Africký mor prasat

Vše o lovectví a myslivosti u nás (něco jako poradna)
Odpovědět
kabát
Zkušený diskutér
Příspěvky: 600
Registrován: úte 01.12.2009, 19:11

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od kabát »

Z pozice myslivce dám komentář.

Ministerstvo zemědělství za každý úlovek prasete divokého nad tříletý průměr v konkrétní honitbě dá lovci zástřelné dva tisíce korun,

Toto je naprosto špatný postup. V posledních letech probíhá lov velmi intenzivně a dosáhnout úlovků nad průměr posledních tří let je velmi těžké. Jestliže jsme v posledních třech letech lovili průměrně 120 ks s nasazením spousty sil, tak těch letošních prvních 120 bude bez odměny. To je špatně. Vůbec se nedivím, že stavy rostou. Černá je čím dál chytřejší a ulovit ji je náročnější.

K tomu přispívá dále:

„Chlapi se snaží, jak jen mohou, ale ono to není tak jednoduché. Stále se mluví o přemnožených prasatech, ale když v noci vyrazíte do lesa, tak jich moc nepotkáte. Prase je těžký soupeř, bachyně si například vždy bedlivě místo prověří, než na něj vkročí.
Lovcům navíc chybí motivace. „Narážíme také na personální časové možnosti myslivců. Na divočáka musejí čekat v noci, vzorky je pak třeba odvézt na veterinu. Navíc když jej uloví teď v létě, tak jej musejí dát do chlaďáku, aby se nezkazil. Je to vše velmi náročné, jak časově, tak finančně,“

I když už divočáka ulovíte, pokud není vybudované zázemí a zajištěný následný odbyt zvěřiny, není opravdu žádná motivace k lovu v období, kdy je teplo.
Stejně tak s tím existuje nevyřešená otázka, proč lovit selata v době od jara do konce léta. Takový ulovený kus neskýtá žádný efekt. Je to mládě, které střelou z jedné třetiny rozbijete, ke konzumaci to není nikterak atraktivní, starosti s ním jsou stejné a efekt záporný.
Nad tím by se mělo ministerstvo zemědělství zamyslet.
Pokud lovem černé zvěře nevzniká příjem, který pokryje náklady na lov, manipulaci s kusem, se vzorky a zpracováním uloveného kusu, kolik asi lidí bude ochotných se lovu věnoval.
Pro mě logicky stavy porostou, dokud hodnota úlovku nepřevýší náklady.

Jestli nadále MZ spoléhá na nadšení myslivců, myslím, že by se měli vrátit nohama na zem.
VOK - HB - 223 Rem - 6,5 x 55 SE - 7 x 65 R - 308 Win - 9,3 x 74 R -
Uživatelský avatar
Michal_123
Zkušený diskutér
Příspěvky: 918
Registrován: úte 26.11.2013, 20:16

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od Michal_123 »

Pouze upřesňuji, že zástřelné nezíská lovec, ale entita hospodařící v honitbě.
kabát píše: pon 05.9.2022, 7:36 Ministerstvo zemědělství za každý úlovek prasete divokého nad tříletý průměr v konkrétní honitbě dá lovci zástřelné dva tisíce korun,
kabát
Zkušený diskutér
Příspěvky: 600
Registrován: úte 01.12.2009, 19:11

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od kabát »

Ano, vím, ale to v podstatě nic nemění na situaci.
Já jsem také velký idealista.
Představoval bych si, že v oblastech kde se loví větší množství černé zvěře, bylo by v zájmu
..... teď vlastně nevím koho, podpořit
A) lov,
B) zázemí pro nakládání s úlovky.
Pokud totiž vysoké úlovky vznikly na začátku podpory finanční a morální, kdy myslivci vážně stavy chtěli snížit, v současnosti nadšení opadlo.
Mrazáky jsou plné, se zpracováním jsou komplikace,
může si každý říkat co chce, nařizovat také co chce, kdo je ochotný financovat snižování z vlastní kapsy?
Koupíte si lepší noční vidění? Koupíte si vlastní chlaďák? Budete lovu věnovat více času?
Myslím, že jen málo kdo.
Kolik % loveckých spolků má takové zázemí aby mohlo s úlovky nakládat?
A promítá se to i do stavů veškeré spárkaté zvěře. I když tam AMP nehrozí.
Prostě si spousta myslivců uloví to, na co mu stačí jeho schopnosti, včetně mrazáku a nic víc pro zvýšení počtu ulovených kusů neudělá.
A celé to podtrhuje závist ostatních kolegů, kteří v zájmu lovu sice nic moc nedělají ale běda jestli někdo loví víc než oni. Vlastní zkušenost.
VOK - HB - 223 Rem - 6,5 x 55 SE - 7 x 65 R - 308 Win - 9,3 x 74 R -
Uživatelský avatar
Michal_123
Zkušený diskutér
Příspěvky: 918
Registrován: úte 26.11.2013, 20:16

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od Michal_123 »

Abych se přiznal, nevím přesně, co chceš řešit.
Osobně vidím jediný a zásadní problém v tom, že ta finanční podpora zvýšeného lovu je pouze teoretická.
Překročení tříletého průměru lovu pro kvalifikaci na finance je blbost a vyplácení někomu jinému, než lovce je ještě větší. Náklad zvýšeného lovu nese lovec a podpořit se musí lovec, který loví. Kdo chce, nakoupí si techniku.

Ten zbytek si musíš vyřešit ve svém kolektivu.
To u Vás nefunguje výkup?
kabát
Zkušený diskutér
Příspěvky: 600
Registrován: úte 01.12.2009, 19:11

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od kabát »

Rád bych věděl, jaká je podstata té motivace k lovu. Na jedné straně je prohlašování, lovte maximálně černou zvěř, na druhé straně nevidím pobídku. Kdo v posledních letech lovil hodně, ať už proto aby stavy snižoval nebo pro zástřelné, vytvořil tříletý vysoký průměr. Dosáhl nějaké své kapacity, v lovu, ve zpracování. Zajímá mě, A CO DÁL? Jak dál motivovat k lovu, protože zvěře je relativně hodně. Ber to jen jako diskuzi, moje zamyšlení.
Píšeš, kdo chce, ten loví. OK - jestli je to jen o tom, kdo chce, nikam se ve snížení stavů neposuneme.
Myslím, že tady funguje klasika, není motivace, není výkon.
Snad tu diskuzi čte i někdo, kdo na snižování stavů má opravdu zájem, jinak si jen tak plácáme.
O tom výkupu - tam ten kus musíš dopravit, což v období tepla musí být rychle.
Z hlášenek o ulovených kusech předložených k veterinární prohlídce by asi reálně vyplynulo, kdy se loví kolik černé zvěře. Jak jsou úlovky závislé na ročním období, na společných lovech.
VOK - HB - 223 Rem - 6,5 x 55 SE - 7 x 65 R - 308 Win - 9,3 x 74 R -
Uživatelský avatar
Lotr
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2115
Registrován: úte 02.9.2008, 7:03
Bydliště: lounsko

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od Lotr »

kabát píše: stř 07.9.2022, 9:42 Z hlášenek o ulovených kusech předložených k veterinární prohlídce by asi reálně vyplynulo, kdy se loví kolik černé zvěře. Jak jsou úlovky závislé na ročním období, na společných lovech.
Na tohle umím odpovědět. Největší četnost úlovků černé je na podzim a v zimě. Jaro a léto jsou úlovky mnohem menší. Teď to sice trochu ovlivnilo MVO vyhlášené veterináři, kdy se může lovit u sklizně a tak trochu narostl počet úlovků černé při sklizni řepky a kukuřice v létě, ale jednoznačně vedou individuální lovy na podzim a v zimě a hlavně naháňky od října do ledna. Přesná čísla lze zjistit buď na veterině nebo u státní správy z každoměsíčního hlášení lovu. Samozřejmě záleží na konkrétní lokalitě, možnosti lovu černé jsou v celé republice různé.
ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100
Posmiros
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 471
Registrován: čtv 02.8.2012, 12:48

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od Posmiros »

Tak ono je to jasný, černá se schová do plodin a potravy má kolik sežere a na vnadiště nereaguje, takže je mnohem těžší jí ulovit. Do toho je nižší motivace něco lovit kvůli horku a dost často i neochota lovit menší selata. Chodíme teď poslední měsíc jak blbci v několika lidech čekat ke kukuřici, černá tam očividně je, ale prostě nevyleze a s tím toho člověk moc neudělá, když tam má vodu i potravu.

Jsem skeptik, nějaký výrazný snižování stavů se nekoná a podle mě není ani klasickým lovem možné. Ze všech těch možných důvodů popsaných předtím- motivace, nedostatek času, finanční náročnost, stárnoucí myslivecká populace, závist atd.

Letos je semenný rok a černá nebude tolik chodit na vnadiště a úlovky půjdou zase dolu.

Jedinou možnost je zvýšit úlovky je odchyt v jarních měsících, když ještě nejsou narostlé plodiny a černá má hlad, ale k tomu není vůle protože je to "neetické" a neposkytuje to zážitek...

Takže reálně vyřeší ty stavy asi jen ten AMP nebo nějaká jiná nemoc.
CZ 550 Standart .308 Win.- Meopta R1r 3-12x56 RD
CZ 557 Predator .308 Win - Pard NV008S
Bettinsoli Diamond Lux 12/76, 12/76
Uživatelský avatar
fesoj
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2265
Registrován: pon 24.1.2011, 12:15
Bydliště: Východní Krkonoše /Žacléřsko/

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od fesoj »

Člověk kolikrát čte na internetu, jak kdejaký POP /panelákový ochránce přírody/ je chytrý jak velryba a plamenně horlí proti odchytu a zejména proti usmrcování odchycené černé na nehonebních pozemcích, např. v městských parcích a pod. Přitom nic účinnějšího zatím neexistuje. Lov palnou zbraní v intravilánu lze povolit pouze výjimečně, za zvlášť příznivých okolností, aby nedošlo k ohrožení lidí. Daleko bezpečnější by za těchto okolností byl lov lukem, ovšem to zákon zatím nepovoluje. Taky se uvažuje u černé zvěře o nějaké orální antikoncepci - no to je vůbec bbost na en-tou - a někde dokonce odchycenou a veterinářem usmrcenou černou likvidují v kafilerii, místo aby ji snědli, ovše to je podle mě spíš kvůli lidské hlouposti a závisti než z jiných důvodů. A stavy černé na nehonebních pozemcích neustále stoupají - bodejť by ne, žrádla tam mají dost, intenzivním lovem je omezit nejde a člověk, zejména když venčí pejska jakékoli rasy, aby se bál po setmění vystrčit hlavu z baráku.
Kritériem pravdy je praxe.
kabát
Zkušený diskutér
Příspěvky: 600
Registrován: úte 01.12.2009, 19:11

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od kabát »

Jelikož mě téma zajímá, přidám další své poznatky.

- Co se týká úlovků na podzim a v zimě při individuálním lovu, pravděpodobně je z toho pro lovce efekt. Někde je celé sele střelce, lončák půlka, někdy i celý. Tím se v podstatě eliminuje zájem lovit větší kusy. Kanec smrdí, pokud není trofej významná, je s ním spousta práce.
Každý velký kus už je zvýšená námaha, zejména pro slabší jedince v populaci myslivců.
- Naháňky jsou efektivní obvykle z důvodů nadšení psovodů, jelikož člověk jako honec už dnes moc výsledky v zarostlých porostech a při zkušenostech černé zvěře nemá.
- Další je efekt finanční, z poplatků za štonty. A to je ten bonus z lovu černé. Střelec zaplatí a ani nemusí ulovit. Nedivím se kultu posvátné bachyně. Zatím je to skvělá výdělečná činnost.
- Lov na jaře, kdy zvěř ještě není v řepce a obilí je na vnadišti poměrně jednoduchý, selata jsou hladové a hloupé. Otázkou je, kdo si střelí sele, které je malé, mléčné a řídké maso, a ještě si půlku rozbije kulí.
- Pokud by byl zájem o snižování stavů, a to ze strany jiné než myslivců, dávno by vznikly pobídky, ve formě pásů plodin. Nikdy černá nezůstane týden v jedné plodině bez vody.
- Souhlasím, že snížení stavů nelze dosáhnout dobrovolností lovu.
- Čas a náklady s lovem spojené jsou vyčíslitelné v korunách a jen malé procento nadšenců je ochotno do toho vlastní prostředky investovat.
- Způsobů, jak stavy snižovat je více, každý kromě dobrovolných myslivců ale stojí peníze. I odchytové zařízení stojí peníze, včetně jeho provozu, údržby, usmrcení odchycené zvěře a její likvidace.
- Jen neznalý člověk si vezme zvěřinu ze zvěře ulovené do pasti, která ji okamžitě neusmrtí.
- A jsme u nákladů na „ LIKVIDACI „
- Pokud není k dispozici zázemí pro ošetření ulovené zvěře, minimálně chlaďák pro uložení před výkupem, jsme opět u dobrovolnosti něco lovit pro vlastní potřebu do mrazáku.
- Co se týká lovu na nehonebních pozemcích, asi by se řešení našlo, kdyby se vážně chtělo.
Ono by jistě šlo zakázat vstup do míst, které budou určené pro lov. V časovém rozsahu. A je poměrně jednoduché při dnešní technice nakrmit automatem v čase kdy chci, černá si na to dobře zvyká, podle fotopasti určit kdy chodí, lovit s pomocí terma za každého počasí, na flintu dát tlumič a omezit hluk v noci.
- Na nějaké chemické přípravky bych nespoléhal. Bude to stát miliardy, selektivně vyřešit podávání jen černé zvěři si neumím představit.
- Takovou zvěřinu jenom blázen bude konzumovat, takže buď to bude fungovat a po čase zlikviduje tato chemie spoustu zvěře, i tu kterou jsme nechtěli nebo to fungovat nebude, kontaminované bude kde co a myslivci ztratí zájem o veškerý lov pro zvěřinu.
Tak jsem se rozepsal. Jako závěr doplním, že systém neřeší likvidaci, ať už celých ulovených kusů, které se stanou nepoživatelnými nebo vývrhů a kůží, dek, škár…. Zakopávání vlastními silami, pokud ulovíte 20, 30, - 50 kusů za rok, tak to je už na minibagr.
Vím o čem píšu, jen 40 lišek ulovených za rok je slušný hřbitov.
ZÁVĚREM – ZÁVIST.
To je další významný prvek. Být úspěšným lovcem ve spolku neúspěšných lovců je trestuhodné. Nikdy ti lidé neřeší, že jste v lese třeba každý den, věnujete tomu spoustu času, investujete do vnadění, investujete do vybavení, nejste leniví jít na lov 100x za rok. Protože neúspěšní závistliví lidé NIKDY nemůžou za to, že neuloví. VŽDYCKY je to vina někoho, kdo jim zvěř vyrušuje, odlákává, postřílel všechno a na ně nezbývá. Atak dále.
VOK - HB - 223 Rem - 6,5 x 55 SE - 7 x 65 R - 308 Win - 9,3 x 74 R -
zvire
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 107
Registrován: úte 31.12.2013, 3:05
Bydliště: Středočech

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od zvire »

S klidným svědomím podepíšu každé Kabátovo slovo, naprostý souhlas!!!
"Z"tka 7x57, SB 2,5-10X56 - CZ550FS 243w, Sw Z6 2,5-15x56 - 452ZKM 22wmr - ZH 304 7x57R/12 + 12/12 + 16/16 + 7x57R/7x57R
Posmiros
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 471
Registrován: čtv 02.8.2012, 12:48

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od Posmiros »

Já tomu vesměs také nemám co vytknout. Jen bych doplnil, že výrazná většina myslivců nejsou vlastníci, zemědělci nebo lesníci a nemá úplně prioritní zájem na tom stavy snížit, dokud nemusí platit škody, protože jim to škodu nedělá a jednodušeji se pak loví.

Podobná situace je s ostatní spárkatou (mimo srnčí) i když ta se aspoň snadněji loví.

Pak je, ale docela závažná otázka, zda je nynější model myslivosti funkční nebo selhává a jak dlouho to takto vydrží?? :) A zda existuje v globálu ČR nějaký jiný model, který by byl reálně funkční? :)
CZ 550 Standart .308 Win.- Meopta R1r 3-12x56 RD
CZ 557 Predator .308 Win - Pard NV008S
Bettinsoli Diamond Lux 12/76, 12/76
Uživatelský avatar
fesoj
Zkušený diskutér
Příspěvky: 2265
Registrován: pon 24.1.2011, 12:15
Bydliště: Východní Krkonoše /Žacléřsko/

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od fesoj »

Vcelku souhlasím i já - jen na konzumaci zvěřiny z kusů ulovených do lapáků mám jiný názor. Ta zvěřina je v pořádku, je majetkem spolku, který lapák instaloval a nevěřím, že by na ni nebyl odbyt. I pokud se bude prodávat v souladu s nesmyslnými předpisy jen jako celý kus, rozhodně se o prodat dá, nezanedbatelná je samozřejmě cena.
A co se týče motivace lovců, to je otázka jiná. Např.u nás patří kus černé do 30 kg střelci bez náhrady, u větších kusů je možno přesahující kila doplatit, výimka je, je-li potřeba zvěřina na mysliveckou akci - výroční schůze, myslivecký den a pod. Na jednu stranu je to dobrá pobídka ke zvýšení lovu, ovšem na straně druhé ti členové, kteří pro vyšší věk nebo zdravotní potíže lovit nechtějí či nemohou, nevidí kousek zvěřiny jak je rok dlouhý. Samozřejmostí je, že jsou osvobozeni od pracovní povinnosti, ale příspěvek na chod spolku je pro každého stejný a tak jen platí, platí a mají smůlu.
Kritériem pravdy je praxe.
kabát
Zkušený diskutér
Příspěvky: 600
Registrován: úte 01.12.2009, 19:11

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od kabát »

Co se týká modelu myslivosti, pokud je ve spolku většina aktivních, prosadí si co je pro ně důležité. Pokud je většina lovců z obýváku nebo z hospody, prosadí si také to svoje.
Myslím, že není objektivní určování stavů zvěře v dané lokalitě. Sčítání a hlášení stavů je často účelové. Následně není žádný systém na stanovení, kontrolu a vymáhání ročního úlovku.
Spolky přežívají v zajetých kolejích, na svůj provoz si zavedeným způsobem vydělají, nic je nenutí zvyšovat odlov. Čím víc zvěře, tím větší pravděpodobnost úlovku i pro ty méně zdatné a aktivní.
Až termovizní pozorovák mí otevřel oči. Za prvé se na posedu nenudím, protože vidím co jsem dřív neviděl, tím pádem chodím i kdy jsem nechodil. Vydržím pozorovat déle, protože vidím co se děje. A zvěř se přizpůsobuje daleko rychleji než stárnoucí populace myslivců. Vychází za tmy, vyhýbá se krmelištím a kazatelnám, vcelku dobře zná nebezpečné místa, pracuje pod větrem a nemá problém se nakrmit jinde, pokud náhodou sedí nějaký lovec u hromady která je do 50 metrů od kazatelny.
Jak se říká, Dinosauři vyhynuli, protože se nestíhali přizpůsobit měnícím se podmínkám. To evidentně spárkaté nehrozí.
Co se týká konzumace zvěřiny, staří myslivci a řezníci by asi dokázali vysvětlit, jaký je rozdíl mezi masem zvířete stresovaného před smrtí a nestresovaného. To ale většina obyvatel už dnes neví, jelikož to co si kupuje jako maso, je většinou z chovů, kde zvířata jsou před usmrcením v takovém stresu, že to nemá s kvalitou už dávno nic společného. Stejně tak zvěřina z kusů, které jsou postřelené a umírají delší dobu ať se jedná o minuty nebo hodiny.
Samozřejmě, prodat se to dá, dobrou chuť.
To, že je sele střelce, půlka lončáka, to je všechno super. Kolik jich ale spotřebuješ? V lokalitách, kde je černé hodně, po 10. kusu v roce opadá lovcův zájem, si myslím. A jak k tomu přijdou ti chudáci, co sedí doma u televize, stěží si uloví to jedno prase za rok,,,, protože ve stejné honitbě kde já jich vidím desítky oni nepotkávají nic? Propuká závist, nenávist.
Takže závěr? Střelím si své 3 – 5 selat a lončačku.
Spolek nemá zájem zvěřinu prodat, tudíž ani budovat chlaďák. A – finance nám za současné situace neschází. B – na co, když každý si v podstatě nechá to co uloví .
Zvýšení počtu úlovků by přinášelo náklady.
A PŘICHÁZÍ častý argument: teď zvěř je ale vy to vystřílíte, nic mít nebudeme a pak nebudeme potřebovat chlaďák. Předposranost.
VOK - HB - 223 Rem - 6,5 x 55 SE - 7 x 65 R - 308 Win - 9,3 x 74 R -
palkopal
Zkušený diskutér
Příspěvky: 538
Registrován: pát 29.3.2013, 14:59

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od palkopal »

Posmiros píše: pát 09.9.2022, 12:32Pak je, ale docela závažná otázka, zda je nynější model myslivosti funkční nebo selhává a jak dlouho to takto vydrží?? :) A zda existuje v globálu ČR nějaký jiný model, který by byl reálně funkční? :)
Jádro pudla. Klepl jsi hlavičkou o hřebíček.
FrantaB
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 137
Registrován: pát 27.9.2013, 12:47

Re: Africký mor prasat

Příspěvek od FrantaB »

Rozdíl mezi čistě a z čistajasna zabitým masem a masem jakkoliv stresovaným je obrovský, chutí i konzistencí.Možná jsem přecitlivělý, ale nejsem sám. Sele nebo lončáka, který strávil od deseti večer do rána v odchytovce bych asi na talíř nechtěl...

Kabát to hezky trefil.
K tomu bych přidal:
Pokud je někdo v honitbě v nájmu a slyší jako v minulých týdnech, že se smlouvy ukončí a část honiteb nepůjde do dalšího nájmu, taky se do nějaké extra činnosti nepohrne. Na co vyhazovat peníze za chlaďák, když si ho za 2-x let můžu tak leda nazdobit...

"To nejde"-lov na nehonebních pozemcích, lov na místech která v dané oblasti nejsou u zvěře x (desítek) let profláklá... "To je nebezpečný, to ne"-obvykle to k lovu na nehonebním nebo v nějakém cípu říká někdo, kdo má problém trefit na 50m tácek pod buřty a doma k použití na srnce k výročí suší čtyři kousky Považské Strojárne po svém otci, protože mu to skvěle fungovalo...

Leccos by se dalo provést, ovšem kombinace té tolikrát zmiňované závisti a lpění na (leckdy domrvených) tradicích hraničící se zabedněností nás může snadno dostat do fáze, kdy ta "tradiční" myslivost přestane existovat.
Bohužel se dá spolehlivě očekávat že se nestane zpátky doménou odborného lesního personálu, ale dobře zpeněženou komoditou se vším, co se k maximalizaci ekonomické výtěžnosti váže.

ti členové, kteří pro vyšší věk nebo zdravotní potíže lovit nechtějí či nemohou, nevidí kousek zvěřiny jak je rok dlouhý
A co brání říct-hele mladej, jseš šikovnej, střílet umíš, dojdeš kam já leda v lepší den na procházku...
Co jsem zatím viděl, tak obvykle ta závist. On to střelí a já ne. Stačí jít s dalekohledem čundrem krajinou, mít po ruce mapy hranic honiteb a někde je to krásně vidět i bez znalosti místních reálií. Zvěř se naučila, takže průběrný odstřel srnčí je zralý na ránu na 300-400+ s tím, že se k ní fakt nedá dojít po dvou a přímo, ale jedině oklikou a "hrát si na indiány"-jenže tohle je od prvopočátků podstata lovu, kterou řada lidí absolutně zapomněla.
Dtto černá-jakmile někde vyroste žebřík, nemluvě o kazatelně, vyšlapaný stezník zarůstá. A je vtipné pozorovat, jak při cestě okolo černá jistí. Jde to i uchem, ale termáky tohle zprostředkovaly širokému publiku. Jít za mírného vánku šoulat do kukuřice? Jsou lidi kteří by chtěli, ale nemají možnost-nebo se jim to "radou starších" zakáže. Ano, tohle může být seriózně nebezpečné.
Místo posedu použít strom? Dtto.
A co-protože si to nedovede představit někdo kdo má už patnáct let problém vyjít schody, tak to nebude dělat nikdo? A bude se to zaštiťovat "tradicemi"? Protože tradiční je kazatelna se střechou z eternitu, který se na hale JZD už začal rozpadat, že...
:wink:
Odpovědět