Komunistická min. výměra 500 ha

[Lesomil]

Zdravím
V mnohém se svými předřečníky souhlasím. Sám při výkonu myslivosti nevyhledávám spory s majiteli pozemků a dosud se mi nestalo, že bych se s některým do sporu dostal. Jak už zde zaznělo, většinou se lze domluvit. Obtížnější to je s panelákovými "ochránci přírody", kteří žádné pozemky nemají, ale do všeho mluví. Co mne se týče, snažím se ve svých příspěvcích dobrat výkladu zákona v návaznosti na jeho znění a následně toto aplikovat na praktickou činnost. Skutečně ale si myslím, že není záměrem a ani cílem tohoto Loveckého fóra řešit zde otázky vlastnictví pozemků a politické aspekty kolem nich .... Toto tady ani při nejlepší vůli nezměníme, ničeho v tomto směru nedocílíme a slouží to jen k případným sporům. Je asi zřejmé, že v dobách dřívějších došlo k některým věcem, k nimž dojít nemělo, to ale tady nevyřešíme a podle mne toto fórum k tomu není určeno. Pokud jako myslivec případně provedu nějakou lumpárnu, přestupek, či někomu způsobím škodu, pak ať na mne vyrukuje... Ale některé příspěvky jsou jen o politice a ne o myslivosti. To tady řešit nemá smysl.Věřím, že "posluchačovi", (ale spíše jeho rodičům či dědovi) mohlo být kdys způsobeno příkoří, ale nebyl to nikdo z nás, kdo ty normy tvořil a nikdo z nás mu neublížil. Nám tady jde jen o tu myslivost. A tu má možnost vykonávat i on sám. Jak píše "Palkopal" o útocích na zelené panáčky, pak si myslím, že jen zřídka kdy za těmito útoky stojí vlastníci pozemků... Většinou vítr fouká odjinud... "Palkopal" píše, že má pozemky ve více honitbách. Přesto píše s nadhledem a bez zloby. Zatím se nezmínil, že by jako vlastník pozemků byl s myslivci ve sporu. Sám je myslivec (lovec) a zná jak to chodí. Píše, že tendenční legislativa poškodila vlastníky pozemků. Já mu to nevyvracím. Nesouhlasím s ním sice v tom předklonu s čepicí v ruce , ale hodně z jeho příspěvku akceptuji. Je třeba se s vlastníkem pozemku na podstatných věcech dohodnout a najít společnou řeč. Jednat spolu slušně a snažit se najít kompromis přijatelný pro obě strany. Ve většině případu se jedná o lidi rozumné a vstřícné. Alespoň u nás. Ale Zákon o myslivosti je takový, jaký je..... Dokud bude platit, musíme jej respektovat. V některým případech je postaven tak, že ani dohoda mezi sousedy není přípustná a to pod hrozbou sankce..... takže je to zase o lidech. Ale asi by žádné normální sdružení, které má honitbu od LČR finančně neutáhlo platby všem vlastníkům pozemků. Podle mě, by platba za "státní" pozemky měla být minimální a měla by být stanovena nějaká rozumná úhrada vlastníkům soukromých pozemků, tak, aby to příslušné MS nepoložilo.

[BwanaHunter]

Palkopal> no, s necim souhlasim, s necim uz mene. Nikdy by me ani nenapadlo, branit majiteli pozemku, aby se po nich prochazel dle libosti a treba se psem, ostatne obecne, bez ohledu jestli to je nebo neni majitel, neresim nikoho se psem v honitbe, dokud se ten pes chova normalne. Normlane znamena, ze je poslusny a majitel ho ma pod kontrolou a i kdyz nekdy nekomu utece...komu se to nestalo. Az kdyby cilene honil zver a nikdo to neresil, zacne me to zajimat.
Nicmene, pokud si pronajmu honitbu, za najemne, ktere majitel prijima, a dobrovolne se mnou uzavrel smlouvu, nevidim jediny duvod, proc na sebe utocit. Ja mu platim za neco, a za svoje penize to neco mam pravo vykonavat v souladu se smlouvou a toto pravo chci uplatnovat. On ma zase svoje prava, plynouci ze smlouvy a dalsi prava z titulu vlastnictvi. Jinak je to, jak kdyby mi nekdo pronajal byt, a pak se rozciloval, ze v nem bydlim.
A sorry, pokud nekomu platim 400 kc za ha, nebudu opravdu stat s cepici v ruce a zlomeny v pase, naopak za ty penize budu ocekavat urcity pristup.
Problem presunu najemneho mezi LCR a vlastniky je jina vec. Jednak pokud vim, Lesy poskytuji 70% z najemneho vlatnikum, a pokud si o ne nekdo nerekne, tak to uz ale neni muj problem. Obecne by problem vztahu mezi LCR, ev. HS a drobnymi vlastniky nemeli odnaset radovi myslivci ani najemci, dle meho. To je jejich interni vec.
Pokud bychom se meli bavit o jinych modelech myslivost, nez je ten soucasny, muzeme, ale asi se neshodneme. Me by se libil uplne jiny model, nez selska myslivost na 50 ha.

[Karel61]

..A pro umožnění výkonu této záliby omezenou skupinou obyvatelstva (myslivost může vykonávat pouze někdo, kdo splňuje nějaká kriteria) stát vyvlastnil právo vstupu na cizí (což taky být nemuselo). Právní předpis znásilnil jednu skupinu obyvatel ve prospěch skupiny druhé.

S tím nemohu při nejlepší vůli souhlasit. Stát "nevyvlastnil" právo vstupu ve prospěch myslivců, nýbrž ve prospěch celé veřejnosti. Každý má právo vstoupit do lesa, který nelze oplotit nebo obezdít, klaždý má právo využívat práva vstupu pro rekreaci, sběr hub, bylin, seznamování se s faunou a fórou, fotografování, výtvarnictví atd.
Pokud má veřejnost právo si přivlastnit houbu, která na lesním pozemku vyrostla a logicky by měla patřit vlastníkovi pozemku obdobně jako vypěstované obilí, tak mohu jen konstatovat, že právo myslivců ulovit zvěř, která z titulu vlastnictví k pozemku žádný vztah nemá, je v porovnání s právy veřejnosti podstatně užší.

[palkopal]

Já bych vinu za honitby o 500 ha na nacisty s Goeringem v čele nesvaloval.
V době protektorátu u nás platil honební zákon č. 20/1883, který stanovil výměru vlastní honitby na 115 ha, společenstevní na 200 ha (toto mám z hlavy, nemohu ověřit).
Za protektorátu platilo vládní nařízení č. 127/1941 Sb., které tyto výměry zachovávalo, avšak dovolovalo úřadům minimální výměry zvýšit až na 250 u vlastní honitby a na 500 ha u společenstevní honitby. Umožňovalo, ale nenařizovalo.Takže u vlastní honitby 500 ha ani náhodou.
Po válce přišel nový zákon č. 225/1947 Sb., který stanovil vlastní honitbu na 150 ha, společenstevní na 200 ha, přičemž v honitbách s chovem srnčí, jelení, dančí, mufloní a kozy bezoárové mohlo ministerstvo zvýšit min. výměru na 400 ha.
Všechny tyto předpisy ctily katastrální hranice, pouze vlastní honitba mohla zasahovat do více katastrů. A také honitby se uznávaly vlastníkům pozemků (vlastní i společenstevní – honební společenstva).
Zákon č. 227/1947 Sb. byl ostatně vzorem pro novelu z roku 1992.
Až zákon č. 23/1962 Sb. udělal dvě revoluční změny :
- právo myslivosti přisoudil socialistické organizaci užívající pozemky o celkové výměře větší než 500 ha,
- stanovil jednotnou minimální výměru 500 ha, a
- přestal ctít katastrální hranice.
A důvodem pro 500 ha bylo (i když se o tom nemluvilo), aby honitby pokud možno nebyly pouze v jenom katastru, tehdy jedné obce. Průměrná výměra katastrálního území je totiž cca 580 ha, po odečtení nehonebních pozemků se tedy honitby mnohde musely utvořit přes katastrální hranici. Důvod byl prostý – dokončení rozkulačení vesnice, nasadit těm řepákům, kteří by se eventuelně ještě mohli v rámci obce domlouvat, špicly z jiné vesnice.
Jestli nic v myslivosti by nebylo možné označit za politikum, pak hranice 500 ha tím politikem rozhodně byla. A přetrvává dodnes.
Pro mě tedy žádný Goering, ale bolševik.
Kam se nám to ti psi zaběhli? Nebo zatoulali? Nejsme na nesprávném vlákně?

[Lotr]

Maje možnost nahlédnout do ASPI a protože mě historie mysliveckého zákona zajímá, reaguji na kolegu palkopala:
Honební zákon pro Čechy ze dne 1. června 1866 skutečně stanovoval v § , že "právo myslivosti samostatně vykonávati, přísluší toliko držiteli souvislých pozemků nejméně 200 jiter míry dolnorakouské (115 ha)." Stejně tak platilo pro společenstevní honitbu.
Vládní nařízení 127/1941 v § 8/1 stanovoval, že "vlastní honební okrsky jsou souvislé pozemky, jejichž vlastníkem nebo uživatelem je táž osoba nebo totéž sdružení osob a které mají výměru nejméně 115 ha." s tím, že dle odstavce druhého "nejmenší výměra vlastních honebních okrsků může býti zvýšena až na 300 ha. Nejvyšší myslivecký úřad může nejmenší výměru vlastních honebních okrsků stanoviti také jinak."
Zákon 227/1947 stanovil, v§ 5/(1) Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře, tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy. Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí, srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může krajský národní výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400 ha.
/(2) Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně 200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány krajským národním výborem, za vlastní honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky polní či lesní.
Zákon 23/1962 umožnil vlastníku 500 ha uznání honitby, a to i v případě nájmu těchto pozemků, jsou-li souvislé.
Toliko z historie výměr od Rakouska-Uherska až po Československou socialistickou republiku. Po německých zákonech musím zapátrat.

edit - odstraněny administrativní chyby

[palkopal]

Za války jsme zákony vydávát nemohli, vydávala se pouze vládní nařízení, ten předpis č. 127/1941 není zákon, ale vládní nařízení. Říšské zákony u nás neplatily, byli jsme protektorát (spravované území), nikoliv součást Říše.
Zákon 23/1962 Sb. neuznával honitby vlastníkům pozemků, ale socialistickým organizacím, majícím v honitbě největší část užívaných pozemků - vlatníci pozemků byli v roce 1962 už dávno rozkulačeni.

Příspěvky týkající se výměry 500 ha přesunuty z vlákna Volně pobíhající psi. Karel61.

[Buttler]

Já bych to historicky nepitval. Je nabíledni, že 40 let vlády KSČ myslivost změnilo a ona se z toho dodnes nevzpamatovala. Sám mám nedobré zkušenosti jako vlastník pozemků. Dohoda nemožná. Ale nelze to vztáhnout paušálně celorepublikově. Je třeba počkat, až generace odchovaná komunisty prostě vymře.
Vzhledem k dědictví KSČM není přijatelné ani rozumné měnit min. výměru. Morální rozklad společnosti to potvrzuje a ten se promítá i do myslivosti. Menší výměra by dnes vedla většinou k odlovení kvalitní zvěře ve smyslu - neulovím já, uloví soused. Na migraci zvěře a její ekologické nároky dnes každý sere - platím nájem, tak chci lovit.
Lov byl povýšen na první místo. Vše ostatní je podružné a je to jen nutné zlo k tomu, aby se myslivec dostal k ráně. Současný rozhádaný stav myslivosti je třeba brát s nadhledem, za dvacet let bude vše jinak. Do budoucna jako perspektivní vidím naopak zvýšení výměry honiteb, ale to půjde pouze za předpokladu zvýšené morální úrovně všech myslivců. K tomu by za těch dvacet let mohlo dojít a mohlo by se to zlepšit. Dnes se to vyřešit nedá. Čas je nejlepší lékař, toť stále pravdivé rčení.
Současná myslivost je prolezlá závistí, pokrytectvím, falší a spoustou dalších negativních vlastností. První místo s obrovským náskokem zaujímá lov. V podstatě se opět vrací ke svým "kořenům", kdy bývala kratochvílí šlechty a zbohatlíků.
Poctiví snílci, kteří chtějí myslivost někam posunout, aby odpovídala dikci zákona o myslivosti, jsou ostatním většinou pro smích.

[Zdenek41]

Každá doba má své + i -.Mohl bych se Butter zeptat na ročník narození.
Jinak pod poslední odstavec bych se klidně podepsal....

[palkopal]

Magických 500 ha. Pro někoho moc, pro mnohé málo.
Podle zákona nelze honitbu rozdělit na části a tyto přenechat k provozování myslivosti. Ruku na srdce, kdo z vás může při individuálním lovu s flintou po celé honitbě, aniž by se nesetkal s nevraživými pohledy těch, kteří jsou zrovna tam doma?
Za těch 40 let jsem se nesetkal s jiným uspořádáním, než že je honitba „rozparcelovaná“ na několik částí, ve kterých loví jenom „místní“. A kde mají také „své“ posedy, kazatelny, krmelce či zásypy.
Neexistovalo, aby „dolňák“ se objevil s flintou či se psem na horním konci, stejně tak kdo lovil na „Velké straně“, aby byl spatřen na „Malé straně“. Jo, něco jiného bylo, když se obeznala prasata v kukuřici či liška v obilí – pak se pole obstavovalo bez ohledu na příslušnost světových stran. Prostě 200, 300 ha a k tomu 2 až 4 myslivci stálí, navíc možná jeden či dva, kteří se ukázali jednou za čas. Tři se ještě domluví, čtyři už na sebe koukají pomalu jako vetřelci. Kdo se pohyboval po celé honitbě, nebo se objevil v „cizím revíru“, byl za vyžírku.
Ani dnes nezažívám jiné. Na srnčí za cestou jenom koukám dalekohledem, po lišce, přestože u škodné „to neplatí“, nevstřelím, protože je už v cizím revíru. Můj „akční radius“ je několik stovek metrů, tj. cca 50 ha lesa a o něco víc pole, ale tam už se potkávám s kolegy.
Pro mne asi tolik – myslivost je ve skutečnosti provozována na výměrách menších či výrazně menších, než je oněch 500 ha. Dnešní honitba je jen rámec plánovací, organizační a evidenční. Proto si také myslím, že na modelu menších honiteb a větších oblastní chovu (pro spárkatou) něco je.
Z vystřílení zvěře bych obavy neměl – plombu dostanu vždy pouze jednu, použiji, nahlásím, odevzdám papír, dostanu novou.
Fungujete stejně, obdobně či jinak?

[sw_fox]

Tohle co píšeš, že je to tak obecně skoro všude je blbost, působím aktivně ve 3 honitbách (jedna soukromá, jedno HS a jedno MS) a nikde omezení v pohybu s flintou a psem není. Takže bych neřekl že je to tak úplně všude.
Chápu že když si někdo sám postaví posed (třeba na loví konkrétního srnce - raritu co mu tam chodí), tak je neomalenost mu tam sednout a střelit ho, ale jinak jsme se s různýma majetnickýma a teritoriálníma půtkama v rámci MS poměrně rychle (jedna členská schůze) vypořádali.....
Samozřejmě pokud si někdo někde krmí, je vhodné se ho zeptat, jestli mu tam můžu sednout nebo ne, na šoulačce se ani neptám, když si někde na hodinu přivážu psa, sednu a jdu dál.

[Hirc]

myslím že by stálo uvézt, že v rámci evropy existuje řada zemí, kde jsou výměry honiteb výrazně větší
Polsko: 3500ha
Slovensko: 3000ha pro jelení zvěř, 2000ha pro srnčí zvěř a 1000ha pro honitby s drobnou
Bulharsko: 1500 spárkatá, 500 drobná
Rumunsko: 5000
Slovinsko: 4500 (průměrná velikost)
Maďarsko: 4000
... o skandinávii nemluvě.

Vzhledem k hustotě obyvatel a ploše lesů je ČR blíže k těmto výše uvedeným, než k přelidněné západní evropě. Takže debata by podle mne měla být vedena přesně opačně - 500ha je málo!

ad Německo a Rakousko - co se obvykle zapomíná dodat...
Německo: 75ha – pouze jedna osoba, 115ha max. dvě osoby a dále po 100 hektarech výše
za každého dalšího myslivce; 250ha = maximálně 3 myslivci

Rakousko: 115-300ha pro „původní“ honitby (zákon z roku 1848), přičemž plánování probíhá na úrovni větších celků (takže ne jak si místní experti přestavují "moje honitba = dělám si co chci jak chci)

zdroj
http://is.muni.cz/th/7590/pravf_r/Rigor ... ivosti.doc
http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivo ... 83%29.aspx

[Zdenek41]

Pánové ano to co píše Hirc je pravdou.
V Rakousku jsem strávil nějakou tu dobu.Dost mě zaujalo v rámci správních celků jak se kontroluje ulovená zvěř.Tam se na kamarádčov nehraje.
Střelíš a jedeš ukázat hlavu.Hned po odlovu.Kolik by u nás bylo těch co nesou kůži na trh.
Jinak 500 ha je málo i pro srnčí.Dnes běžná výměra kukuřice pro bioplynku.

[palkopal]

To Hirc :
"V závěru tohoto pojednání o problematice minimální výměry honiteb si dovolím tvrdit, že současná společenská situace je značně odlišná od situace, za níž byla minimální výměra honiteb 500 ha v tehdejším Československu poprvé uzákoněna, a snížení minimální výměry honiteb pod tuto hranici by umožňovalo kvalitnější obhospodařování menších honiteb."

zdroj
http://is.muni.cz/th/7590/pravf_r/Rigor ... ivosti.doc

str. 123

Stejný zdroj, a bylo by možné vybrat více pasáží, kde autor upřednostňuje snížení výměry honitby. Jenže hned na práce začátku se přiznává, že není myslivec. Takže podle mne spíš nezaujatě řeší vztah vlastníci honebních pozemků versus myslivci a vychází mu, že myslivost by snížením výměry honitby neutrpěla a byla by posílena práva valsntíků pozemků. Ale logicky by byli kráceni myslivci. A toť problém.

[Hirc]

to palkopal

Autorovi závěry z dané práce jsem necitoval záměrně, protože, při vší úctě k autorovi, psal svoji práci čistě z pohledu práva a dlouhodobé zkušenosti s myslivostí nemá. Kdyby podobnou práci psal někdo z lesárny nebo přírodovědy, tak jsem přesvědčen, že závěry by byly přesně opačné...

Takže podle mne spíš nezaujatě řeší vztah vlastníci honebních pozemků versus myslivci a vychází mu, že myslivost by snížením výměry honitby neutrpěla a byla by posílena práva valsntíků pozemků. Ale logicky by byli kráceni myslivci.

Nezlob se, ale tohle je naprosto špatná logika
1) Jestliže se shodneme, že zvěř je přírodní bohatství (a nikoliv majetek majitele pozemku), tak výměra honitby pro chov a lov má odpovídat potřebám zvěře (a nikoliv názorům myslivců či majitelů pozemků). Je-li splněna tato nejdůležitější premisa, má zákon následně upravit vztahy myslivci – majitelé. Nebo řekněme, že zvěř patří majiteli půdy na se aktuálně nachází... a pak ať si každý majitel zabije kde chce - co chce (následně by se mohl zakázat vstup na soukromé pozemky, jako to mají třeba v Británii, atd..)

Nechápu proč má někdo pořád potřebu stavět konflikt myslivci X vlastníci, když ZoM v par 32/6 upřednostňuje majitele pozemků při vstupu mezi myslivce. Správně by tedy mělo být myslivci = vlastníci (to že tomu z různých důvodů někde v reálu není zákon nevyřeší)

2) Snížení minimální výměry honitby neposílí práva všech vlastníků. Naopak někteří na tom budou hůře. Příklad:
a) mám pozemky v jedné 1000ha honitba, po rozdělení na 250ha plácky budu mít pozemky ve 4 honitbách. Kdybych úspěšně uplatnil par 32/6 ZoM, musel bych být členem ve 4 spolcích. Je to lepší?
b) mám pozemky ve dvou sousedních 1000ha honitbách a chci na všech svých pozemcích provozovat myslivost. Dnes prakticky není možnost scelit pozemky do jedné velké honitby – což by zvýšení minimální výměry honitby některým majitelům půdy naopak pomohlo (doporučuji vyhledat rozsudek US 756/07)

250, 500, 1000, 3000 hektarů... vždycky se najde člověk, kterému by se zrovna hodila jiná rozloha. Zatímco u zvěře jsou potřeby konstantní.

3) Zvýšení minimální výměry honitby by se jistě nelíbilo i mnoha myslivcům, neboť počet členů spolku u 3000ha honitby bude samozřejmě vyšší než u 700ha honitby. Akorát že předseda/hospodář/pokladník bude vždy jedna osoba – která bude mít násobně více práce a zodpovědnosti.

[palkopal]

Při vší úctě zase k Tobě, ono to jinak, než z právního pohledu, řešit nejde. A protože se jedná o právní vztah vlastník versus uživatel, pouze nezaujatý má šanci o objektivní posouzení.
Ano, zvěř také považuji za přírodní bohatství, nepatřící nikomu, tudíž ani státu. Ale odmítám názor, že výměra honitby musí odpovídat potřebám zvěře. Ono je totiž zvěři úplně fuk, v které a jak velké honitbě se zrovna nachází, zda na honebním pozemku či nehonebním. Zajímá ji akorát, zda se tam, kde se zrovna nachází, uživí a přežije. Nic víc. Správní hranice tvořené člověkem ignoruje, není-li jí zrovna plot, protože je nechápe. Hranice tvoří lidi pro lidi a v zájmu lidí, nikoli v zájmu fauny či flóry.
Dělení pozemků na honební či nehonební si vymysleli lidi, aby mohli tvořit okrsky ploch, na kterých se té zvěře (nepatřící nikomu) mohou zmocnit. A říkají tomu honitba, obora či farmový chov.
Vůbec si nemyslím, že zákon o myslivosti má upravovat vztah vlastník – myslivec (Ty řadíš na první místo myslivce, já naopak vlastníka – už z toho je vidět, kdo komu straní). Já dávám na první místo vlastníka – to proto, že jedině on má rozhodnout, zda na jeho pozemku se myslivost bude provozovat či nikoliv. Pokud mu tuto svobodu někdo bere (zákonem), dopouští se na něm (podle mne) násilí. Ona totiž zvěř ke svému žití žádnou honitbu nepotřebuje. Tak jako péči myslivce, přikrmování v době nouze, průběrný odstřel apod. Ona tady totiž byla miliony let před člověkem a taky to přežila.

Píšeš, že bychom následně mohli zakázat vstup na soukromé pozemky jako v Británii. Nemusíme nic zakazovat, my totiž obecně povolený vstup na cizí pozemky nemáme! Povolený vstup na cizí pozemek je totiž pouze v několika (tuším ve třech) případech :
- když nemohu svůj pozemek obhospodařovat jinak než z cizího (ale tam nemám povolený vstup, ale soused má pouze povinnost vstup mi umožnit, což je obrovský rozdíl!),
- obecného užívání lesa, avšak bez hospodářských aktivit (např. sběr lesních plodů pro obchodování je již přestupkem),
- a konečně při výkonu práva myslivosti, pokud je pozemek součástí honitby.

Jinak ne. Ani zákon o ochraně přírody a krajiny nedovoluje vstup na cizí, pouze přikazuje veřejným vlastníkům (obce, stát) nebránit průchodu krajinou. Takže není důvod zakazovat, ono totiž není dovoleno.

Já nemám potřebu pořád stavět konflikt myslivci versus vlastníci. Jako vlastníka mě nezajímá přednost při výkonu myslivosti. Jako liberál si přeji, abych o tom, zda na mých pozemcích bude či nebude vykonávána myslivost, mohl rozhodnout svobodně. Znám vlastníky, kteří si myslivost nepřáli a dosáhly prohlášení pozemků za nehonební. A nejsou to jenom hektary. Jim nevadí zvěř (ta se tam dál vyskytuje a je jí dobře), vadí jim zelení panáčci s flintičkama.

Zkus si přestavit :
- myslivost mohou provozovat pouze osoby s oprávněním (lovecký lístek – proč lovecký a ne myslivecký, napovídá, o co ve skutečnosti jde),
- myslivost se vykonává pouze v honitbě (minimální výměru nemusím stanovit),
- vlastníci pozemků se k tvorbě honiteb mohou sdružovat (nikoliv musí),
- co lze lovit, jak, kdy a proč, určuje stát zákonem (dnešní praxe) a odvíjí se od velikosti honitby,
- chceš –li povolení k lovu, musíš prokázat, že daná zvěř se v tvé honitbě vyskytuje v počtu a poměru pohlaví vyšším, než minimálním k přežití (moudré hlavy lehce stanoví, jaké počty a jaká minimální plocha). Toto totiž řeší vše.

Toť vše. Žádné určování nájmu a jeho délky (máme občanský zákoník - OZ), žádné povinnosti vůči vlastníkům pozemků ve věci nájemného (viz OZ), škody zvěří (OZ) apod. Bude-li pouze na dobrovolnosti tvorby honiteb, mnoho dnešních problémů nebude. Ale možná budou jiné, ale ty budou mít spíš myslivci. A to je ten kámen úrazu.