Tu informaci o počtu drážek v tabulce C.I.P. bych bral s rezervou, je to údaj, který tam navrhovatel vyplní, ale pro výrobce zbraně není závazný. Takže bych to nějak nehrotil. Mi se víc líbí šestidrážkový
Jak píše Milan, s počtem drážek roste plocha o kterou se střela opírá v okamžiku, kdy se "zařezává" do šroubovice vývrtu a musí se na několika mm dráhy roztočit na ty "stovky" otáček/s - podle délky volného, "bezrotačního" letu konkrétní střely v dané hlavni.
Je pravda, že stopa pole vývrtu je velká nerovnost na povrchu střely i zdeformovaný materiál pláště na zatížených hranách drážek často mírně vystupuje nad úroveň pláště střely. Na druhou stranu, pokud šetrně zachytíte plášťovanou střelu vystřelenou ze čtyřdrážkového vývrtu a podíváte se na její dno - uvidíte, že průchodem vývrtem získala profil cca čtverce se zaoblenými rohy - s výjimkou homogenních a jiných velmi pevných střel (Nosler Partition apod.) má obvykle střela v čtyřdrážkovém vývrtu plný kontakt se stěnou hlavně jen na hranách polí a ve středu drážek (tam taky vidíme při čištění ty zlatavé depozity "muzzle gold"). Takže z tohoto pohledu, čím více drážek a polí, tím víc bude po průchodu vývrtem střela k rotačně symetrickému tělesu. Výsledný vliv je ale na "neprůkazné" úrovni - zjistit se v "šumu dalších parametrů" možná ani nedá (grafy o vlivu stoupání vývrtu na balistiku a BC střely známe, podobné, průkazné srovnání podle počtu drážek jsem zatím nenašel).
Taky se - možná díky firmě Remington - trochu vrátila zvěst o příznivém vlivu lichého počtu drážek na deformaci a stabilitu střely ve vývrtu, u pušek civilní produkce poslední čtvrtiny 19. století byl lichý počet drážek standardem a velká část kvalitních výstružníků a jiných rotačních nástrojů má lichý počet "zubů" dodnes
Dalším vlivem je použitá technologie - v počátcích třískového obrábění vývrtu v Anglii byl ten Milanem zmíněný dvoudrážkový vývrt velmi oblíbený - střely měly přímo do drážek dva nálitky - dobře se pro ně dělaly i dvoudílné kokilky, u modernějších zbraní použili výrobci dvoudrážkový vývrt snad jen pro válečnou výrobu (US M1903 a Lee Enfield Mk.1 No,4 za První sv. války a M1 Carbine a Sten MkII z kanadské Long Branch factory za II. sv.v.)
![2Grooves1903A3RifleBarrel.jpg](./download/file.php?id=1989&sid=c4fa83bea56795320840710136891b4e)
- 2Grooves1903A3RifleBarrel.jpg (13.54 KiB) Zobrazeno 5677 x
To už by se mi víc líbil prastarý oválný vývrt Charlese Lancastera (v brokovnici pro jednotnou střelu), který vzbudili k životu před cca 15 lety mistři v Tule (na IWA vystavovali kozlici v ráži 20/76) - byl to perfektní pohled do té "zvlněné lesklé díry" s "oválnou šroubovicí" a užitné vlastnosti - rozptyly prý taky nebyly špatné - slovy Rusů. Pak ale přišel velký Vladimir a vše napřímil více militantním směrem a na takovéto "hlouposti" už nedá ani kopějku
![lancaster-rifling.jpg](./download/file.php?id=1990&sid=c4fa83bea56795320840710136891b4e)
- lancaster-rifling.jpg (27.58 KiB) Zobrazeno 5677 x