Trofeje a lovecke pokoje ci paroharny

[Alda]

jiz v minulosti tohoto fora jsme nekolikrat diskutovali nas vztah k trofejim - nekdo si je hned po preparaci povesi, nekdo si je nevesi vubec, zazitek mu zustava v mysli, at jiz je to lov hole ci trofejove zvere...
nekdo si nechava vycpat hlavu, nekdo i cely kus ulovene zvere. nekdo rika, ze by se nemohl divat, jak ten kus "zive" zvere na nej ze zdi hledi...
nekdo nechava celou lebku nekdo ji zkracuje...
nekdo dava trofeje pod stitek, nekdo ne...
nekdo ma zarizeny cely pokoj, nekdo chodbu, halu ci predsin... pokoj ma nekdo zarizen i nabytkem s mysliveckou tematikou, dekami ci skarami. nekomu manzelka toto nedovoli...

a jak je to konkretne u vas? jake jsou vase nazory a zkusenosti?

[vhool]

...priznam se bez muceni ze ja osobne jsem v tomto "myslivecky barbar"...kdyz uz ulovim cosi trofejoveho tak to daruji nebo vymenim ...trofeje me netahnou...pro mne je trofej fotka a vzpominky.tezko by u mne nekdo hledal cokoliv s mysliveckou tematikou ....snad jen neco literatury by se naslo .....proto o sobe hrde tvrdim...jsem lovec se vztahem ke zveri

[lörinc]

Jo, jo tak ja to mam doma nedovoleno, neboli zakazano. Jakkoliv mam v myslivosti prostor tak trofeje v pokoji nee. Takze v me pracovnicce na zdi cca 6 m2 mam trofeje jen srnci zvere. Cele lebky, vybelene na peknych podlozkach od kamarada rezbare. A o vymene nemuze byt rec. Tak asi tak.

[Josef Kuřitka]

Nejsem sběratel kostí a nelovím pro kosti. všechny ty slavné body CIC jsou dítětem závisti , matkou mnohých problémů a zcestných postupů v myslivosti.
Nejsilnější trofejí je vzpomínka, možnost jít do honitby, vrátit se na místo lovu a celé si to přehrát znovu.
S fotkou je trochu problém. Autentické někdy nepůsobí na citlivé du?e příliš dobře a nastylizové s lovcem v silové pozici , s posledním hryzem a nadšeným výrazem vyvrženého kusu, který se "tváří", že mu chutná, nemusí vždycky vypadat nejlépe. Samozřejmě, že nějaké mám.
Jinak si doma můžu pověsit parohy ( deky, ?káry )kamkoliv. Manželka nic neřekne - ona si vystavuje svoje jezdecké. Jediné co neprojde, jsou preparáty, kde kouká skleněné "očičko". To se nelíbí i mě. Jednoznačně dávám přednost dlouhé lebce(plné nosní kosti, ale zařízlé spodní patro-bez zubů) na jednoduchém erbovém ?títku.Tchyně mě jednou řekla, že se to do bytu nehodí a tak jsem ji připoměl, že je u mě pouze na návštěvě, kdy čas už vypr?el. Pochopila to!

[Vojta]

Jak píše JK, nejsilnějším zážitkem je vzpomínka na příběhy spojené s daným místem. Rád vzpomínám při čekaných, co jsem zrovna na tomhle místě zažil. Na druhou stranu mám doma velkou chodbu, která je naprosto vyhrazena jen a jen myslivosti. Mám tam ?káru ze svého prvního kusu černé, stejně jako první lišku a samozřejmně trofeje všech srnců rozvě?ené mězi zarámovanými obrázky ?ivé zvěře, včetně ročků, protože i ty si zaslouží naší úctu a ne jen končit v krabicích. Chápu, že někdo má již tolik trofejí, že se mu na stěnu nevejdou a tak samozřejmně vysí ty, ke kterým na nejhezčí vztah a vzpomínky na příběh s nimi spojený.

Trofeje jsou umístěny na ručně vyřezávanýcj ?títcích a to celé lebky, samozřejmně bez spodních čelistí-žádné seřezávaní či jakékoli jiné úpravy.

Chtěl jsem tím říct, že když přijdu domů a procházím touto chodbou, vždy se vracím ke vzpomínkám, nehledě na to, že když přijde jiný MYSLIVEC, je to má vizitka - vizitka toho jaký mám nejen k těmto trofejím, ale i ke zvěři a přírodě vztah!

[Alda]

pro mne osobne je trofej soucasti nezapomenutelneho zazitku, ktere mam spojeny s lovem. a je jedno, jestli to je palickar nebo medailova trofej. vsechny maji sve misto. a jak pise vojta, casto jen tak sednu a koukam na ne a vzpominam na jednotlive okamziky lovu (nejkrasnejsi to je v zime, kdyz se vratim promrzlej z cekany, sednu ke kamnum a kocham se). podle mne je to pro myslivce vizitka - jednak trofeje vypovidaji o jeho prubernem lovu, resp. o honbe za body, o jeho peclivosti pri preparaci a samozrejme i o jistem smyslu pro esteticnost.

vzdy si dam co nejvice zalezet, aby trofej byla dobre vypreparovana, protoze je to alespon pro mne vyjadreni ucty k ulovene zveri. delam trofeje vzdy na cele lebce. nektere trofeje mam se stitkem, berany mam vypreparovane s krkem. stitek tomu vsemu da uplne jiny vzhled, tak premyslim o investici do nejakych peknych jednoduchych stitku.

jelikoz ma moje manzelka svatozar, mam na chalupe cely tzv. lovecky pokoj, kde prebyvame o vikendech - dokonce mi asi pul roku po svatbe povolila nad postel povesit meho dvanacteraka jinak jeden lustr mam klasicky - z dancich shozu a nekolik podsitych dek a skar. plus mam zaramovano nekolik fotek ulovku mych i mojich kamaradu...

[J.Laser]

Přiznávám,že jsem nejen myslivec,ale i sběratel kostí a když jsem Jarušce ze zbytečně velké předsíně stvořil kuchyň. Zbyla mi doma jedna místnost víceméně navíc. A v ní mám svůj (říkám tomu hrdě salón) ve kterém visí nejen moje trofeje,ale i darované a pozůstalost (ne celá) jednoho kamaráda.
No a potom tam mám sbírku nožů,nějaké vysloužilé hudební nástroje,obrázky i obrazy atd.... Moje tchýně když přijede tak chce spát vždycky v tom salónu protože jí prý ta spousta špičatých a ostrých věcí okolo dělá dobře na nervy.

[hanmilan]

Má první žena mě pustila s trofejemi pouze do chodby. než jsem se o?enil podruhé, zabral jsem i obývák, aby mi to má drahá polovička nestačila zakázat. Trofeje byly v obýváku dřív než ona. A tak dnes máme "lebkárnu" po celém bytě mimo lo?nice

[Geronimo]

Tak toto jsou moje paroharny. Jedna v CR a druha v Nemecku. V CR mam dost vysoke stropy, takze se tam daji povesit i vetsi trofeje V Nemecku mame pomerne nizky strop,takze tu mam povesene jen nejake trofeje z prasatek a par srncu. Jinak s manzelkou jsem nikdy kvuli takovymto vecem nemel nikdy problem. Vubec, co se myslivosti tyce ,tak musim napsat, ze jsem nic lepsiho nemohl najit. Tolerantni zena ,je polovina uspechu kazdeho lovce.



http://sioux.rajce.idnes.cz/Moje_paroha ... a_Nemecku/


Jinak k fotkam jsou kratke popisky