dovoluji si sem vložit info co mi došlo z OMSu...
Aujeszkyho choroba aktuální
Pozor se psy v lese
Pozor se psy v lese na kontakty s divokými prasaty. Státní veterinární správa již několikrát upozorňovala myslivce, aby počítali s rizikem, že se jejich pes může od černé zvěře nakazit Aujeszkyho chorobou.
A právě tento týden diagnostikoval Státní veterinární ústav Olomouc případ Aujeszkyho choroby u psa ze Severní Moravy. Jednalo se o sedmiletého amerického stafordšírského teriéra, který počátkem prosince na naháňce divokých prasat přišel do styku s divočáky. Po provedené pitvě zvířete byl virus následně potvrzen molekulárně genetickými metodami.
Aujeszkyho choroba je celosvětově rozšířené virové onemocnění prasat, ale i dalších zvířat. V Evropě i přes výraznou snahu dosud nedošlo v celé řadě států k eliminaci této nákazy. V ČR byl ozdravovací program na Aujeszkyho chorobu ukončen v roce 1987 a od roku 2004 má ČR statut země prosté Aujeszkyho choroby u domácích prasat. Prase divoké je však i v ČR dále hostitelem a zároveň rezervoár viru. Tato virová infekce postihuje nervový aparát a respirační trakt, má vysokou mortalitu, zejména u selat. Aujeszkyho chorobou se mohou od prasat nakazit i další druhy zvířat, u kterých onemocnění končí vždy úhynem, léčba není možná. U psů onemocnění imituje infekci vzteklinou. Vakcinace v současné době neexistuje. Člověk není k infekci vnímavý.
V červenci 2011 vydala Státní veterinární správa pokyn k zahájení sledování Aujeszkyho choroby u prasete divokého v ČR. Do pololetí letošního roku bylo sérologicky na průkaz protilátek vyšetřeno zhruba 4,5 tisíce vzorků divočáků a z toho bylo 34 % pozitivních. Referenční laboratoří pro Aujeszkyho chorobu je pro Českou republiku Státní veterinární ústav Olomouc.
V současné době představují pozitivní divočáci riziko především pro lovecké psy, kteří při lovu přicházejí s černou zvěří do přímého kontaktu. Velmi ostražití musejí být také zemědělci chovající prasata, aby nedošlo k zavlečení nákazy do chovu domácích prasat. Státní veterinární správa i soukromí veterinární lékaři nákazovou situaci sledují a jsou v kontaktu s myslivci, kynology a zemědělci, které o rizicích informují.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Veselý Karel (13.12.2012)
VETWEB
========================================
Aujeszkyho choroba ( ACH )
Protože doposud není k disposici spolehlivá vakcína proti ACH, měli by psovodi dodržovat určité zásady, které zmírní riziko nakažení psů. Tyto zásady jsou:
1. Zásadně nekrmit psy syrovou zvěřinou černé zvěře či tepelně neopracovanými výrobky ze zvěřiny (salámy,klobásy, uzené maso)
2. Nedávat žádné odpady ze zvěřiny na újediště
3. Všechny vývrhy hluboko zakopat
4. Nepouštět psy na výřad
5. Boty po vyvrhování černé zvěře řádně umýt
6. Běhen naháňky by měli i lovci na stanovištích psy (zvláště načínače ) od střelené zvěře razantně odehnat
7. Prostě zamezit jakémukoliv kontaktu psa s tělesnými tekutinami černé zvěře
Virus ACH:
• ve zvěřině a kostech přežívá 36 dní i při teplotě – 18°C
• Ve zvěřině naložené v soli přežívá až 20 dní
• Pouhé zrání zvěřiny virus nezlikviduje v rozkládající se zvěřině je virus zlikvidován až po 12 ti dnech.
U psů, po požití masa infikovaného virem Aujeszkyho choroby, trvá asi tři dny, kdy se objeví první příznaky onemocnění. Psi trpí nechutenstvím, opakovaně zvrací a dáví, viditelná zvýšená salivace. Během několika dalších hodin je zvíře mimořádně apatické anebo naopak velice neklidné, běhá bezcílně sem a tam, uléhá a znovu vstává. Chůze je nejistá, pohyby nekontrolovatelné. Výraz zmatený, tělesná teplota stoupá na 41 ° C. Později nastupuje intenzivní svědění, obvykle na jedné straně hlavy, zejména na slechu nebo nosu. Kůže je rozškrábána až do krve. Někteří psi kňučí, jiní štěkají, někteří jsou i agresivní. Brzy po vypuknutí nemoci psi těžce dýchají, nemohou už vstát z místa, upadají do bezvědomí a umírají do 48 hodin.
Více informací např.:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aujeszkyho_choroba
================================
Aujeszkyho choroba v České republice
Myslivost 3/2012, str. 40
Doc. MVDr. Milan MALENA, Ph.D., MVDr. Zbyněk SEMERÁD, Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
Aujeszkyho choroba (ACH) je virové onemocnění, které je rozšířené prakticky po celém světě. Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu přežívají. V Evropě došlo v posledních letech k výraznému posunu v eradikaci této nákazy v chovech domácích prasat. Česká republika úspěšně ukončila ozdravování chovů domácích prasat v roce 1987 a od roku 1988 je podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považována za zemi prostou ACH a při vstupu ČR do EU tento statut potvrdila i Evropská Komise přiznáním dodatečných garancí a statutu země úředně prosté ACH v chovech prasat.
Původcem Aujeszkyho choroby je DNA virus čeledi Herpesviridae. Tento virus je ve vnějším prostředí odolný a je schopen v něm dlouhou dobu přežívat. Proto nelze počítat s jeho inaktivací při zrání masa nebo při lákování. V mase uchovávané při 4 – 7 ˚C může virus přežívat 5 – 7 měsíců. Na seně, slámě, obilninách, dřevě a jiných předmětech přežívá virus v zimě (-8 ºC) 15 – 40 dní, na jaře (16 ºC) a v létě (24 ºC) 5 – 15 dní. V hnoji však přežívá pouze 2 – 3 dny. K přenosu viru dochází buď přímo kontaktem s nemocným zvířetem sekrety a exkrety, při páření, nebo nepřímo kontaminovanými předměty, krmivem, pomůckami.
Přirozeným hostitelem ACH je prase domácí nebo prase divoké. Z prasete je pak tato nákaza přenosná na další domácí i volně žijící zvířata např. skot, ovce, kozy, psi, kočky, králíky, srnce, jeleny, myši, potkany. U ptáků zatím nebyla ACH popsána. U prasat existuje k tomuto onemocnění věková rezistence, to znamená, že zatímco při infekci mladých selat dochází až k 80 % úhynu, dospělá prasata většinou toto onemocnění přežívají a jediným klinickým příznakem často bývají jen potraty. Kromě prasat končí u všech ostatních živočišných druhů tato nákaza úhynem. Člověk k této nákaze není vnímavý a nehrozí mu žádné riziko.
Onemocnění se projevuje především příznaky postižení nervového systému, dýchacího traktu a potraty. U ostatních zvířat je navíc pozorováno svědění, které se postupně stává nesnesitelným. Intenzivní drbání a škrábání vede k poranění různého rozsahu a někdy bývá příhodně označováno jako „ďábelské svědění“. Inkubační doba této nákazy je 2 – 5 dní, výjimečně může být až 3 týdny.
Klinické příznaky, patologicko-anatomický obraz a laboratorního vyšetření, jsou základní poznatky, podle kterých se dá ACH diagnostikovat. V rámci laboratorního vyšetření se provádí přímý průkaz viru (izolace viru na tkáňových kulturách, PCR) nebo nepřímý průkaz viru, sérologickým vyšetřením na přítomnost specifických protilátek v krevním séru. V rámci diagnostiky je tuto nákazu třeba vždy odlišit od vztekliny, která je na rozdíl od ACH pro člověka smrtelná.
Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 smíšeného malochovu ve středočeském kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farmě ustájeno 38 ks hovězího dobytka a 9 ovcí různých kategorií. V rámci šetření tohoto ohniska bylo zjištěno, že chovatel je myslivec a v listopadu 2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na této farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce.
Z toho důvodu bylo v roce 2004 provedeno namátkové sérologické vyšetření 42 vzorků sér ulovených divočáků. Z tohoto počtu bylo celkem 20 (47,6 %) vzorků pozitivních.
V roce 2011 bylo rozhodnuto o provedení dalšího cíleného monitoringu, který byl záložen na plošném vyšetření populace divokých prasat. K tomuto monitoringu byly využity vzorky odebrané na klasický mor prasat.
Podle předběžných výsledků je zřejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošně na celém území ČR a procento pozitivity u vyšetřených vzorků se pohybuje mezi 20 – 30% (viz připojená mapa).
O riziku přenosu ACH z divokých prasat na ostatní domácí zvířata svědčí i další případ z roku 2011. Na okrese Znojmo bylo vysloveno podezření na Aujeszkyho chorobu u loveckého psa, u kterého se vyskytly příznaky postižení CNS. Jednalo se o hrubosrstého jezevčíka, věk 5 let, který se dne 27. listopadu 2011 účastnil naháňky na černou zvěř. Během této akce přišel do styku s barvou prasete divokého. První příznaky onemocnění byly pozorovány 2. prosince 2011 v dopoledních hodinách, to je 5 dní po naháňce. V důsledku svědění došlo ke kožnímu poškození o velikosti zaťaté mužské pěsti. Škrabáním pravou zadní končetinou si pes během asi 6 - 8 hodin zranění kůže rozšířil do velikosti zachycené na připojeném snímku. Z dalších klinických příznaků byl popsán svalový třes, rozšířené zorničky, extrasystoly, teplota 39,5°C, zvracení. Zdravotní stav prudce se zhoršoval a pes 3. prosince uhynul. Vyšetření v SVÚ potvrdilo výskyt ACH.
Podobné případy jsou hlášeny i v Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali přenos nákazy z divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkáněmi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 psů. Klinické příznaky se dostavily za 3 až 5 dnů po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zvířata v komatu.
Léčení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností, jak se bránit proti této nákaze. Byla úspěšně použita při eradikaci této nákazy v chovech prasat a s ohledem na současnou nákazovou situaci je v ČR zakázána. Vakcinace byla zakázána po ukončení ozdravovacího programu v roce 1987, a až do dnešní doby je dodržována u všech druhů zvířat.
S ohledem na tyto případy ACH u loveckých psů se v poslední době diskutuje o možnosti preventivní vakcinace proti ACH. V legislativě EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Proto by vakcinace loveckých psů mohla být velice efektivním preventivním opatřením. V minulosti bylo učiněno několik pokusů použít pro psy inaktivovanou vakcínu určenou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však negativní, protože tato vakcína nenavodila u psů dostatečnou ochranu proti onemocnění. A protože na trhu v Evropské unii v současné době není dostupná vakcína pro vakcinaci psů, probíhají jednání Státní veterinární správy (SVS) a Ústavu pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv s firmou Bioveta, a.s. o možnosti vyvinout v nejkratší době účinnou vakcínu, tak aby mohla být tato preventivní vakcinace prováděna co možná nejdříve. Mělo by se jednat o inaktivovanou značenou (markerovou) vakcínu, umožňující rozlišit protilátky vzniklé po infekci a po vakcinaci. Takovýmto preparátem by pak neměl být ohrožen statut země úředně prosté ACH v chovech prasat a byla by umožněna preventivní vakcinace loveckých psů. SVS rovněž řeší novelizaci vyhlášky 299/2003 sb., která by tuto vakcinaci umožnila.
=============================================
Jaké je riziko Aujeszkyho choroby v ČR
Vydáno: 26.7.2012 Autor: SVS ČR
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 26. 7. 2012.
O této nákaze lze uvést, že je nebezpečná pro více druhů zvířat, přičemž prase je považováno za přirozeného hostitele, od kterého je nákaza přenosná na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky i na volně žijící živočichy, u kterých vyvolává nesnesitelné svědění a následný úhyn. Nákaza se na člověka nepřenáší. U prasat se onemocnění projevuje především příznaky postižení centrální nervové soustavy, dýchacího traktu a působí potraty. Obecně platí pravidlo, že čím jsou prasata při infekci mladší, tím výrazněji u nich onemocnění probíhá. U dospělé černé zvěře proto může onemocnění probíhat nenápadně, bez výrazných klinických příznaků.
Od ukončení ozdravovacího programu od Aujeszkyho choroby v roce 1987 se v naší republice v chovech domácích prasat tato nákaza nevyskytuje a proto je vakcinace zakázána. Při vstupu ČR do EU bylo rozhodnutím Komise č. 320/2004 ze dne 31. 3. 2004 celé území republiky prohlášeno za úředně prosté Aujeszkyho choroby prasat.
Podmínkou statutu země prosté je zákaz vakcinace v chovech domácích prasat. Pokud by tedy byla v ČR registrovaná vakcína proti Aujeszkyho chorobě pro jiné druhy zvířat než pro prasata, nebránilo by nic jejímu použití. Tato vakcína by mohla vyřešit riziko nákazy u loveckých psů. V současné době však není v ČR žádná taková vakcína registrována.
Výskyt Aujeszkyho choroby v populaci černé zvěře
V roce 2011 bylo rozhodnuto uskutečnit v populaci divokých prasat monitoring na základě sérologického vyšetření a bylo zjištěno, že pozitivních ulovených kusů je kolem 30 %.
Je tedy na místě upozornit držitele loveckých psů, aby dbali na to, aby psi nepřicházeli do přímého kontaktu s ulovenými prasaty, a také se syrovým masem a vnitřnostmi. Virus Aujeszkyho choroby je likvidován při vaření. Proto v žádném případě nekrmit psy syrovým, tj. tepelně neošetřeným, masem ani vnitřnostmi!