Teoretické debaty kolem střelby

[duch Pampuch]

ciste teoreticka otazka: Mohou hradla na zaklade sveho principu promerovat vlivem spatne baterky nebo nedostatecneho svetla? Nyni jsem se vratil ze strelnice a nova serie naboju mi litala plus minus 25m oproti stejne lonske, jedna krabicka zapalek, jedna pixla znackoveho prachu a stejne strely. Nyni si drbu hlavu, loni to bylo 840- 845 m/s a letos 835- 882m/s. Nebo ze by zadelana nebo horka hlaven????

[dalas]

Já bych to typnul na sníženou citlivost jednoho z čidel. Pro bázi 0,5m odpovídá rozdíl impulzů cca 28mm, což by mohla být délka střely. Jestli první čidlo (derivační člen) zachytí konec střely a druhé začátek, zkrátí se báze o délku střely a tím i vypočítaná rychlost bude vyšší. To, že to čidla dělají, může být sníženou citlivostí díky napětí. Je to ale jen má spekulace pokud by chyba byla v hradlech.

[figi]

Problém s rozptylem rychlostí mi udělala slabá baterie ( navíc byl mráz ). Další chyba může nastat, pokud nestřílíš přes středovou zónu hradel, na okrajích jsou také hodnoty rozptylu rychlostí vyšší.

[zispo]

Rozdíl dělá i teplota náboje, má vliv na hoření prachu.

[figi]

zispo - to je velmi obecné a spíše nesprávné tvrzení. Některé prachy na teplotu téměř nereagují ( třeba Vihtavuori řada 500 ), a pokud prach reaguje na změnu teploty, tak se jen posune průměrná rychlost směrem nahoru nebo dolů, ale rozptyl rychlostí ( jeho absolutní velikost ) to ovlivní většinou velmi málo.

[duch Pampuch]

Děkuji za podměty, s tou délkou střely by to dokonce odpovídalo počtům, baterku vyměním a zkusím to za sluníčka. Docela mě to včera vyplesklo, měl jsem strach abych neskončil se závěrem v hlavě, dneska jsem 3 náboje rozebral a převážil prach, bylo to na 0.1 gr, převážil vystřílené nábojnice a i nabité náboje a bez větších odchylek takže to je ok. Zápalky jsou také bez deformací. Co se teploty náboje týče, to jsem zavrhnul hned, zandám náboj do zásobníku, zavřu závěr a do 5-10 s padne rána, takže se to nemůže stačit prohřát- teda doufám .neřeknu kdybych vystřílel 20 ran za sebou, pak nabil a čekal 5minut. Holt mám zase důvod proč si jít zastřílet.

[pufr]

Přesně tak, když můžeš měření opakovat s vyloučením "podezřelých" podmínek, je to ideální.
Pokud nevidíš alepoň signál se zobrazením polohy "triggeru" nevíš s jistotou co jsi měřil



Proto nastávají zlaté časy výrobců hradel neb Stanag a postupně i další normy začínají vyžadovat hradla dvojitá
jako například tady
http://www.kurzzeit.com/dual_ls260.htm
http://www.prototypa.cz/pdf/LS-04_Double.pdf

Ken Oehler to ale věděl dávno, proto už několik desetiletí vyrábí hradla s dvojitou bází a pokud výsledek obou měření nekoresponduje, nezobrazí se na displeji jednoduše nic

[duch Pampuch]

to Dalas a Pufr: děkuji za krásných "pár facek" já myslel, že hradly měří časový rozdíl mezi světlo tma /svetlo tma a ono to není jednoduché jako metr . holt chybama se clovek uci...

[lörinc]

Přesunu se sem z jiného tématu. Figi nevím "hluboce pod hranicí stability" - to je pro mě tedy nestabilizovaná. Podle těch děr v papíru si to nemyslím. Jiné to může být třeba ve 300-500m, ale to ještě nemám vyzkoušené. A nejlíp mi lítala tato navážka s délkou 72,5 mm, ale bylo tu už mimo zásobníkovou délku a jenom tři rány.



Nechválím je, vím že tam má být twist 9", ale zatím mi to lítá. Uvidím na větší vzdálenosti.

[figi]

Já to neformuloval úplně přesně.

Výborně to popisuje Bryan Litz v knize " Applied balistics for Long Range Shooting", v kapitole 10 - Stabilita střel, str 147 a dále.
Rozděluje stabilitu ( gyroskopickou ) do tří oblastí, nestabilní, marginální stabilita a komfortní stabilita, výpočtem vychází číselná hodnota, pod 1,0 je nestabilita ( ta už je vidět na nekruhové díře v terči ), 1,0 - 1,4 je oblast marginální stability, a nad 1,4 je oblast stability komfortní.
V oblasti marginální stability se stoupáním 10" je právě střela Berger VLD 95 gr., kterou v knize uvádí jako příklad, protože mnoho střelců se ji snaží střílet právě z hlavní se stoupáním 10", a podle kruhových děr v terči vidí, že střela stabilizovaná je ( já o tom byl roky také přesvědčen ). Ale výpočtem stability vychází hodnota cca 1,07 - 1,12 ( podle rychlosti ), a je jasné, že to úplně dobré není. S rostocí nadmořskou výškou už by začaly i ty oválné díry v terči. Podstatné ale je, že střela v této úrovni stability vykonává během letu trochu jiné pohyby, než střela komfortně stabilizovaná, a balistický koeficient G7 se díky tomu prudce snižuje z 0,249 na 0,218 ( G1 z 0,486 na 0,416 ), platí pro rychlosti uvedené v jeho příkladu, při jiných rychlostech to je jiné. Takže je to komplikované, já zbytek Bergrů schoval až na novou hlaveň se stoupáním 8" ( a dlouhou alespoň 28" ).

Ale Nosler Ballistic tip 95 gr na tom se stabilitou v hlavni se stoupáním 10" není oproti Bergeru 95 VLD o moc lépe

figi

[lörinc]

Jak píšeš, rozdíl mezi NBT a Bergerem je malý. Jak podle celkové délky, tak podle všelijakých propočtů a online kalkulátorů. přes to všechno je v této váze a ráži běžně používán a funguje. A to byl jeden z důvodů proč jsem se rozhodl zkusit Bergery. Pokud to bude špatné vrátím se, ale to ukáže letošní rok.

[lörinc]

Tak jsem si v týdnu obeznal vedle řepkového pole lištičky. Jelikož první den jsem se nemohl dostat blíž a byl jsem od nich na vzdálenost 280 m a přes vysokou trávu se nedalo střílet, tak jsem se jal činit nějaké plány. Obvolal jsem obecní úřad a požádal o posečení cesty, bohužel selhala technika a tak mi vytrhl trn z paty kamarád, který mi vyhověl. Včera jsem se jal úkolu a pokusil se o úspěch. Terén byl úplně perfektní, cesta podél řepky se svažovala do mírného dolíku a hned zase stoupala nahoru. A v tom stoupání lištičky vycházeli. Za pět minut osm přicházím na místo a tři liščata už si hrály na cestě. Takže plížením plazením vpřed. Po 10 minutách se mi podařilo dostat na 200 m k nim. Dál už byla cesta posečená a nemohl jsem dál. Ale v pohodě jsem si nachystal foťák a všechnu výbavu, počkal až se vydýchám. Lišky si pořád hrály na cestě. No zkrátím to. Nechaly mě vystřelit tři rány. Ani jednou jsem netrefil. Hlava mi to nebrala. Takže jsem vzal terč a vyzkoušel bergery na 100 m dobrý. Na 200 m už jsem netrefil terč. Tak jsem vzal loňské střelivo a šlo to. Tady je první minutá : http://www.youtube.com/watch?v=Pk2i7lBAdj0 a tady je terč se zkoužkou : ta zalepená je berger na 100 m :

Takže bergery jdou do šuplíku a pokračujeme v NBT . Ale člověk to prostě musí zkusit.......

[figi]

Trochu nezodpovědné, ne ?
Chlape, VŽDY si musíš vyzkoušet laboraci PŘED lovem, tj předtím, než začneš na živou zvěř střílet, a na vzdálenosti na které chceš lovit , ne až potom
Zvlášť, když jsem ti psal, že jsou pod hranicí stability.
NBT je super, z T3 200 m pod 20 mm, 300 m pod 30 mm stabilně ( tříranně položky ), co chceš víc ?

Těším se na další videa

figi

[lörinc]

Ano, zkoušena byla, ale jenom na 100 m. Popravdě jsem nečekal že už na 200 m to bude v pr... Teď už to vím a zkoušet to nebudu. Ta zkouška na terči už jsou NBT. To jenom jestli to bylo rukama nebo opravdu střelou. Zásahy jsou bez jakéhokoli klikání na puškohledu, takže taky zajímavé. Ve 100 bych měl být cca 4 cm nad a je to sotva 1,5 cm. Na 300 m to mělo být 24 a je to 19. Dnes jdu ven, ale jinam, nevím jestli tam liška po té kanonádě zůstane, tak je nechám v klidu. Když se povede něco natočit určitě nahraju...

[figi]

edit by alda.

100 m je k ničemu, když chceš střílet dál a přesně. Musíš si přece také ověřit balistiku, a ověřovat si ji opakovaně.
Na 100 si pak, po řádném otestování můžeš je zbraň občas zkontrolovat. A jak sám vidíš, i to může být málo.
K tomu NBT :
Jde o to, jaký tam máš prach a jak je to s jeho citlivostí na teplotu. Takže hradla a pořád měřit, po pár letech už budeš mít i tyhle zkušenosti.
Přesto je ten tvůj terč zvláštní, chce to pro ověřování dát vždy po dvou ranách. I u mých nejnadupanějších navážek s touto střelou ( V0 = 1025 m/s !!! ) musím ze 100 na 200 kliknout 3x, při 980 m/s 4x ( na 300 12x ), klik 1/4 MOA.
I s N 560 mám při teplotě o 25°C vyšší na 515 m o pět kliků ( cca 17,5 cm ) méně, a to už není ani na srnčí, natož na lišku či vránu.

Liškám rány podle mých zkušeností vůbec nevadí.