Vzhledem ke skutečnosti, že díky legislativní změně je možné již kormorána lovit, je možno ho taktéž označit za škodnou.XAXAP píše:
Krom toho, jeden odstřelený kormorán znamená vyplašení celého hejna. Při vyplašení se kormorán zbaví toho, co aktuálně nalovil. No a pak jde na klidném místě lovit znovu. Z reálné logiky věci jde o nesmyslně neefektivní řešení. V ČR funguje kormorán jako prima alibi rybářských svazů, které se dosud nebyly schopny reformovat ze tvaru vzniklého v komunistické Národní frontě. A to říkám jako letitý rybář.
Jistě víš, jako člověk věci znalý, že největší problémy působí migrující hejna kormoránů z Pobaltí. Je delší dobu známo, že tato oblast je degradována intenzivním rybolovem, jehož důsledek je pokles potravní základny. Sám jsem na Baltu lovil ryby do tenat v rámci stáže a neunikl mi postesk tamních rybářů o poklesu rybí populace za posledních 10 let. To se psal rok 2002. Dnes je to výrazně horší dle výsledků prezentovaných na konferenci Kormorán v Plzni roku 2012. Na základě těchto skutečností se kormoráni stěhují do vnitrozemí, ideálně do zemí, kde funguje polointenzivní rybářská výroba. Tudíž lokality s větší koncentrací ryb, umožňující snadnější nasycení. Ponechám zde stranou záměrně rybářské podniky, které do loňského roku pobírali kompenzační náhrady za vzniklé škody. Problém nastal u kritizovaných rybářských svazů, kteří jako jediní produkují násady reofilních druhů ryb. Jejich produkce je významně závislá na objemu generačních ryb, které nelze přechovávat v umělých zařízeních a proto jsou získávány z volných toků. Situace však došla tak daleko, že v současné době není možné ani získat generační materiál pro výrobu plůdků. Konkrétně Plzeňský kraj je na tom nejhůře. To, že kormorán pozřenou potravu při vyrušení vyvrhne rovněž nebývá pravidlem, je to jeden z oblíbených argumentů, proč nazvat odstřel neefektivním. Odstřel samosebou efektivní je, záleží ovšem, kdo, kde a kdy se provádí. Kormorán, jako inteligentní a obezřetný pták, se pak místům kde byl plašen, nějakou dobu vyhýbá. Na tomto ptačím druhu je názorně ukázána dlouhodobá neschopnost MŽP a jeho organizačních složek ve smyslu nalezení účinného řešení. To dokonce i sami přiznali.
A to říkám jako profesionální rybář.
O chování ryb v rybniční akvakultuře, o několikatýdenním až měsíčním poklesu produkce a snížení růstu vlivem stresu po odletu hejna, bych tu mohl psát stohy. To však až někdy do jiného tématu
