Potravní spektrum "škodné"

[Zdenek41]

Přitom stačí chodit a koukat okolo sebe...vlastně nad sebe.A mít o to zájem.

[fesoj]

No, Zdeňku, já se snažím a koukám, abych viděl, pořád. A stejně se mi stane, že při spatření dravce si nejsem jist... Ne vždy se mi podaří hned poznat např. myšilova od včelojeda, u motáků bych si také netroufl přesně určit, zda se jedná o pilicha či hodně podobného motáka lužního či stepního. Ale v době, když se ještě někteří dravci lovili, hlásal Alois Mikula, lovec i ochranář v jedné osobě, že sice nemůže nikdo chtít od každého řadového myslivce, aby bezpečně poznal všechny naše dravce, ale zato lze požadovat, aby každý myslivec bezpečně poznal jestřába. A to zase až tak velký problém není...
Když jsem v mládí koketoval se sokolnictvím, měl jsem jestřábího hnízdoše ještě v prachovém šatě. Hajný Baláž ze školního polesí, starý chachar, o něm prohlásil : "To je pěkne kaně." "Ale pane Baláž, profesor Hofman říkal, že je to jestřáb !" "No když jestřab, tak jestřab. I to sem ochotny tvrdit !"

[Zdenek41]

Tak potom nezbývá než Dravci v letu.Ve které jsem ležel od 9 let.Neříkám,že okem řeknu na 100%,ale s optikou.... Jen v orlech mám bordel.Nikdy tu nebyli a ted tu jsou.Slibuji,doučím se.Ormitologie je totiž od sedmi let můj největší kůn.Taky jsem doma tech ptáků hodně potrápil....
Po střílení dravců neprahnu.Jak se mění krajina tak i jich přibývá.Kolik mokřadů za intenzivního zemědělství bylo?Kolik se postavilo louží a rybníků s palachem z peněz EU,všude tam je moták a to jen jeden druh.Ty ostatní početností nejsou pro škody vůbec zajímavé.

[fesoj]

U nás se o nějakých škodách způsobených dravci nedá vůbec mluvit - tedy myšleno na zvěři, holubáři a chovatelé slepic na to mají pochopitelně jiný názor. A k těm motákům - máš určitě na mysli pochopa. Ten před několika lety vyhnízdil i u nás a světe zboř se, ani vodu k tomu nepotřeboval, stačily mu vysoké kopřivy. Ale to byla výjimka a jinak je u nás nejčastěji vidět pilich a to v době podzimního tahu.
A abych se vrátil k tomu potravnímu spektru - myslím, že jsem o tom již jednou psal, ale klidně to zopakuji - každý predátor dá přednost potravě, kterou uloví nebo získá s co nejmenší námahou. Káně lesní rozhodně dá přednost hrabošovi nebo jinému malému hlodavci před bažantem či koroptví, pokud si ovšem může vybrat a pokud se zejména u těch bažantíků nejedná o vypuštěné blbečky, kteří se neumí krýt a jsou proto velice snadnou kořistí. Ale setkal jsem se i s názorem bažantníka, který mi tvrdil, že u nich káně bažanty neloví vůbec, protože jim stačí se přiživovat na zbytcích po jestřábech.

[František Fořt]

Mě na tom doouhém předchozím příspěvku o rysovi trochu zarazila ještě jědna věc. Teritorium jednoho rysa několik set km čtverečních? Přehnaně řečeno to nemá půlka Šumavy. Jestli správně počítám, tak třeba 500 km2 znamená 20 x 25 km. To je např. z Kašperských Hor do Vimperka, pak dolů někam na Modravu až pomalu k hranicím atd. To mi připadá sakra velké teritorium pro jednoho rysa. Samozřejmě nevylučuju, že se rys může pohybovat po velké oblasti a že se evidentně dělal průzkum a sledování. Pokud ale opravdu rys potřebuje tak velké teritoria, spíše to nahrává otázce, kolik bych jich třeba na té Šumavě mělo být? Ze zkušeností mnoha lidí (myslivců i nemyslivců) vyplývá, že opravdu není takový problém rysa potkat. A jsem ochoten se i vsadit, že mezi těmi kašperkami a vimperkem nebude jenom jeden. Na Šumavu jezdím tak 2x do roka a třeba naposled jsem se s ním těsně minul, když jsem odjížděl z chalupy známého a lehce sněžilo. Přecházel přes cestu kousek od vesnice, stopy byly vidět i z auta, a proto jsem taky zastavil, abych si je prohlédl, protože to pro mě bylo něco velice zajímavého. Zejména místní je vidí řekl bych hodně často.

U oné zmiňované studie mi třeba chybí nějaký hlubší rozbor, co se vlastně děje s přírůstky nebo jak s nim projekt reintrodukce hodlal kalkulovat?

A co se týká nelegálního lovu rysa, tak věřím, že se najdou takoví, co na něho vystřelí, ale mnoho jich opravdu nebude. Co jsem se bavil s řadou myslivců, kteří mají možnost ho občas potkat, tak úplně každý říkal, že by měl jednoduše strach ho zkusit ulovit, protože ten průser, co by z toho mohl být, by byl opravdu velký. Řekl bych, že drtivé většině nestojí rys za to, aby přišli o lovecký lístek a spol., a tím i o svůj životní koníček nebo snad i životní styl, který je myslivost.

Jsem přesvědčený, že kdybychom se aspoň zkusili přiblížit zemím, které i s dravou zvěří rozumně hospodaří, odpadly by tyto problémy. Ale možná to právě Češí mají rádi. Mít důvod se hádat, hašteřit škodit si, vytvářet dva "nesmiřitelné" tábory. Podívejte se na právě proběhlou volbu prezidenta. Nepřipomíná vám to nápadně letité téma myslivci x ochranáři? Bylo to naprosto stejně směšné a hlavně se stejným principem. Češi prostě takové situace mají rádi, to je nezvratný fakt.

[Lotr]

Spíš nezvratný osud, Františku

[dalas]

Nevím, jak to chápat, několik set km2. Je tím teritoriem myšlen akční rádius jednoho rysa, nebo skutečné teritorium, které si obhajuje? Je li to to první, může být na několika stech km2 x rysů. Je li to to druhé, moc rysů se do republiky nevejde.

[BwanaHunter]

Nevím, jak to chápat, několik set km2. Je tím teritoriem myšlen akční rádius jednoho rysa, nebo skutečné teritorium, které si obhajuje? Je li to to první, může být na několika stech km2 x rysů. Je li to to druhé, moc rysů se do republiky nevejde.

b) je správně. Teritoria se částečně překrývají, právě proto že jsou tak velká, tak to i rysovi chvilku trvá, než ho oběhne Samci mívají obyvkle teritorium větší, a jeho území se může překrývat s teritoriem jedné či více samic, ale stejné pohlaví mezi sebou si většinou teritorium proti sobě vymezují. Však taky tvrdím, že to s těmi rysy nebude tak horké.

František> pozor na "svědectví z doslechu" Tu řadu myslivců, kteří pravidelně občas potkávají rysa, bych rád poznal. Rys je zvíře plaché jako blázen, a smysly má, že slyší myš prdnout na 300m. Krom toho, jak správně počítáš, se pohybuje po velikém území. Suma sumárum, vidět divokého rysa v přírodě je spíš veliká náhoda nebo klika, a i řada lidí, kteří se rysy zabývají, vycházejí z pobytových znaků nebo telemetrie. Ostatně kočky často jsou takoví tuláci. Vím o případu geparda, který byl vypuštěný s obojkem v oblasti národního parku Namib Naukluf, a uběhl přes 1000 km za 6 týdnů.

S těmi tábory a haštěřením máš pravdu, ale ruku na srdce, nemáme na tom svůj podíl viny? Se podívej jen na tohle fórum, kolik nářků tady je nad rysem, a přitom kolik lidí tady o nich nic moc neví... Nebo s těmi dravci, zejména káňaty. Mohl by mi někdo konečně, např. savazka, který volá po redukci kání, vysvětlit, a doložit, jaké že škody ty káně páchají? Viděli jste někdy někdo káně ulovit koroptev nebo divokého bažanta? Neřkuli něco většího? A natož pak v takové míře, aby to bylo nějak významné pro - byť třeba lokální - populace zvěře? Já zatím ještě ne. A vždycky je to stejná debata, myslivci si stěžují, jak hrozně jsou káně přemnožené a jaké to páchají škody, a když se zeptám jaké že konkrétně....je ticho. No a co tam máme dál? Jestřába, luňáky, včelojeda jsem neviděl už hodně dlouho, krahujce, ostříže apod. taky ne, navíc ti jsou mimo hru, orla skalního jednou, před asi 4 lety, z auta a myslel jsem že mám halucinace nebo uletěl sokolníkům, málem jsem naboural Občas slyším, že někam zalétá orel mořský a sem tam něco sebere, ale to budou podle mého tak ojediněné případy, že v celkovém měřítku nebudou hrát významnější roli... Takže jediné, co mi tak nějak zbývá, je moták, ten se rozšiřuje, a zamyslel bych se nad jejich vlivem tam kde je jich hodně, ale to je asi tak všechno. A pokud regulace, tak velmi rozumně provedená. Určitě bych nepovolil, aby každý kdo má brokovnici, mohl střílet po všem, co má zahnutý zobák. Protože jak už tu zaznělo, pak to bude jako s prasaty, každé je lončák.
Osobně si myslím, že je řada daleko problematičtějších druhů, které mohou představovat reálný problém. Například krkavcovití, nejen krkavec velký, ale i straky, v menší míře sojky, vran celkově myslím dost ubylo. Volavky, kormoráni, diskutovaní jinde. Potentní lovec je výr, ale jak je to s jeho početností netuším. Norek je problém, a prase divoké leckde velký, jenže to se dá strčit do mrazáku, takže to nám nevadí, že? A tak dále.

[kojot]

Viděli jste někdy někdo káně ulovit koroptev nebo divokého bažanta? Neřkuli něco většího? A natož pak v takové míře, aby to bylo nějak významné pro - byť třeba lokální - populace zvěře? Já zatím ještě ne. A vždycky je to stejná debata, myslivci si stěžují, jak hrozně jsou káně přemnožené a jaké to páchají škody, a když se zeptám jaké že konkrétně....je ticho.

Netuším, kde se pohybuješ, ale naše Morava jest na opeřené dravce poměrně bohatá.
Káně - na holých zemědělsky plundorvaných pláních jsem jich na 60 ha napočítal nedávno 28. Nutno podotknout, že se zde vyskytují převážně při sněhové pokrývce. Osobně jsem několikrát viděl, jak káně ulovilo malého zajíce. Koroptve se již prakticky ztratily, protože nedostatek krytu je nutí k pohybu po volném prostranství a když jsem našel nějakou roztrhanou, peří bylo vyškubané, nikoli vykousané.

Motáci - vlivem vzniku samovolných mokřadů, které se vytvořily při poškození drenážní sítě těžkou zemědělskou technikou, na kterou nebyly dimenzované, u nás hnízdí 3-5 párů. Největší nebezpečí představují pro bažantí kuřata. Dospělí bažantí se jich příliš nebojí a za jejich kroužení se volně pohybují po polích. Díky penězům z EU na revitalizace území a vytváření biocenter s vodními plochami, rozšiřování litorálních ploch na rybnících se motákům bude dařit nadále. Pokud odchováváte káčata na rybníku, víte o co jde.

Orel skalní - toho jsem viděl loni a měl poutka, asi uletěl ze Zeiferusu z Kuřimi. Je to spíše velké zpestření, než důvod k sahání po flintě.
Orel mořský - u nás již poměrně hojně rozšířený, de facto již hnízdí na každé větší ploše (mám na mysli vodárenské nádrže a lokality na JM)

Jestřáb je rovněž častým návštěvníkem, občas pozoruji samici, jak okolo domu loví hrdličky. Solidní podívaná.......

Výr velký - hnízdí u nás tři páry a často ho potkám. Jednou mi sedl na střechu kazatelny a zahoukal. Z pole zmizeli všichni zajíci, čili asi věděli co by mohlo nastat, kdyby jeho výstrahu ignorovali. Výr pak chodil ze strany na stranu a pozoroval okolí. Musel jsem se smát, jak pořád cupital po střeše boudy. Jediné jeho pozitivum spatřuji v hojné konzumaci vypíječů vajec - ježků.

Nárůst populace dravců značí jediné, zlepšení kvality životního prostředí, rozšiřování spektra potravní základny a vyšší míra adaptability na alternativní stravu. Mnoho opeřených dravců jsou potravní specialisté s nízkou reprodukcí, tudíž jdou přímo vázání na svou potravní niku, která je rozhodující pro jejich početní nárůst. Žádný predátor není naprogramován tak, aby si ji nenávratně poničil. Znamenalo by to konec jeho kariéry. Tohle umí jen někteří parazité a hlavně člověk!!

Je srandovní, když lidé chtějí střílet predátory, protože konzumací přirozené potravy okrádají jejich stůl. Skutečnost, že třeba zajíc nemá v krajině kvalitní vodu, že mají zaječky v mléku těžké kovy, které zajíčky přímo zabíjí, o tom už nikdo příliš nepřemýšlí. Ve srovnání s prasetem divokým jsou všechna káňata, motáci a výři naprostí žabaři. To je u mě škodná číslo jedna!

[savazka]

Aaaa jéje. A zase tu diskuzi jednou projedeme do kola. Já o dravcích, oni na mě zpátky z divočáky:) Takže jedem a budu to vztahovat konkrétně na naší honitbu. Že v Krkonoších, u Plzně nebo na Mostecku bude situace dosti odlišná je logické:
Vsadím se o bednu whisky, že kdybychom teď se stovkou lidí a 50ti psy prošmejdili celý náš revír do poslední mlazinky a houštinky, nevyžene se ani jedno jediné prase, maximálně někdo přejde několik dní/týdnů starou stopu. Takže u nás přesně naopak-vliv predace černé na drobnou má skoro nulový podíl. Tudíž mě bohudík nemusí trápit.

Káně/moták/jestřáb:
Káňat jsou u nás desítky a desítky, letošní rok méně, ale třebas před dvěma lety nebyl problém napočítat jich 50+ na cca 400ha. To je plocha, kterou stihnu během 20ti minut objet autem a spočítat, aniž by se všichni dravci zvedli a záludně přelétli o 1km dál, aby mi cíleně kazili počty:) Znova opakuju neříkejte, že se tzv. "slétli z okolí" - !Každé pole!, kolem kterého jezdím je jich plné. Kaňata sedí a loví vždy na stromě přímo nad zásypem/krmelcem. Jistě tam nesedí kvůli myším, když hlavní myší "hrady" jsou často uplně jinde. Figi vám potvrdí, jak dokáže káně hbitě lovit koroptvičky. Jinak doporučuju pročíst články o vypouštění koroptví. S železnou pravidelností končí smutným konstatováním, že se vypustilo 70 koroptví... a káňata je během dvou týdnů vysbírala skoro do poslední. A moje oblíbená otázka: Jak káně pozná, zda ulovila myš nebo čerstvě narozeného zajíčka? Na tom poli zajíček svým skvělým maskováním unikne pozornosti nejednoho dravce...Unikne ale pozornosti 30-35ti dravců zároveň? Pokud bylo dříve na poli 40 zajíců a 2 káňata, pak velká část mladých přežila. Pokud mám nyní na poli 5-10 zajíců a 15 káňat...???
Stále jsem se nikde nedopátral čísla, jaké by bylo ideální množství dravec/ha. 1káně/1000ha...10káňat/1000ha...nebo snad 100káňat/1000ha? Pokud chci zachraňovat ohrožený druh, měl bych také vědět, jak má vypadat jeho cílový stav. Ba co víc, pokud je ten stav překročen, musím naopak ne chránit, ale začít redukovat.

Moták pochop. Lužní i pilich je spíše výjimka. Stavy pochopů jsou dlouhodobě na cca 60-70% stavu káňat, Tedy na poli s 20ti dravci sedí 13-14káňat a 6-7 pochopů. Hnízdění už není vůbec nutně spojeno s vodou nebo mokřady. I když v rákosinách hnízdí pravidelně, pochop vyvede bez problémů i v obilí. Nic jiného mu ani nezbývá, rákosin kolem rybníků je pomálu a hnízdit dva páry motáků v jedné rákosině, to jsem ještě neviděl. Jeho tlak na drobnou zvěř je už obecně znám. Pravidelně kontroluje nízkými průlety místa výskytu koroptví, kachny s nejmenšími kačaty při jeho příletu okamžitě mizí do rákosí. Ty středně velké a odrostlé už jsou v poklidu, na ty si už netroufá. Není vzácnost vidět ho kontrolovat veškeré viditelné zajíce v okolí. Zastaví nad ním ve výšce sotva 1,5-2metry a čeká. Spousta zajochů je v poklidu a ignoruje ho. Ovšem zaječka od mladých pobíhala a vyskakovala tak dlouho, dokud moták neztratil zájem.
Jestřáb je tvor opatrný a zřídka spatřený. Roztrhané ptactvo,které člověk najde má na svědomí zhusta jistě on. Ale jestřábů je málo. V revíru vím o dvou, maximálně třech velkých samicích, které navíc létají od sousedů. Zda jich je víc, netuším, ale nemyslím si to...
Krahujec je poslední dravec stojící za zmínku. Jeho ale považuju naopak spíše za užitečného. Kolem města jich je, co bych spočítal na prstech jedné ruky. A neúnavně pronásledují městské holuby a především straky! Jeho nálety na stračí hejna, to je nevídaná podívaná.
Ps.: Ten neustálý potřebný důkaz, co a v jakém množství dravci loví prostě nedostanete. Liščí nory doslova vycpané zbytky zajíců, bažantů, koroptví, srnčat a kačen nejsou pro mnohé dostatečným důkazem, že je liška vážně ulovila. Prý je sbírá sražené u silnic. HaHa. Tak jak chcete dokazovat složení potravy dravců... Zastřelit 2-3000 dravců a udělat rozbory obsahu žaludku? Běhat po polích a odhánět dravce od právě ulovené kořisti?:)

[BwanaHunter]

Kojot> v zasade se shodneme a souhlasim, ze nekde ten pilich muze byt problem. Jen se neshodneme s temi kachnaty. Protoze pokud skodlivost dravce ma spocivat v tom, ze hojne lovi polodomaci a polokrotke brojlery, kteri jsou tak samostatneho zivota schopni, ze je pred zamrzem nazenou myslivci ke brehu a postrili na vode, protoze to nelita a prez zimu zustat nemuzou, tak v tom nespatruju problem, eliminace takovych tvoru je primarni nastaveni toho dravce. Jinak se obvykle pohybuji v radiu severozapad/jihozapad republiky, a treba jestraba jsem uz opravdu dlouho nevidel. Ten orel co jsem videl, poutka nemel, to bylo prvni na co jsem koukal, a byl pak i ve zpravach )

Savazka> hm, a ty kanata pocitas ted, v dobe migrace severskych populaci, predpokladam. Kolik je ted malych zajicku? Za dalsi - to ze je tomu nejak na 400ha, je v celkovem meritku nepodstatne. Nicmene, nejsme v zasadnim rozporu, souhlasim s tebou, ze nelze, nebo je na hlavu, chranit jeden ohrozeny druh na ukor druheho ohrozeneho druhu. A ze pokud je potreba, je regulace na miste. Coz se nevylucuje s tim, co jsem psal vyse.

[dalas]

Souhlas s tím so napsal savazka. Zejména chování pochopů pozoruji každým rokem a je to tak jak píše. Ne nadarmo se říká "hodně myší, hodně zajíců". Káně, pokud má dostatek myší, nepředstavuje pro mláďata drobné až takové nebezpečí. Ale v momentě, kdy nepřijde myší rok, je najednou pro tolik káňat nedostatek potravy. Pak se to projeví i na drobné. Každý druh, sám o sobě nepředstavuje nic alarmujícího. Jenže v součtu s ostatními faktory už to zanedbatelné není. Ale myslím, že jsem tím nic nového neřekl. Letos jse dost často pozoroval orla mořského. Impozantní bombarďák. Možná to pár kačen odneslo, ale to se ztratí. Ještě k těm kachnám-brojlerům. První, co je, kachny by měly být z uznaného chovu. Jinak je stejně SSM nepovolí. Po vypuštění na rybník dojde ve velmi brzké době k útoku dravce. Je to nutné pro probuzení instinktu, když stará kachna chybí. Pak to, že je dravec úspěšnější v těchto hejnech není nižší obezřetností kachen, ale jejich koncentrací. Má to i sekundární efekt, že je tím menší tlak na divoké populace. To, že kachny nelétají má několik důvodů. Přepéřují, jsou přežrané, v době lovů mají už broček, poznali, že v nízkém letu mají pokoj a poslední důvod je záhadou. Přijdete, a nezvednete je ani za nic. Dáte si dvě hodinky pauzu a pak se nestačíte divit těm vejškám a výdrži. Dost takto odchovaných kachen, nezraněných je přes zimu na tekoucích vodách, (na rybnících kde jsou odchovy málokdy se objeví divoká populace, vadí ji ten křik) kde se mísí s divokou populací a druhý rok se chovají tak, že je nerozeznáte od divokých. To co se pomlátí proti břehu, jak psal BwanaHunter) to jsou kachny, které nějaký broček mají. Ty by skutečně nepřežily. Myslím, že to není až tak OT.

[savazka]

Před motáky právě ukrývají svoje mladé ryze divoké mámy kačeny. Což pochopovi stejně nebrání, aby "nestál ve vzduchu" nad rákosem a co chvíli v něm nezmizel. Že je jeho úspěšnost žalostná je jasné. Ostatně - lovecká úspěšnost veškerých dravců je prachmizerná, že. Jenže za den to zkusí třeba 100x a nakonec se mu to logicky alespoň jednou podaří.

Ne-e právě že to počítám v létě a z kraje podzima. V zimě jdou stavy káňat dost výrazně dolů a nevsadil bych korunu na to, kolik % z našich "letních" káňat u nás zůstává i celou zimu. Dost možná žádné, to vážně nevím.
Mimochodem, migrující dravci jsou zřejmě taky věrní svému zimnímu teritoriu. Již několikátým rokem u nás v zimě pozoruju zespoda uplně bílé káně. Káňata jsou barevně od hnědé přes žlutou až po světlé odstíny, tohle je bílé jako sníh. Možná nějaký náznak albinismu, kdo ví. Sedící na zemi jsem ho nikdy nezastihl, nevím zda má výrazně světlý i zbytek.

Každopádně ta podstatná myšlénka zůstává: Mají dravci právo na bezhlavou ochranu i v případě, že zlikvidují zbytek populace mnohem ohroženějších koroptví a podstatnou část populace zaječí a bažantí? Já vím, ukrádají mi tím tak zajíce, které já si chci postřílet na honu a nacpat si mrazák...však jsem jich taky za ty léta sežral...no...jednoho. Ne počkat. Dva.

[BwanaHunter]

Savazka> [quote="]

Každopádně ta podstatná myšlénka zůstává: Mají dravci právo na bezhlavou ochranu i v případě, že zlikvidují zbytek populace mnohem ohroženějších koroptví a podstatnou část populace zaječí a bažantí? [/quote]

Tak tady se asi shodneme, ze cilem snazeni by mela byt rovnovaha a jeji vychyleni jakymkoliv smerem neni dobre. A v kulturni krajine se rovnovaha sama nenastoli.
Jinak s temi kanaty je to zajimave.
V tom pripade jsi snedl vic zajicu, nez ja

[BwanaHunter]

Btw. pokud jak pises to neni otazka zimnich migraci, zamyslel se nekdo nad tim, co tam u vas ty kane drzi v takove koncentraci? Protoze to pro ten druh neni typicke a ze by se nemela kam presunout a rozptylit, to taky neni pravda. A jestli reknes, ze koroptve .....