Etika lovu na vnadišti

[BwanaHunter]

Pratele, stala se mi takova vec. Pri hledani nejake informace me pan Google zavedl na spratelene nebo konkurenci forum, nevim jake jsou vztahy ale kazdopadne forum se stejnou tematikou. Jeden kolega tam prezentoval, ze ulovil danka, dluzno rict ze velmi slabeho a mizerneho danka I.vt na vnadisti, a dostal tam pomerne slusnou cocku od strazcu myslivecke etiky, jak strilet na krmelisti je pytlacke a ujednicke, ze to je jak strilet zver u krmelce, ze oni by nikdy v zivote nic takoveho neudelali a koncilo to klasickymi povzdechy nad tim, jak ta ceska myslivot upada, ze driv (obvykle mysleno za min.rezimu) vnadiste a krmeliste nebyly a bylo to povazovano za pomalu zlocin... Tolik v kostce. Precteni toho vlakna me, coby pomerne odpurce hromad, primelo k zamysleni nad tematem a vedlo me k otazkam, nekterym pro me sameho skoro prekvapivym. Predkladam je proto vam, anzto me zajima, jak to vidi ostatni.

Predne - ackoliv i me vadi to, ze vnadeni se zvrtlo casto do oboudnych hromad hnijich zbytku ledasceho a taky to, ze se zpusoby lovu casto redukuji jen na to vnadeni a hodne lidi uz to jinak ani neumi - musim rict, ze neni pravda, ze by se "driv" nevnadilo a nekrmilo. Vnadeni neznamena nutne jen hromadu bordelu a jiste se najde rada napr. kolegu lesaku, kteri potvrdi, jak se v rezijnich honitbach pred riji vykladaly dobroty typu kukurice a sul, v okoli rijist a stavanist vysoke, s cilem udrzet tam holou, protoze kdyz tam bude hola, prijdou jeleni. Vubec by me neprekvapilo, kdyby nekdo z tech bourlivych kritiku kolegy mel doma jelena z nektere zname jelenarske honitby, streleneho na vnadisti, aniz by to tusil.
Pokud jde o cernou, uz za minuleho rezimu kazdy dobry hospodar vedel, ze kdyz chce mit v reviru prasata (tehdy jich zdaleka nebylo tolik) musi mit nakrmeno kdyz ne celorocne, tak po vetsinu roku od konce zni do pozdniho jara, kdy zase naroste na polich dost basty. Ano, nekrmilo se hromadami na desti, stavela se bytelna kryta krmeliste se strechou, ale to je jen o zpusobu provedeni, krmilo a vnadilo se tak jako tak. Obvykle se nestrilelo primo u krmeliste, aby to nebylo jak u krmelce, ale posed byl nejakou tu desitku metru stranou na ochozu-prichodu ke krmelisti. Tak se to delalo "driv". Tim se dostavam ke zminenym otazkam, na ktere me zajima vas nazor, aniz bych tim chtel nejak predikovat nazor svuj, ten si necham na pozdeji.
1. vnadeni se pouzivalo vzdycky, jen se pouzivalo vkusneji a nenapadneji, nez v podobe hromady bordelu, je tedy tak neeticke?
2.- kdyz myslivec streli zver na vnadisti, je pytlak a ujednik a fuj? A kdyz ji streli na druhe strany houstiny cestou na to vnadiste, tak je pravodatny myslivec? Je to opravdu takovy rozdil?
3. Kdyz na poli naroste nejaka atraktivni plodina, repka, psenice, kukurice... Myslivec si pole obejde, obezna ochozy kudy tam zver chodi za potravou, k ochozu si sedne a ulovi zver, je to v pohode dle tradic. Kdyz ji na ten ochoz predlozi trochu te potravy sam, a tam ji ulovi, je pytlak? Je takovy rozdil, jestli tam tu potravu predlozil myslivec, nebo zasel zemedelec? A co zverni policka?
Jsem zvedavy na nazory....

[Zdenek41]

Odpověd..o myslivosti se vyjadřovat nebudu...všichni,kdo jí zná,znal víme...
Bod 1.Krmit dnes hromadou bordelu je efektivní pouze tam,kde je zvěře mnoho a mrzne,kde je jí mín je to horší neli k ničemu.Černá se učí co je lovecký tlak.Hromada rovná se smrt a nebezpečí.
Bod 2.Pokud se na vnadišti ne krmelišti uloví jiná zvěř jak černá a to v době lovu a času.Nevidím v tom problém.Ovšem chlubit se ulovenou trofejovou zvěří ve 24.00.Hraničí s tím vším co jsi popsal.
Bod 3.Pokud obeznám zvěř v kultuře a lovím na ochozu třeba k vodě.Nějak ji zastavit musím.I když i v těchto případech to každá zkušená vodící bachyně hodně rychle odhalí.
Na závěr,závist a vidění na těch druhých...a hlavně ne na sobě je záležitost světská a bohužel velmi česká...

[BwanaHunter]

Zdenku, diky. Jasne, lovit jelena ve 24.00 uz neni o etice lovu, ale o dodrzovani zakonnych zpusobu lovu. To je jasny. Pro upresneni, v pripade, ktery me k tomu dovedl, strelil kolega slabouckyho danka v 10 dopoledne na miste, kam chodil denne s kyblickem kukurice... A dostal cocku.

[fesoj]

Před více než 20 lety jsme v honitbě, kde jsem působil, měli v lese založena dvě "vzorová" krytá krmeliště včetně prostorných zásobníků na plevy. Jejich provoz byl financován z prostředků MS a platil celoroční zákaz lovu černé nejen tam, ale i ve vymezeném cca 200 m okruhu od každého z nich. Všude jinde bylo možno založit si vnadiště, ovšem tam si krmení každý zajišťoval z vlastních prostředků, respektive se vždy pár chlapů domluvilo. A dostávám se k jádru věci. Vnadiště není krmeliště ani krmelec a je zcela jedno, zda tam budu lovit černou, srnčí či vysokou - pokud neporuším jiné zákonné ustanovení, např. o lovu zvěře v noci. A rovněž je zcela jedno, čím tu zvěř na vnadiště lákám, pokud to ovšem nejsou zahnívající páchnoucí hromady. Já osobně na určitá místa v honitbě s oblibou vozím padaná jablka, která jsou lákadlem pro veškerou spárkatou a béžně tam lovím černou a holou srnčí, do říje ovšem nevystřelím na holou vysokou, protože kde jsou holky, tam se tancuje. A nemyslím, že bych svým jednáním jakkoliv porušoval zákon či mysliveckou etiku.

[Leon]

Zdenda napsal vše Já osobně mám na hnijící hromady alergii ale prohazuji si kraj mlaziny a před ní nebo u ochozu vařenou kukuřicí o občas něco vyleze na světlo ale nikdo když to nebude hledat tak si toho nevšimne stačí na to maximálně 2-3 kg zrna

[Tommy]

S lovení na hromadách osobně problém nemám. Jaký je mezi tím rozdíl, jestli na hromadě a nebo na pastvě? To si každý musí uspořádat sám v sobě a lovit dle etiky sobě vlastní. V dnešní době vysokých nájmů šla myslivost úplně " do pryč" a nikoho už nezajímá východy a západy slunce.

Mě se nikdy nestalo, že by mi na krmeliště přišlo v době zeleně něco jiného krom prasete. Nevěřím tomu,že by vysoká a nebo srnčí vzala někdy něco plesnivého, hnijícího nebo smradlavého,tak k čemu ty starosti.

[Tim]

No, u tohoto tématu jsem čekal bouřlivější diskuzi
Já osobně na vnadišti lovím a nějak se za to nestydím. Dělám ovšem trochu jiná vnadiště, než je obvyklé. Mám duté špalky s provrtanými dírami, do kterých sypu kukuřici. Ty plastové sudy, které se k tomu většinou používají se mi nelíbí, těch špalků si člověk ani nevšimne... Dál dávám trochu kukuřice a obilí do těžkého kamenného koryta, protože dřevěné prasata rychle rozbijí ať je jakékoliv. Nesnáším hromady co vypadají jako hnojiště, prostě chodím přikrmovat každý den po troškách. Lovím tam jen černou, jen dvakrát jsem ulovil na vnadišti jiný druh zvěře. Jednou strašně slabé samotné srnče, podruhé sanitární odstřel šmolky (zřejmě ťuknutá autem). Jinak pouze černou...

[zvire]

Taky lovím na vnadišti, jak černou tak i spárkatou holou i trofejovou! O době lovu hodinu po západu a hodinu před východem si myslím svoje! Toto pravidlo dnes možná už nikdo nedodržuje, a dám i já hlavu na špalek! Na lístek se pak napsal čas dle zákona! Někdy ale bohužel není zbytí, neboť loveckým tlakem, turismem a novými outdoorovými aktivitami návštěvníků lesa se z veškeré denní zvěře (krom říje), stala zvěř noční!!!
Je ale pravdou, jak píše Tommy, že v čase hojnosti a rozmanitosti potravy spárkatá navštěvuje vnadiště hodně sporadicky a vlastně jen projde okolo, na vnadiště v tuto dobu přijde jen černá!!!

Tak teď čekám hromy a blesky !!!

[arouš]

Sám sice vnadím, ale moc mě tenhle způsob lovu nebere a málokdy si jdu k vnadišti sednout. Chápu, ale že na černou je to kolikrát nezbytnost a asi bych i sám vystřelil v případech, které popsal Tim, na zraněnou nebo hodně slabou zvěř. Svym způsobem by se to dalo pochopit i v případě dohánění plánu odstřelu holé jako "lepší" alternativa naháněk. Samozřejmě během zákonem povolené doby. Ale střílet v noci na vnadišti ať už trofejovou nebo holou??? To proboha nemá s myslivostí nic společnýho. Vymlouvat se na turistický ruch v zimě na sněhu asi není to pravý a i kdyby... to je podle mě jenom hlad po ráně, s myslivostí to nemá nic společnýho. Zvěř na paši musí a když holt nevychází k tomu mýmu žebříku kam se dá pohodně dojet autem, tak holt musím jít já za ní, třeba do míň přístupných míst kam jí vyhnali houbaři. Ale o tom to přece je. A ne si tam navézt hromadu obilí a čekat co že mi tam k tomu mýmu žebříku přijde, sice to v noci nejsem schopný spolehlivě obeznat, ale to nevadí, bác a je to. A váš hospodář bude asi hluchej.

[kabát]

Jsou místa na světě, kde zvěř chodí po honitbě ve dne, ať ráno nebo z večera. Netvrdím, že v každé honitbě takové místa jsou, ve všech jsem nebyl ale čím dál víc si vážím lidí, kteří lov provádí dle starých dobrých tradic. Zákon o době lovu je jen dobrá praxe převedená do znění zákona.
Tím, že ho nedodržujeme, dostali jsme se tam kde jsme. Jsme líní chodit pěšky, do míst kde je složitý přístup pro lidi, nemáme čas chodit do lesa přes den, ráno a večer, tak tam rajtujeme autama, po nocích, zvěř se snažíme nalákat tam kde máme pohodlné kazatelny, kam dojedeme autem aby jsme se cestou nespotili, aby se tam dalo dovézt hromadu žrádla, aby se dalo dojet pro ulovený kus.
Pak čekáme do noci než tam něco přijde, ať už z opatrnosti před zkušeností z výstřely, nebo proto, že je to mimo stávaniště zvěře, nebo čekáme až zvěř donutí hlad.
Jo a taky přece musíme udělat něco i pro ty, kdo už " nemůžou " jako za mlada.
Potřebujeme výkonnější rážě aby jsme dostřelili dál, otiky aby jsme mohli klikat, noční vidění a termovize aby jsme mohli lovit i ve tmě.
Ano, mnoho z nás to bere jako vývoj a pokrok.
Neúcta ke zvěři nás dovedla k tomu, že zvěř množíme aby jme měli hodně, hodně, větší. Aby jsme měli větší parohy než ten druhý, víc než jiní, třeba až z Afriky, ze Zélandu, z Kamčatky.
Nejsem tak starý abych byl senilní, dost jsem zažil, dost jsem viděl.
Neznám lepší pocit, než vidět zvěř v jejím prostředí, za světla, když o mě neví a já si ji můžu prohlížet, do detailu vidím, jak má uhlazenou lesklou srst, jak se v poklidu pase, nebo dokonce jak si užívá života a hraje si. To jsem ale nikdy neviděl u krmelišť.
Tak to je můj pohled na věc, to je můj vrchol lovu.

[Hart]

Jsou místa na světě, kde zvěř chodí po honitbě ve dne, ať ráno nebo z večera. Netvrdím, že v každé honitbě takové místa jsou, ve všech jsem nebyl ale čím dál víc si vážím lidí, kteří lov provádí dle starých dobrých tradic. Zákon o době lovu je jen dobrá praxe převedená do znění zákona.
Tím, že ho nedodržujeme, dostali jsme se tam kde jsme. Jsme líní chodit pěšky, do míst kde je složitý přístup pro lidi, nemáme čas chodit do lesa přes den, ráno a večer, tak tam rajtujeme autama, po nocích, zvěř se snažíme nalákat tam kde máme pohodlné kazatelny, kam dojedeme autem aby jsme se cestou nespotili, aby se tam dalo dovézt hromadu žrádla, aby se dalo dojet pro ulovený kus.
Pak čekáme do noci než tam něco přijde, ať už z opatrnosti před zkušeností z výstřely, nebo proto, že je to mimo stávaniště zvěře, nebo čekáme až zvěř donutí hlad.
Jo a taky přece musíme udělat něco i pro ty, kdo už " nemůžou " jako za mlada.
Potřebujeme výkonnější rážě aby jsme dostřelili dál, otiky aby jsme mohli klikat, noční vidění a termovize aby jsme mohli lovit i ve tmě.
Ano, mnoho z nás to bere jako vývoj a pokrok.
Neúcta ke zvěři nás dovedla k tomu, že zvěř množíme aby jme měli hodně, hodně, větší. Aby jsme měli větší parohy než ten druhý, víc než jiní, třeba až z Afriky, ze Zélandu, z Kamčatky.
Nejsem tak starý abych byl senilní, dost jsem zažil, dost jsem viděl.
Neznám lepší pocit, než vidět zvěř v jejím prostředí, za světla, když o mě neví a já si ji můžu prohlížet, do detailu vidím, jak má uhlazenou lesklou srst, jak se v poklidu pase, nebo dokonce jak si užívá života a hraje si. To jsem ale nikdy neviděl u krmelišť.
Tak to je můj pohled na věc, to je můj vrchol lovu.

Krasne napsany,je videt,ze nekdo k tomu ma cit a pozorumeni,jsem mladej kluk s hov.... praxi,ale furt nedovedu pochopit tuhle dobu za cim se to honime......

[dalas]

Otevřenost a pravdomluvnost uživatele zvíře je výjimečná stejně jako jeho způsob lovu. Alespoň doufám. Dovedu pochopit 10 min po nebo před. Nikdo nesedí se zrakem upřeným na ciferník hodinek, ale logika s jakou je nezákonný lov v noci zdůvodněn je alespoň pro mne zarážející. Styl "ukradl jsem auto, protože si na něj běžným způsobem nevydělám" to by se dalo napasovat na jakýkoliv trestný čin.
Jinak k věci. Etika je o citu, běžně uznávané normě, která však není vymahatelná. Je tedy na každém, jaký vnitřní pocit u něj lov na vnadišti vyvolává. Tady se ale opět projevuje nedokonalost zákona, který neřeší hranici mezi vnadištěm a krmným zařízením a nejsem si jist, zda je nějak stanovena doba nouze, na kterou je zákaz lovu u krmných zařízení navázán.

[BwanaHunter]

Dalas> obávám se, že způsob lovu dle zvirete nebude až tak výjimečný. Ostatně řada kolegů nad ním uznává a praktikuje lov s využitím vnadiště. Jestli vnadiště vypadá jako hromada odpadu či hnoje, nebo jako nenápadně rozhozený "drobet" kukuřice nebo vkusně zamaskované dřevěné špalky je o způsobu, jak vnadit, ale pořád je to vnadění, tedy to je diskuze o úroveň jinde, než jestli vnadit nebo ne.
K lovu v noci dodám, že nic není černobílé. Měl jsem stejný nebo velmi podobný názor jako arouš a kabát, lovil jen za světla a z posedu odcházel často, i když jsem ještě viděl dost na to, abych mohl spolehlivě lovit, ale ne dost na to, abych si to "užil". Lovil jsem v oblasti, kde díky poměrné odlehlosti a i blízkosti vojenského újezdu dalo za světla lovit bez problémů. Po nějaké době jsem začal působit v horském revíru, kde jsme v relativně pár lidech ročně stříleli kolem nebo přes 200 ks zvěře, z toho 130-170 ks dělal plán lovu jelení zvěře. Nesplnění plánu automaticky znamenalo účet za škody zvěří od 200 do 400 tisíc, ztrátu opce (to jsme ještě netušili, co s opcemi LČR vymyslí) a při opakovaní se sankce stupňovaly a mohly končit až výpovědí nájemní smlouvy, kontroly se reálně prováděly, např. pokud uživatel honitby žádal o snížení odstřelu, že tam zvěř nemá atd. Podstatné také je, že výjimka ze zakázaných způsobů lovu, která povolovala lov v noci byla oficiální.
První sezonu, kdy jsem její část hostoval a druhou, kdy už jsem tam byl naplno, jsem lovil podle svých starých zásad a zvyklostí, za světla. A ulovil jsem za ty necelé 2 sezony1 ks, a to jelena v říji. Což mě sice těšilo, ale z hlediska plnění plánu lovu a příjmů do kasy za zvěřinu to tak nějak nebylo ono, a samozřejmě jsem to cítil i od kolegů. Naplno to neřekli, ale takové to - jelena si střelil a s holou nepomůže bylo cítit. Naháňka se zkoušela jednou. Protože nás bylo málo, pozvali se hosté. Když po druhé leči většinu na výřadu tvořily vodící laně, tak se naháňka stopla a pochopili jsme, že tudy cesta nepovede. Chtěli jsme plnit atd., ale s nějakým rozumem a cílem, ne způsobem po nás potopa. Nakonec jsem i já konzerva musel uznat, že lov za vhodných podmínek v noci je nejmenší zlo z cest, jak splnit. Za dostatečného měsíce jsem klidně se pasoucí rudl na horské louce dobře obeznal, vybral vhodný kus či kusy a střelil a stačila k tomu rozumná normální optika. Na sněhu ani nemluvě. Nakonec jsem lovil v noci za měsíce i šoulačkou. Zvěř se dala nejlépe potkat mezi hodinou po setmění a půlnocí a pak kolem 3. ráno. A jak jsem si sám zkusil, za světla fakt nebyla šance, turisti, sběrači, houby,v zimě lyžaři atd.
Teorie o tom, že jsou denní stávaniště zvěře, kde se zvěř zdržuje za světla je sice fajn a je pravdivá, a taková místa byla i ve zmiňované honitbě, ale díky charakteru terénu nebylo reálné se tam dostat, a zcela rozhodně ne tak, aby na sebe člověk zvěř neupozornil s velikým předstihem. A dlužno říct, že jsme nebyli žádná výjimka, spíš bych řekl, že jsme patřil i k těm "lepším". Ostatně své o tom, jak se plnily plány, ví třeba kolega Kasari.

[BwanaHunter]

Neznám lepší pocit, než vidět zvěř v jejím prostředí, za světla, když o mě neví a já si ji můžu prohlížet, do detailu vidím, jak má uhlazenou lesklou srst, jak se v poklidu pase, nebo dokonce jak si užívá života a hraje si. To jsem ale nikdy neviděl u krmelišť.

Mám poměrně opačnou zkušenost, a sice tu, že na krmelišti se dá pozorovat spousta zajímavých věcí, chování zvěře a interakcí mezi jednotlivými kusy, hierarchie tlupy, chování matek k potomstvu atd. Samozřejmě, když někdo první co dělá, jak vyleze první kus, je to, že chystá flintu a na druhý hned vystřelí, tak toho moc neuvidí (čímž vůbec neříkám, že je to tvůj případ), ale pokud člověk dokáže u krmeliště jen sedět a pozorovat, může vidět věci, které jinak uvidí jen těžko. A to ať už v revíru, nebo já třeba moc rád jezdím každý rok pozorovat jeleny do přezimovacích obůrek Šunapu. A vzhledem k tomu, že tam opravdu chodí vesele baštit za světla je opravdu dobře vidět, je to skvělé i na focení.

[Hart]

BwanaHunter

Zdravim,asi budu trochu OT tak doufam,že to nebude podáno úplně tak slepě,to pozorování a vnímání toho jak ta zvěř žije je krásný to bez pochyb,ale muj názor je ten i zkušenost,že jakmile se do toho začne mlátit tak dříve nebo později se ta zvěř naučí těmto místům vyhýbat a když přijde tak s přirozeným chovánim nemůže být řeč páč je vidět ten kvalt jak ta zvěř bere a rychle pryč. Jen,že při dnešních nákladech a tlaku na vše-nájmy,škody atd. nezbyde některým MS nic jinýho ale je taky jasný,že by se mělo krmit s rozumem a ne x hromad po revíru kde pak ta zvěř krásně jen přechází a stavy vesele rostou............ za sebe bych krom prasete na vnadišti nic jinýo nestřelil ještě krom škodný nebo kdyby se opravdu jednalo o takovej sanitární odstřel,to co s tou zvěří děláme se nám nakonec vymstí kdy se vše zcvrkne na vysedávání u hromad a lov pomocí bazmeků fungující ve tmě... Jsem s pokrokem,to lhát nebudu,ale měla by taky být nějaká ta šance a úcta pro tu zvěř,když to tak vezmu tak mam obavu,že jednou moje dítě ani nepozná co je srnčí atd. protože to začne žít nočnim životem......