Zlepšení podmínek v honitbě, zalesňování, zazvěřování atd.

[TomF]

Předem se omlouvám jestli to tu už někde je, popř. jestli je to správně umístěné. Hleda jsem, ale nic podobného jsem nenašel.
Mám pár otázek na téma uvedené v názvu rád bych si o něm popovídal.
S pár kamarády jsme se domluvili, že se pokusíme zlepšit podmínky v naší honitbě. Je to totiž už neúnosné. Přes léto to jde, ale na podzim z toho páni zemědělci udělají měsíční krajinu, kde zvěř nemá žádnou krytinu. Máme převážně polní honitbu s rozlohou lehce přes 1000 ha, se dvěma kačákama a 5ti lesíky, které dají dohromady asi 90 ha. Prostě nekonečné lány polí a teď na podzim nekonečné oranice!
Takže bychom to rozvrhli do několika kroků:
1) Zalesnění. Největší problém budou finance a domluvit se s jezeďákama na tom "kde". Ikdyž je tu spousta míst, která nevyužívají a mohli by je postoupit "dobré věci". Nebylo by špatné stromky pěstovat ze semínek popř. řízků., ale jak na to? Zkušební pokus byl, ale neúspěšný. Co je lepší řízky/semínka? Které stromky a keře použít? Někde bychom chtěli použít břízu, která rychle roste, dále borovici a nějaké plodonosné listnáče a keře - zde bych také chtěl poradit jaké.
V plánu je pár čistokrevných remízků, ale na dvou úsecích, kde je nestabilní podloží by se daly vybudovat hájky.
2) Ochrana malých stromků - oplocenka asi nepřipadá v úvahu. Napadlo nás buďto po staru psí srst anebo dnešní moderní pachové ohradníky - má to cenu nebo je to kravina?
3) Slyšel jsem že existuje i oficiální cesta snad přes Ministerstvo živ. prostředí. Prý v krajině vyčlení vhodné úseky, odeberou zemědělcům půdu a povolí zalesnění těch úseků - to je záložní plán, pokud by se jezeďáci cukali. Ale nic moc jsem o tom nenašel a jak znám tyhle oficiální cesty budou to 2 roky běhání po úřadech s nejistým výsledkem, ale třeba se pletu - má někdo tuto zkušenost?
4) asi ta nejsnadnější část akce na závěr - zazvěření. V plánu je zajíc a bažant a možná z nostalgie koroptev. Jak to děláte u Vás? Jak staré bažantíky vypouštíte a kdy? Obdobné je to s ušáky - kdy, jak staré a co s pozdními vrhy? Vzhledem k ceně za kus, by asi bylo rozumné koupit 2-3 chovné nepříbuzenské páry a od nich pravidelně vypouštět - dobře/špatně?

Byl bych rád kdyby psali spíše ti kolegové, kteří s tímto už mají zkušenosti. Předem díky všem za rady a tipy.

[Onďa]

Myslím, že s kolegy neprohloupíte, když si koupíte nebo vypůjčíte tuhle knihu http://www.grada.cz/zvysovani-prirodni- ... a/katalog/ nebo zkuste mrknout sem http://os-pro-prirodu-a-myslivost.webnode.cz/
Hodně zdaru!

[Lotr]

1/Plán zalesnění si nechte zpracovat od odborného lesního hospodáře. Bývá jim zpravidla nejbližší revírník. Ví co, jak a kde zasázet a jak zalesněnou plochu zlegalizovat na místním městském úřadě
2/proti okusu se ošetřuje nátěrem, oplocenkou a jinými osvědčenými lesnickými metodami. Pachové ohradníky jsou v tomto případě zbytečně vyhozené peníze
3/nevím odkud jsi, ale nejkratší je cesta je přes krajský úřad. V rámci ochrany biodiverzity kraje vyhlašují spoustu dotačních titulů, kterými se dá Váš jistě chvályhodný záměr financovat. Podmínky jsou jasně stanoveny, stačí vyplnit vcelku jednoduchý formulář, předložit požadované dokumenty a pak čekat, zda dostanete peníze. Je to projekt od projektu, nelze to takhle jednoduše poslat, ale naše MS žádalo o dotaci na umělou noru a veškeré papírování jsem zvládl v pohodě sám.
4/zazvěřuj, až budeš mít v honitbě pro drobnou zvěř vhodné podmínky. Zároveň je vhodné činit opatření proti predátorům - myší hrady, umělé nory, berličky pro dravce apod. Dále je dobré znát budoucí osevní plán, kde bude kukuřice apod., aby Vám čerstvě vysazenou drobnou nesežrala prasata apod.

[Zdenek41]

Moc pěkně se to čte..A rád bych měl takový ten zdraví mladý optimismus.Ale ono dnes jde v první řadě jen o peníze.
S jezedákama se můžeš domlouvat jak chceš.To podstatné je,že každý pozemek má svého vlastníka a tomu ten jezedák platí májem.Tak zvané trvalé uhory jsou v dnešní době intenzivního zemědělství spíš utopií.No což pokud začnete jednat s oběma suběkty možná se za nějaký rok domluvíte.
S čím bych začal tak s biopásy.Jezedák na ně může dostat dotace,ale zas nevidím dobře to že se musí zakládat 5 let a musí mít určitou výměru.
Les jako zakládat, dnes někde jako remíz nemůžeš.Dočasný remíz snad.Chovat zvěř drobnou..Nevím co máte u vás za plodiny,ale stačí výměra jetelovin a stroj o rozměru 10m a nemáš z bažanta ani koroptve či zajíce nic.Všude teda skoro všude,kde se hlavně pernatá vypouští z krotkého chovu je určena k odstřelu ne k chovu.Jinak každý říká,že je to dost drahé krmení ne pro škodnou,ale hlavně kočky.Které jsou snad všude.Tý pravý škodný už tolik neni.
No na závěr dělat se něco musí a tak bych ti poradil.Začnite s tím co v honitbě máte,pokušte se sehnat od záhumenkářů půdu od obce nepotřebné výměry okolo polních cest,kde můžete vysazovat plodové stromky.Zvěř tam určitě nějakou máte tak pracovat s divokou populací zapomenout kromě koroptvičky na vypouštění odchované krotké zvěře.Tohle co popisuješ a na co se ptáš šlo dělat tak před 25 lety.V dnešní době ač je to smutné neuděláš skoro nic.

[lörinc]

No možná by nebylo špatné a já o tom taky jeden čas uvažoval, udělat na polích aspoň stromořadí-větrolamy. Nejsnadnější cesta v polních honitbách je okolo polních cest. Ty bývají obecního úřadu a jsou pevně zakreslené v katastru. A jestli je to jak u nás, jako že asi jo, tak máte cesty tak o polovinu menší. Takže zajít na obec, nechat si vyznačit cesty a na nich udělat nějaké takové akce. Možná blbej nápad, ale asi nejjednodušší....

[Lotr]

No jo, na to bych málem zapomněl. V případě pozemkových úprav se lze přihlásit a prosadit, aby např. u cest byly vysázeny plodonosné stromy a keře. Mnohde to úspěšně praktikují, myslivci se přihlásí o to, že se budou o ty plodonosné stromy a keře starat a v rámci pozemkových úprav, budování nových cest, dělení lánů apod. se to provede. Vzhledem k tomu, že myslivci na upravovaném území vykonávají právo myslivosti, mají právo stát se účastníkem řízení ve věci pozemkových úprav.
Jinak si lze třeba od obecního úřadu pronajmout cesty, nebo se domluvit na jejich užívání a ty lze osít směskami vhodnými pro drobnou. Vhodný typ směsek umí v dané lokalitě určit ing. Havránek z mysliveckého výzkumáku. Kontakt na něj mám.

[Mushroom]

Dobrý den kolego,
zkusím se svou troškou do mlýna.
Naše honitba - cca 1000 ha polí a cca 200 ha lesa a cca 80 ha různých vodních ploch.
- vypouštění pernaté z krotkého chovu se projevilo jako neuvěřitelně zbytečné, pouze jsme přikrmovali dravce a šelmy. Jsme bývalá bažantnice a po ukončení masivního doplňování přirozeného stavu umělým odchovem před 20 lety, pernatá prakticky vymizela.
- zkusili jsme (už při shánění podpisů pro uznání honitby) se dohodnout s některými majiteli pozemků, kteří je pronajímají družstvu na tom, že si na 5-10 let pronajmeme jejich pozemky my a buď je necháme ladem nebo osázíme plodinami. Plodiny jsme vybírali podle toho, kde se pozemek nacházel. Uprostřed pole jsme dávali spíše "potravní" plodiny, u remízků nebo okrajů lesů jsme dávali spíše "krytinové" plodiny.
- obecní úřad se na náš popud dohodl s zeměď.družstvem na výměně pozemků a v části, kde je taková menší rokle (špatně se tam jezdí technikou) díky dotacím zajistili osázení stromky, takže tam vznikne menší les navazující na stávající remízky na hraně rokle.

[TomF]

Pěkně se to rozjelo, to jsem nečekal. koukám co kus to názor. Člověk nesmí být pesimista, ono každý by chtěl střílet, ale udělat něco pro to, aby střílet mohl, tak to už řady docela prořídnou.
Dobrá, takže rozumná je cesta oficiální a to rovnou přes krajský úřad ano? A ty dotace to mne docela také zajímá. Jsou nějak omezené? Chtělo by to v tomto směru více informací.
Lotr: dají se ty patřičné dotační formuláře někde stáhnout? Popř. nějaké oficiální podklady, které bych si mohl v klidu pročíst?

To s těmi plodonosnými dřevinami u cest je dobrý nápad (už ale vidím jak to tam budou česat sběrači do palíren), avšak my potřebujeme především krytinu.
Je spoustu míst, kde by byly remízy jak vyšité. Na dvou místech by byl dokonce pěkný lesík - 200x50 metrů a 40x60 metrů.

Asi by bylo rozumné kontaktovat nějakého odborníka. Problém je, že mě nikdo nenapadá, možná na OMS by mohli o někom vědět.

Zazvěřování je jak jsem psal poslední bod, je jasné, že na holé pole bažantíky vypustit nemůžeme a pár let to bude trvat. Ani tak nejde o to nějak dramaticky zvýšit populaci, jako spíše udržovat její stálé stavy a možnost pořádat každoročně hon na drobnou.

Tak dál dál, pěkně se to čte

[Lotr]

Jasně že jo, na stránkách krajského úřadu. Protože pořád nevím odkud jsi, tak dávám odkaz na náš Ústecký kraj:
http://www.kr-ustecky.cz/vismo/fulltext ... mit=Hledat
Dotační titul je v souč. době vyčerpán, takže tam nejsou aktuální informace, ale co potřebuješ se tam dozvíš a pak se to musí na Vašem KÚ pohlídat, až to vyvěsí. Oficiální název je Program pro podporu obnovy krajiny a biodiverzity na území příslušného kraje. Velmi pěkně to mívají zpracované Středočeši, ale teď program neběží, tak na stránkách taky nic nemají. Formuláře mám stažené, můžu Ti je poslat e-mailem.
Co se odborníků týče, už jsme Ti to tu psali. Kup si knížku Dr. Ing. Marady Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb nebo kontaktuj Frantu Havránka v Mysliveckém výzkumáku ve Zbraslavi.
No a co se těch plodonosných dřevin týče, hodně vyčteš u Marady a nikde není psáno, že to musí být stromy. Klidně to můžou být keře, které jsou pro milovníky lihovin nezajímavé Takže závěrečná rada zní: Kup si Maradu

[Posmiros]

Pěkný nápady, úplně nejlepší nějaký ty pozemky vlastnit a člověk si pak na nich může realizovat, bez složitý domluvy- ale je to o penězích....

[fesoj]

Nejdůležitější ze všeho je chuť pro tu honitbu a zvěř něco udělat. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. A začít od maličkostí. Třeba tím, že se do provozního řádu zakotví klauzule, že každý nově přijatý čekatel, host nebo člen je povinen na místě určeném hospodářem /předpokladem ovšem je, že hospodář zná revír, o takových místech má přehled a je předem dohodnut s vlastníkem pozemku/ vysadit plodonosnou dřevinu - jabloň, hrušeň nebo třeba jírovec, podle místních podmínek - a o tuto pečovat až do doby, než odroste okusu zvěří. V každém revíru bývají zařízení, nazvaná po někom z nás a ten název jim zůstane, i když dotyčný třeba již odešel do věčných lovišť. Tak proč nemít někde na mezi Novákovu jabloň a jinde třeba Matějíčkovu mirabelku ? A když je u stromu navíc šikovně umístěná cedulka "Tuto jabloň vysadil a pečuje o ni František Flinta, člen MS Horní Dolní", zvýší to i náš kredit v očích veřejnosti.

[Zdenek41]

Jako dost se divím jedné věci.Hospodář ani předseda se přednášek na formu dotačních titulů nzůčastnují?A nebo se ve vašim kraji přednášky nekonají?To teda na jihlavsko si nemůžeme stěžovat.Dokonce dostáváme propagační tiskoviny,kde je vše názorně popsáno.A dotace fungují normálně.
Jak už jsem psal vše je o lidech a v poslední době i o penězích.Třeba u nás někde vysázet stromek bez vědomí majitele neni průchozí.S lidma se domluvit dá,ale nájem od ZD bude vždy zajímavější jak zajíc od MS.I když daruj dnes někomu zajíce.....

[fesoj]

Zdeňku, nevím, jak to vypadá tam u vás, ale tady je dost členitý terén, ledaskde se najdou místa, vedená jako "ostatní plochy", jejichž obdělávání není možné - a nelze-li tam založit remíz, místo pro nějaký ovocný solitér se najde vždycky. Já teď budu ale paradoxně řešit úplně opačný problém, a to likvidaci plané jabloně a hrušně. Ovocných stromů podle silnice roste dost, na spadlé ovoce chodí všechno možné, od jezevce až po černou a vysokou. Ale v jednom místě je hned za silničním příkopem vybudována opěrná kamenná zídka asi 1,5 m vysoká. Hned nad ní roste ta jabloň, o pár metrů dál hrušeň. Ovoce z větší části končí v příkopu, co tam nespadne rovnou, skutálí se ze stráně a srnčí tam chodí každou noc hodovat. Jenže když po silnici v noci projíždí auto /zaplaťpánbu je to málo frekventovaná vozovka III. třídy/, to srnčí nemá kvůli zídce kam uhnout, snaží se přeběhnout silnici, pár sražených kusů jsem tam již uklízel a po dalších, které byly řidiči sebrány, jsem našel jen stopy barvy. Podle mne je to vyložená "ekologická past", již jsem to projednal s hospodářem a oba ty stromy zlikviduji. Samozřejmě, že ke střetu vozidel se zvěří může dojít u každého ovocného stromu v blízkosti silnice, ale v tomto úseku je to nepoměrně častější, než kdekoliv jinde.

[Zdenek41]

Ovocné a plané stromy do přírody patří.Pokud roustou tam,kde mají.Ale máte dobré to,že vám to stačí zvěř brát.To u nás to valí do výkupen uplně jiná ...zvěř.Budu muset hodit řeč se starostou.Na jabloních nezůstanou ani větve.Ještě že zůstanou kmeny no,ale jak dlouho?

[TomF]

U nás je to přesně jak píše fesoj, spousta ploch, které leží ladem. Myslím, že by ani nikoho neranilo, kdyby tam po pár letech z trávy začaly vykukovat borovičky nebo cokoliv jiného, ale je pravda, že sázet stromky takto volně v přírodě je sázka do loterie a ze 100 nasázených stromků jich vzejde třeba jen 30. Takže to bude chtít nějaký ten dotační/zalesňovací plán, oplocenku a obnovování zaschlých stromků atd.
Zdenek41: o žádných přednáškách tady nevíme. Jako víme, že třeba v jiných krajích chodí členům výboru MS pravidelné měsíční oběžníky, pozvánky na různé akce apod., tady nic...