Lasice kolčava - Mustela nivalis
Napsal: pát 17.8.2007, 8:38
Tak při včerejší čekané mi dělali společnost dva uličníci. Seděl jsem u obsečeného lánu kukuřice na rybářské ?idličce pod bezovým keřem. Najednou v tom keři začal rachot a to už jsem viděl, jak se sem a tam prohánějí dvě mladé lasičky. Lezli mi těsně nad hlavou, pak se?upli na zem a běhali mi kolem batohu a nohou. Klekl jsem si a zkoušel je fotit a v tom mi jedna přelezla i přes koleno. Asi jsem ji zavazel. Pořád pískali a byly jak ochočené. Ale jsou to neposedové tak toho moc nevyšlo. I tak jsem je pozoroval dobrou hodinku a i když jsem ten večer nic jiného neviděl, tak domů jsem se vracel spokojený. Myslím, že to byli výrostci Lasice kolčavy. Tak přikládám nějaké info z webu a ty mé fotky.
http://album.volny.cz/dominicek42/brows ... wse_page=0
Lasice kolčava - Mustela nivalis
Mezi savce, které myslivci ve svých revírech příliš rádi nevidí, patří i některé kunovité ?elmy včetně kolčavy. Je to proto, že kolčava útočí na drobnou zvěř, např. na koroptve, bažanty, mladé zajíce nebo králíky. Na druhé straně však tyto škody mnohonásobně vynahrazuje chytáním hrabo?ů, my?í, syslů a křečků, kteří ničí obilí a jiné plodiny. K chytání drobných hlodavců má kolčava výborně tvarované tělo. ?tíhlý a hadovitě protáhlý trup na krátkých bězích se neobyčejně snadno protáhne každou hraboží chodbičkou, a co kolčava jednou uchopí do silného chrupu s 34 ostrými zuby, nemá naději na uniknutí. Její potravu tvoří z 83 % drobní hlodavci, asi 5 % připadá na ptáky, 4 % na plazy a obojživelníky, zbytek pak na hmyz, vejce a větší savce do velikosti potkana. Denně spotřebuje 20 až 40 g potravy, loví hlavně v noci a jedna lovecká trasa je 1,5 až 2,5 km dlouhá. V rozmanitém životním prostředí od ní?in až po horské oblasti se vyskytuje v celé Evropě (kromě Irska), v celé Asii a v severozápadní Africe. běžně se zdr?uje v různých křovinách, ?ivých plotech, polních remízcích, na pokraji lesa, v zahradách i na rozsáhlejších venkovských dvorech. Při lovu se pohybuje poskoky 15 až 50 cm dlouhými a zanechává za sebou dvojstopy. Přední stopa je 1,5 až 2 cm dlouhá, otisk zadní tlapky je jen o málo krat?í (4).
Kolčava je o 5 až 9 cm menší než hranostaj, samci jsou asi o třetinu větší než samice. Kdyby neměl hranostaj celý rok černě zbarvenou ?pičku proutku, těžko by se v letním ?atě rozeznávala jeho samice od samce kolčavy, protože velikost jejich těl může být téměř stejná. Kolčavy (1) ve většině areálu jsou po celý rok na hřbetě skořicově hnědé, bři?ní stranu mají bílou. Přechod mezi hnědou a bílou srstí netvoří přímou linii jako u hranostaje, nýbrž je nerovný, jakoby zubatý. Proutek je celý hnědý, nikdy nemá černou ?pičku. Kolčavy ze severních oblastí výskytu přebarvují celé (včetně proutku) do čistě bílého zimního ?atu. V přechodné době, na jaře a na podzim, bývají různě strakaté
http://album.volny.cz/dominicek42/brows ... wse_page=0
Lasice kolčava - Mustela nivalis
Mezi savce, které myslivci ve svých revírech příliš rádi nevidí, patří i některé kunovité ?elmy včetně kolčavy. Je to proto, že kolčava útočí na drobnou zvěř, např. na koroptve, bažanty, mladé zajíce nebo králíky. Na druhé straně však tyto škody mnohonásobně vynahrazuje chytáním hrabo?ů, my?í, syslů a křečků, kteří ničí obilí a jiné plodiny. K chytání drobných hlodavců má kolčava výborně tvarované tělo. ?tíhlý a hadovitě protáhlý trup na krátkých bězích se neobyčejně snadno protáhne každou hraboží chodbičkou, a co kolčava jednou uchopí do silného chrupu s 34 ostrými zuby, nemá naději na uniknutí. Její potravu tvoří z 83 % drobní hlodavci, asi 5 % připadá na ptáky, 4 % na plazy a obojživelníky, zbytek pak na hmyz, vejce a větší savce do velikosti potkana. Denně spotřebuje 20 až 40 g potravy, loví hlavně v noci a jedna lovecká trasa je 1,5 až 2,5 km dlouhá. V rozmanitém životním prostředí od ní?in až po horské oblasti se vyskytuje v celé Evropě (kromě Irska), v celé Asii a v severozápadní Africe. běžně se zdr?uje v různých křovinách, ?ivých plotech, polních remízcích, na pokraji lesa, v zahradách i na rozsáhlejších venkovských dvorech. Při lovu se pohybuje poskoky 15 až 50 cm dlouhými a zanechává za sebou dvojstopy. Přední stopa je 1,5 až 2 cm dlouhá, otisk zadní tlapky je jen o málo krat?í (4).
Kolčava je o 5 až 9 cm menší než hranostaj, samci jsou asi o třetinu větší než samice. Kdyby neměl hranostaj celý rok černě zbarvenou ?pičku proutku, těžko by se v letním ?atě rozeznávala jeho samice od samce kolčavy, protože velikost jejich těl může být téměř stejná. Kolčavy (1) ve většině areálu jsou po celý rok na hřbetě skořicově hnědé, bři?ní stranu mají bílou. Přechod mezi hnědou a bílou srstí netvoří přímou linii jako u hranostaje, nýbrž je nerovný, jakoby zubatý. Proutek je celý hnědý, nikdy nemá černou ?pičku. Kolčavy ze severních oblastí výskytu přebarvují celé (včetně proutku) do čistě bílého zimního ?atu. V přechodné době, na jaře a na podzim, bývají různě strakaté