Potravní spektrum "škodné"

[kojot]

Když už nás Franta vyšvihnul na pomyslný top potravní pyramidy, logicky se tak podvědomě bráníme jakékoli konkurenci. Ať již jsou to auta, pytláci, či šelmy. Můj opatřovač potravy v ráži 30-06 Sprg. by nerad bezduše korodoval ve skříni za předpokladu, že někdo v klidu právě žere "můj" kus holé, co jsem dostal na podíly.

[Lotr]

...double, sorry

[Lotr]

Jenže jak ten potravní řetězec dokázat tak, aby tomu věřili i zarputilí nevěřící. Existují krásné a jistě hodnotné studie složení potravy lišky, podložené rozborem jejich trusu, dokumentováním nálezů zbytků před jejich norami, obrázky z fotopastí apod. Jedni lišku skoro až fanaticky hubí lovem přesvědčeni o její škodlivosti na drobnou, druzí tvrdí, že liška vlastně neškodná, protože se zvětšiny živí polními hraboši a ty zbytky zajičků, slepiček a srnčat že pocházejí od větších predátorů, srážek na silnicích nebo jiných úhynů. Pravda jako vždycky bývá někde uprostřed, protože kdyby byla liška krvelačným vrahem drobné zvěře, pak by už musela v některých revírech bídně vyhynout hlady už dávno, protože máme revíry, kde mají zajíce pojmenované jménem o bažantech ani nemluvě, protože je chovají doma ve voliérách, aby jejich děti viděly, jak takový bažant vlastně vypadá. Myškovat lišku viděl snad každý dobrý myslivec a její funkce zdravotní policie v revíru je známá každému adeptu Hubertova cechu. Nevím jak někteří výzkumníci poznají ze zbytků srnčete kolem nory, jestli ho zadávila liška, nebo ho zachvátil automobil na silnici nebo dokonce nedohledal nezodpovědný lovec. Myslím, že je třeba dávat přednost zdravému rozumu před fanatismem.

[fesoj]

Když se u nás bavím se sousedy, ať místními či chalupáři, a vysvětluji jim, proč nestřílím lišky v době odchovu mladých, všichni mé jednání schvalují - ovšem jen do té doby, než si pořídí slepice či jinou drůbež, nedostatečně je zabezpečí /i když to je relativní, já se snažím mít veškerou havěť dobře zavřenou a přesto někdy ke ztrátám dojde/ a liščí máma jim ve snaze nakrmit potomstvo vyplundruje dvorek, přál bych Vám slyšet, jakými tituly zahrnou v první řadě tu lišku a v druhé mě, protože jsem neschopný s tím něco udělat a jsem jediný myslivec v osadě. A nejhorší je, když lištička poctí svou návštěvou někoho z mého příbuzenstva. To je radosti ! Když dáte za jedno house minimálně 100 Kč, vypipláte je z nejhoršího a pak, v době, když už jsou husičky pěkně opeřené, během jediného odpoledne(!), mezitím než si zajedete pro nákup, dojde k masakru, 5 hus leží zadávených před barákem a tu poslední šestou si kmotřička odnesla, jsou všichni myslivci jen banda neschopných lemplů. Příroda plná zvířátek je nádherná - ale jen do té doby, než mi zajíc či srnčí okouše stromky a liška s kunou se postarají o drůbež. Když se přijde na to, že myslivec někde políčil železa /ne že bych to schvaloval/, jsou toho plná media. Ale schválně si vyhledejte webové stránky chovatelů drůbeže a budete se divit, kolik lidí doporučuje jako nejlepší řešení Karbofuran - ale to nejsou myslivci, takže to zřejmě nikomu nevadí a pokud někdo na těch stránkách používání tohoto svinstva pranýřuje, z kontextu příspěvku vyplývá, že se jedná kupodivu zpravidla o myslivce...

[skrofa]

Kdo se včera večer díval na dokument o krtcích, tak se dozvěděl, že žížaly obsahují stejný poměr bílkovin jako třeba ptačí vejce (a to je velká dávka energie). Proto se nedivím, že pokud liška delší dobu nemůže nic ulovit, tak na žížalách dovede přežít.

[fesoj]

A ještě něco k tomu usmrcování a nesežrání srnčího rysem. Rys, stejně jako domácí kočka, je tvor hravý a nejraději si hraje s právě ulovenou kořistí, pokud je ještě živá. Jenže ten kus srnčího mu asi nevydrží jako živá hračka tak dlouho, jako kočce myš. A tak si uloví nový... Jako kluk jsem brával k vodě, když jsem jezdil na ryby, našeho kocoura. Ulovení hraboše, kterými se to tam jen hemžilo, mu trvalo pár minut a pak si s ním vydržel hrát tak dlouho, dokud ho "neudlachnil", což trvalo vždy nejméně hodinu. Ale když jsem mu úlovek hned sebral a zabil, šel lovit znovu - a věřte nebo ne, dokázal jich za jediné odpoledne nachytat víc než 50. Jakmile byla kořist mrtvá, přestala ho zajímat a o potravu nešlo už vůbec. A s těmi rysy to bude podobné, obzvlášť když se jedná o samici s dorůstajícími koťaty, která se dostane do lokality, kde je pro srnčí velkou neznámou. Pak to opravdu kolem krmelce může vypadat jak na jatkách.

[XAXAP]

Přátelé myslivci,
se zaujetím jsem si přečetl tuhle diskusi a s dovolením upravím některé nepřesné informace o rysovi ostrovidovi.
- Rys je vrcholovým predátorem (není predátor jako predátor), kteří jsou vývojem nastaveni tak, že se příliš nepřizpůsobují a jsou závislí na relativně úzkém potravním spektru. Srovnání s liškou není na místě. Informace o vrcholových predátorech v podstatě vylučují přemnožení, pro ČR a obecně civilizovanou Evropu a rysa se dá na tohle vsadit balík peněz.
- Rys žije ve volné přírodě striktně individuálně. Jedinou výjimkou je krátké období říje a doba, kdy samice "vychovává" koťata. Příběh o "krmení rysů" v honitbě je spíše latinou.
- Rysů v ČR není mnoho a ani mnoho nebude. Vhodných biotopů, které rys osídlí není moc. Vyhovuje mu určitý typ prostoru, jeden rys vyžaduje několik stovek kilometrů čtverečních (telemetricky odsledováno). V některých regionech je spíš pozorován rys migrující. Obvykle se jedná o subadultní jedince, určitě to nejsou žádní přeborníci v lovu. Fatálního snížení počtu kusů srnčí se netřeba obávat. Obvykle to myslivci ani nepoznají. Co se týče debat o zlepšení stavu srnčí v revíru, ve kterých se rys usadí, žádná převratná a dramatická změna se mávnutím proutku neuděje. Je logické, že odlov horšího genetického materiálu vede k navýšení poměru toho lepšího.
- Rys je v ČR ohrožen, populace mimo východní hory (Beskydy) dokonce kriticky ohrožena. Pokud se totiž bavorsko-šumavská populace trvale a funkčně nepropojí s tou karpatskou sahající až do Beskyd, dopadneme jako ve Slovinsku, kde rysí populace vyhyne. Příčinou je genetický drift. Největším protivníkem onoho propojení u nás je ilegální odlov. Čísla vysledovaná profesorem Červeným (mimochodem též myslivec) jsou alarmující a představují stovky kusů (min. 500). Ochranářům jsou pak myslivci logicky trnem v oku. Já sám typickým ochráncem nejsem, živí mě aplikovaná sociologie a psychologie, ale o to více mě mrzí, že myslivci, jedna z tradičně významných sociálních sítí, nejsou plošně příliš schopni komunikovat s ochranou a obráceně ochránci s myslivci. Co se týče pytláctví a rysa, nejvíc asi vadí, že sami myslivci nejsou schopni sebeočisty a desocializace těch, kteří nerespektují ani zákon. Ochránci zase příliš nenaslouchají a někdy jsou z diskuse vyloučeni ještě dříve díky špatnému populárně oblíbenému mediálnímu obrazu (pak se uchylují i k divočejším akcím). Já osobně sázím na pochopení obou stran a předávání informací, které dokáží vyčistit prostor. Ale to už je na jinou a dlouhou debatu než tu o rysovi.

Třeba se někdy potkáme v lese! Poznávacím znamením budiž: dvoumetrová obluda, "zbraň" značky Nikon obvykle s dlouhým laufem

PS: kdybyste nějaký pobytový znak rysa ve svém revíru našli, budu rád, když mi o tom dáte vědět (třeba zprávou zde). Na oplátku můžu udělat ve vaší komunitě třeba vzdělávací akci, aby se u vás rysů nebáli a dokázali si ho v revíru užít.

[Hirc]

Největším protivníkem onoho propojení u nás je ilegální odlov. Čísla vysledovaná profesorem Červeným (mimochodem též myslivec) jsou alarmující a představují stovky kusů (min. 500). Ochranářům jsou pak myslivci logicky trnem v oku.

Zdravím,
Mohl bys prosím poskytnout originální a plné znění zprávy prof. Červeného o pěti stovkách upytlačených rysů? Nebo jsi tuto informaci převzal z "druhé ruky"?

O co mi jde - tento dokument patří snad více jak 10 let k základní mantře Hnutí Duha a podobných organizací, které paušálně označují všechny myslivce za "třídní nepřátele". Práce prof. Červeného je pro ně ideální mediální "klacek", který dokazuje nutnost aktivit H.D. a potřebu jejich sponzoringu z rozpočtu MŽP. Navíc těch údajných 500ks bez dalšího ověřování přebírají média… takže při troše štěstí o tom uslyšíme i za 20 let.

Pokud vím, tak prof. Červený sespsal svoji zprávu na základě "anonymních" rozhovorů prováděných někde po hospodách. Na základě toho "nějak" dospěl k číslu 500ks v období 1980-2000. Co mi jaksi nesedí:
- V té době byl počet rysů odhadován na několik desítek, ledaže by se správci NP Šumava během 20ti let setrvale pletli o číselný řád
- Rys se vyskytuje především v NP Šumava - vzhledem k tomu, že NP není standardní oblast s honitbami a 1980-1990 tam bylo střežené pohraniční pásmo, muselo by se jednat ve velké míře o pytláctví prováděné správci NP
- Přes "alarmující" závěry toté zprávy se oblast výskytu rysa neustále rozšiřuje
- Celá "vědecká" práce je postavena na anonymních informacích, které nelze jakkoliv ověřit - toto samo o sobě popírá podstatu zpracovávání vědeckých prací. Každý, byť i anonymní průzkum, přeci musí obsahovat informace kde-kde-jaké vzorky, výpočet + odůvodnění.
- Pokud profesor Červený přišel k jasným důkazům o pytláctví, vznikla mu povinnost trestný čin ohlásit...

Nepochybuji, že někdy-někdo-nějakého rysa upytlačil, ti co nedodržují zákony jsou v každé skupině. Ale tvrdit na základě hospodských řečí, že se v ČR upytlačilo 500 rysů (1980-2000) je podle mne demagogie, která se seriózní vědeckou prací nemá nic společného.

Jinak souhlasím s tím, že současná zákopová válka prospívá pouze extremistům z obou táborů.

[BwanaHunter]

Xaxap> nejsem zadny nepritel rysu, jak lze na tomto foru dohledat, a jejich pritomnost obecne obhajuji. Nicmene, k tvemu prispevku - bod 1 a 2 souhlas. Bod 3 a 4 si ovsem protreci. Pokud by u nas bylo uloveno 500 rysu, a presto se stale rys vyskytoval, tak asi neni kriticky ohrozeny, zejmena pokud uvazime velikost jeho teritoria, jak spravne pises, a nevyskytuje se jen v malem poctu na omezenem uzemi...
Nehlede k tomu, ze zdroj techhle dat by me taky zajimal.

[savazka]

Mě především fascinuje jedna věc. Koroptev je kriticky ohrožena. Káně a moták jsou rovněž "kriticky ohroženi". V honitbě bych měl mít řekněme 300 koroptví + 8 káňat + 2 motáky. Máme 30 koroptví + 30 káňat + 30 motáků. Proč už sakra novela zákona dávno neřeší to, že dravci se z kolonky "ohrožení" přesunuli do kolonky "přemnožení"? A nechoďte na mě s tím, že se jen slétli náhodou všichni na jedno pole. Neslétli. KAŽDÉ pole je jich plné!
Takže co se situací , když "ohrožení" (=přemnožení) dravci likvidují jiný reálně a doopravdy ohrožený druh?

Káně, moták, stejně jako vydra, volavka a další už mají mít dlouhá léta zavedenou regulérní několikaměsíční dobu lovu. Byť třebas v řádu několika málo kusů k odlovu na 1000ha apod...

[kojot]

Práce prof. Červeného byla prezentována před více jak osmi lety v časopise Myslivost. Mezi respondenty byli myslivci, lesníci, kteří mají myslivost jakou součást povolání, studenti středních lesnických škol a studenti vysokých lesnických škol. Tohle číslo tam opravdu zaznělo, ovšem za deset let, nikoli za dvacet. Co se rysa týče a veškerých jiných repatriačních úvah do naší kulturně obhospodařované krajiny, jsem velký skeptik. Vynaložené náklady mnohdy neodpovídají dosaženým výsledkům a přínosu pro ČR. Je mnoho druhů, kterým prakticky není věnována žádná pozornost a jak se jim bez dotací a grantů daří.

K těm motákům a káním, zajímalo by mě, jak to chceš v dnešní době provádět. Mnoho abonentů má problém rozeznat poštolku od holuba, natož jiné dravce. Myšlenka to není nikterak zcestná, ale i zkušený sokolník ti řekne, že má občas problém bleskurychle rozeznat, o co se jedná. Rychlost rozpoznání je předpokladem k úspěšnému výstřelu. Předem vidím, jak by to vypadalo. Tak jako je každý kňour lončákem, byl by každý jestřáb kánětem.

[savazka]

Správné obeznání je přece základ každého úspěšného lovu. Novopečený myslivec taky houby pozná, zda je srnec 1-2 nebo 3.VT...A taky na něj má povolenku. I když pozná pouze paličkáče. Zda před ním ale stojí dvouletý superchovný šesterák nebo osmiletý průběrný staroušek...houby pozná a netvrďte mi, že jo:) Možná tak synek z myslivecké rodiny, co je vedený odmalička. Mnoho myslivců s tím má problém i po mnoha a mnoha letech. Když si nejsem jistý, tak prostě nestřelím a hotovo!!!

Poznat káně od motáka za letu je otázka cca pěti vteřin. Krom toho, prakticky veškerou zvěř u nás žijící, mimo trojky zajíc-vodní pernatá-bažant, mám právo lovit kulovou zbraní. Kdo nepozná na poli sedící káně od motáka nebo jestřába, má podle mě povážlivé mezery v mysliveckém vzdělání!
Ps.: Potkat v revíru jestřába je ponejvíce náhoda až zázrak, takže...

[kojot]

Doufám, že se pořád bavíme v čistě teoretické rovině. Vzato kolem dokola jsem si v dnešní době nevšiml, že by se nějaký druh dařilo pomocí zbraní vymýtit. I kdyby se dravci lovili, byť jen na určených lokalitách (koroptví oblasti apod.), jejich počty se kritické hranici pravděpodobně nepřiblíží. Jediné s čím bych měl problém je fakt, že nerad zabíjím něco, co nemůžu sníst.
Naproti tomu, kdyby se koroptev stala opět lovnou zvěří s dobou lovu, byla by jí věnována nesrovnatelně větší pozornost, než dnes.

[dalas]

Problém je v tom, že pro drtivou většinu myslivců jsou dravci tabu, takže není motivace se více ponořit do poznávání jednotlivých druhů. Dobře jsou na tom jen ti, kteří mají o dravce skutečný zájem, řekněme je to pro ně hobby a stavovská čest umět je dobře rozpoznat. Pokud by byla povolena určitá regulace, věřím, že se hodně kolegů v této oblasti zdokonalí. U těch, kteří by to mydlili hlava nehlava si nedělám iluze, že tak nečiní již dnes.

[Posmiros]

Problém je v tom, že pro drtivou většinu myslivců jsou dravci tabu, takže není motivace se více ponořit do poznávání jednotlivých druhů. Dobře jsou na tom jen ti, kteří mají o dravce skutečný zájem, řekněme je to pro ně hobby a stavovská čest umět je dobře rozpoznat. Pokud by byla povolena určitá regulace, věřím, že se hodně kolegů v této oblasti zdokonalí. U těch, kteří by to mydlili hlava nehlava si nedělám iluze, že tak nečiní již dnes.

Já se to učil, kvůli poznávačce, kterou jsme měli jako test v rámci přípravy na vyšší myslivecký zkoušky a můžu říct, že to je peklo mezi sebou rozeznat cca dvacet druhů který tu žijou