zkrátka jen projev vývoje, který zde trvá nespočet let a věků. Ano, človek bezpochyby svými zásahy jistě přispěl k urychlení tohoto procesu u některých druhů zvířat. Potravní oportunismus nám pak jasně ukazuje, kterému druhu zrovna dané, rychle se měnící podmínky "sednou". Např. nevěřím, že by reintrodukce rysa měla tak strmý průběh, kdyby se provedla ve 20. - 30. letech, kdy stavy spárkaté, hlavně srnčí, byly dramaticky nižší. Ale to jsou jenom dohady.

Mně by třeba zajímalo, jaké bude potravní spektrum vlků, kteří se objevili v Krkonoších, pokud se ta malá smečka rozhodne zůstat v ČR. Zatím všichni mají chuť z této země odcházet , takže vlky asi v Reichu palí dobré bydlo. Vlk v žádném případě není takový "mrhač", jako rys, naopak když vlci strhnou nějaký kus spárkaté, sežerou ho do posledního chlupu. Sledování jejich pohybu bude nesrovnatelně složitější a určitě to bude zajímavé. Na Slovensku jsou už i škody vlků na domacích zvířatech docela nezanedbatelné. Taky jsem ale byl docela překvapený, že jejich počty odstřelu vlků jsou dost velké. Jsem zvědav, jestli se i vlci vrátí do středočeského kraje .

Pak už fakt jenom chybí ti medvědi. Akorát tam je potravní oportunismus dobře predikovatelný .... Popelnice u hotelu v Srní se zbytky smaženého řízku a kapra je jasný favorit.

[kojot]

Šumava je vůbec ideální území pro život velkých šelem. Medvěd by tam mohl strhávat v zimě akorát běžkaře, pakliže bude omezován v přístupu k popelnicím plných nezkonzumovaných zbytků od obyvatel hlavního města .

[BwanaHunter]

... žere hlavně Pražáky, jmenuje se Jóžin....

[František Fořt]

Pánové, jsem rád, že nevybočujeme z rámce tohoto vlákna. Nastolili jste otázku, jestli obsah popelnice u hotelu Srní v Srní, lze zahrnout do potravního spektra škodné, považujeme-li medvěda v intravilánu za škodnou.

Stejně tak jsem z předchozích příspěvků úplně nepochopil, jestli ten dotyčný Pražák - běžkař či turista, je vlastně škodná nebo ho nyní v této souvislosti řadíme do potravního spektra té či oné škodné.

Všichni zde dobře víme, že vrchol potravního řetězce není ve 100% vyhrazen jednomu druhu, byť tento zde dominuje a občas může docházet k prolínání. Pražák však na Šumavě (a jiných horách) bývá poměrně často dobře vyzbrojen a připraven (viz. např. F. Fořt - 8x57 IS + .45 ACP; Alda - 9,3x62 atd. atd. atd.). Nemůžeme však vyloučit, že některý méně zorientovaný a nezkušený jedinec, který se nesmyslně věnuje neúčelnému a bezcílnému pohybu po hřebenech ve větrovce s běžkama, může sestoupit v potravním řetězci níže. Tohoto průběrného kusu však nebude škoda, studie "O původu druhů" to vysvětluje jasně. Nakonec proč se zaštiťovat Darwinem, když i selským rozumem všichni víme, že slabý kus přiroda zkrátka vyselektuje .....

[fesoj]

Když už zmiňuješ Darwina a postavení člověka v potravním řetězci, zatím to nevypadá na to, že by osamělý turista byl - vzhledem k velkým šelmám - aspirantem na Darwinovu cenu, protože se nechal sežrat, i když na Novinkách apod. z toho mají mnozí diskutéři obavy. Ten pohozený zbytek řízku u popelnice je rozhodně reálnější součástí potravinového spektra - a nejen medvěda. Můj kamarád, rovněž myslivec , dokázal vloni naprosto neúmyslně nakrmit lišku kvalitním domácím uzeným, které nechal přes noc u chalupy v přepychové nerezové udírně. A já si po zkušenostech z předloňska už taky nedovolím nechat na zahrádce /podotýkám že řádně oplocené/ přes noc pod stromem kupičku švestek, které se mi už nevešly do kbelíku. Byl jsem líný se pro ně vracet, nechal jsem to na ráno - a jezevec nebyl líný se podhrabat pod plotem a zbavit mne starostí, zda bude žena dělat knedlíky či buchty A asi nebudu sám, kdo na vnadišti určeném pro divočáky střelil lišku s jablkem v mordě. Jojo, jak už to zaznělo několikrát, dostupnost potravy je na prvním místě...