naše začátky

Vše o lovectví a myslivosti u nás (něco jako poradna)
Odpovědět
Uživatelský avatar
lörinc
Zkušený diskutér
Příspěvky: 962
Registrován: čtv 24.5.2007, 17:33
Bydliště: Prostějovsko

naše začátky

Příspěvek od lörinc »

Zdravím Vás pánové, jelikož se na tomto fóru tak nějak vyhrocuje situace ? nebo spíš to není už takové počteníčko a ještě k tomu máme ty dlouhé večery, tak mě napadlo založit toto téma. Ne snad proto, abychom se tady chlubili, ale proto abychom se trošku opět zasmáli a uvedli se do toho předvánočního klidu.

Jestli dovolíte tak začnu:
Honitbu jsme měli uprostřed Hané, takže samé pole a zvěř jenom drobná. Nevím jak to bylo s Vašimi začátky v myslivosti, ale já s dědou chodil na hony od svých asi 10 let i když to bylo zakázané již tenkrát, ale dělo se to (a děje asi pořád). K myslivosti mě v té době mohli táhnout snad zbraně a střílení (a Možná něco o čem nevím). Proto jsem s sebou nosil tenkrát populární ?puntovku, byla to super dvojka na plastové ?punty ? pavouci po tom padali jak hru?ky . :lol: :lol: :lol: V paměti mi utkvěla historka jak bylo zastoupené kolo, zajíci běhali a jeden si to namířil přímo na mě. Děda povídá STŘÍLEJ? namířím a bác. ?punt vylítl jak dělová koule a světe div se zajíc udělal salto jak ruská gymnastka na olympiádě. :lol: No pak jsem zjistil že asi jenom zakop o hroudu a pelá?il dál. Ale ovace od chlapů byli jako by le?el na výlo?i. Jestli jsem byl tenkrát králem honu už si nepamatuji, ale zá?itek si pamatuji dodnes.

No takže popravdě mě k myslivosti dovedli zbraně, ale s postupem času člověk přijde na to že jenom o tom střílení to není a najednou mu přijde že by se vlastně bez té zbraně někdy obe?el. Do tohoto stádia asi spějeme všichni kteří takhle přišli k myslivosti.

Snad jsem to nenapsal nějak blbě, klidně na to neodepisujte ? jenom mě to tak napadlo. Mějte se a LOVU.
Sauer 101, .30-06, Tikka T3 Varmint .243 win.+Nikon Monarch E 2,5-10x56 Ill, ZG 47 8x57 JS, ZG 47 8x60 S, ZKM 455 22 LR+Delta 4x32AO, UB 12/12, Gustav Tichý 16/16
Bord
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 220
Registrován: úte 16.10.2007, 19:58
Bydliště: Střední povltaví

Příspěvek od Bord »

Tento příspěvek mě ?ahřál u srdce,jen můj děda který se věnoval myslivosti zemřel dříve než mi mohl předat své zkušenosti.Také jsem chodil na hony již od deseti a hltal vše co k myslivosti patřilo ale v té době končila padesátá léta,pak normalizace a já neměl šanci tohoto"KONĚ"provozovat.K myslivosti jsem se dostal až po převratu kdy se mi Blížily abrahámoviny.Doby kdy jsme naháněli koroptve,kdy bylo hojně drobné a třeba syslů,křečků a drobného ptactva jsou nenávratně pryč.Zůstávají jen nostalgické vzpomínky.
8x57JRS,bordík
Mosin
Zkušený diskutér
Příspěvky: 633
Registrován: sob 14.10.2006, 10:20
Bydliště: jižní MORAVA

Příspěvek od Mosin »

Fantastické! Velice mne to potěšilo. Rád jsem zavzpomínal na své začátky, které tu byly docela nedávno. když mne táta začínal brát na posed, tak jsem hltal informace jedna báseň. Velice jsem se bál pohnout, jen aby něco přišlo a abych něco viděl! Ty noci prosezené na prasatech a prasata nikde. Postupem času do?la neodvratná doba, kdy jsem si měl zkusit střelit srn. To pro mě nebyl problém, již dříve jsem celke slušně z toho kulobroku střílel. A srna přišla. ještě jednou jsme si prošli co a jak, v klidu zkontrolovali, jestli stojí na blat a náhle mělo dojít ke skutečnému kovu. Asi si každý dovedete představit, co to pro mne znamenalo. Kupodivu, pamatuji si to jako dnes, jsem ani nebyl moc nervózní, že by tou průpravou? Ale ehjle srna odběhla tátovi z dohledu. Tenmi řek, pokud ji vidí?, tak ví? co a jak a střílej. No já ji viděl. Bum, padlá rána a srna si v klidu odběhla. No co vám budu povídat. Prostě jsem střelil přes překá?ku a 7x65R s SB SPCE 11,2g prostě ulítla.

Inu netrvalo dlouho a první kus jsem si střelil.

Koupě kulovnice:
Blížilo se mých 18 let, zkoušky na ZP. zkoušky z myslivosti jsem již měl splněny. Táta začíná všude možně pokukovat po kulovnicích, samozřejmě z druhé ruky, peněz není dost. Dovezl mi jednou 7x57 a hned ji také odvezl, praskaly v ní nábojnice. Kdo ví, Možná to byla špatná série SB nebo to byla vůle z hůry. Ednou jsme takhle jeli brnem a zašli se podívat do jednoho obchodu. Ukazoval co měl, ale nic moc vhodného pro nás. Ejhle uviděl jsem tam v rohu takové dlouhé kopyto. Ptám se tedy a copak to je? Ale to je jen vojenský mosin. Je to skvělá ráže, ale ten vzhled je horší. Nějak mi to padlo do oka a už jsme si jej vezli dom. Museli jsme upravit kliku, přidělat kostku na montáž a rychlena střelnici. Táta mi sehnal ještě starou ruskou optiku 6x40 s T. Bomba věc, s tím byle dobře vidět v noci. T mělo tupý hrot, no to vám bylo střílení. Na střelnici velmi dobré zkušenosti, velká přesnost i s SB, ono taky 73cm lauf něco ustabilizuje. Musela se ještě porovonat ap?ba a vzali jsme to na lov. První špatná zkušenost, poslední. Táta úostřelil prase. Hold mu to bez napínáku nesedělo a prasátko jsme nedohledali. Tak flinta čekala, stejně jako já, na můj ZP. Pánové s touto zbraní jsem byl nadmíru spokojen. Měl jsem tam podhled, střílel jsem i na daleko. Srnčí se doslova obrace hore běhama, ale skutečně doslova. Takové zhasínání v ohni jsem ještě neviděl (byl jsem nezkušený).

Natě?ený jsem chodil na dlouhé noční čekané na černou. Prasata byly, ale nechtěly chodit. Jednou takhle sedím a čekám kousek od silnice a sly?ím: Jdou! JDOU! Chytám se a projelo auto! Tak zase ode?ly. Toto se opakovalo 3x. Po 4x když ?ly, tak padla mlha. Za mnou pásek kukuřice, přede mnou před lesem pásek holiny. přišly a pro?ly do kukuřice. Rachot, já nervózní a najednu vidím, jak pomalinkou přecházejí další dvě do kukuřice. Bác rána, jistota zásahem, volám tátovi, přijí?dí a nic. Nic jsme nena?li, ani barvu nic. Tak honem ans třelnici. Byla objevena poslední nedostatečnost, která se vychytala mírný upravením kliky a už nikdy chyba nebyla. Flinta střílela cca 28 čísel nad, tedy jasná chybená.

Tak znovu. Čekat a čekat. Sedím takhle v zimě u strniště po kukuřici. Nějak jde na mne dřímota ulehám pomale se pokou?ím usnout. Najednou si říkám, přece tu nebudu chrápat, zvednu se podívám se a černý flek na strni?ti. Zase to srnčí říkám si. Ale ne, to vypadá jinak. Beru dalohled a hledím. Prase! Max 50kg. Beru pušku mířím, fakt je to prase max 50kg. Beru znovu dalohled. Tento rytuál opakuji asi 5x abych měl jistotu. Zacílím bác. Prase stojí, přebíjím a najednou vidím jak přesazuje pře vyšší trávu do lesa.
Volám tátovi, dojede se psem a po cca 30m prase leží zhaslé. Skoro po půl roce co jsem měl lístek, jsem střelil mé první prase. Takový fantastický zá?itek. A to bylo první a poslední prase, které mi odběhlo po mosinovi z nástřelu (z cca 7).
Dnes již mám střeleno cca 14 prasat a jejich lov mne úplně učaroval.

Promiňte, že jsem se tak rozepsal, ale víte jak, ty začátky nikdy nejsou moc jednoduché.
CZ 550, 308 Win. / CZ 527 Varmint 223Rem / CZ 550 300WinMag / BO 98 9,3x62
ZG 47 8x57 JS / ZBK 110, 5,6x50 RM + 12x70 / ZP 16x70 / IŽH-27EM-1C 12x70
Mosin
Zkušený diskutér
Příspěvky: 633
Registrován: sob 14.10.2006, 10:20
Bydliště: jižní MORAVA

Příspěvek od Mosin »

duplet :roll:
CZ 550, 308 Win. / CZ 527 Varmint 223Rem / CZ 550 300WinMag / BO 98 9,3x62
ZG 47 8x57 JS / ZBK 110, 5,6x50 RM + 12x70 / ZP 16x70 / IŽH-27EM-1C 12x70
Uživatelský avatar
lörinc
Zkušený diskutér
Příspěvky: 962
Registrován: čtv 24.5.2007, 17:33
Bydliště: Prostějovsko

Příspěvek od lörinc »

to mosin: měl jsi z tou flintou ale trpělivost :) , ale jak vidno vyplatilo se.

ještě jeden zá?itek mám a to z kulobrokem ZH :twisted: :twisted: - už je v trezoru bastard. Možná to bylo i rukama, ale s w .243 se mi to nestalo.

Na poli srnčí asi 5ks, doslava jsem se připlí?il na asi 100m vybral jsem si kus který chci střelit, zamířím BUM :roll: :roll: , srnčí jde ke mě, přebíjím zase BUM :roll: dal jsem pět ran srnčí ode mě stálo 30 m a já už neměl náboje. Zvěř vyhrála 5:0 :lol: :lol: :lol: . A ke mě šli protože za nimi byly topoly a ty jim dělali ozvěnu z druhé strany.
Sauer 101, .30-06, Tikka T3 Varmint .243 win.+Nikon Monarch E 2,5-10x56 Ill, ZG 47 8x57 JS, ZG 47 8x60 S, ZKM 455 22 LR+Delta 4x32AO, UB 12/12, Gustav Tichý 16/16
Mosin
Zkušený diskutér
Příspěvky: 633
Registrován: sob 14.10.2006, 10:20
Bydliště: jižní MORAVA

Příspěvek od Mosin »

No ono nebylo kam spěchat, takže jsme měli čas si ju předělat dle potřeby. No a ta chybička, o té se tak nějak vědělo, ale netu?ilo se, že to dokáže rozhodit nástřel. bohužel, ale pak už vůbec nesklamala, fakt ne, nemůžu říci špatného slova.
CZ 550, 308 Win. / CZ 527 Varmint 223Rem / CZ 550 300WinMag / BO 98 9,3x62
ZG 47 8x57 JS / ZBK 110, 5,6x50 RM + 12x70 / ZP 16x70 / IŽH-27EM-1C 12x70
Tomfi
Zkušený diskutér
Příspěvky: 647
Registrován: pát 06.10.2006, 5:10
Bydliště: českomoravské pomezí, 575 m.n.m
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tomfi »

Lorincovi patří obrovské díky, takový nápad na skvělé téma už dlouho nebyl. Tak se přidám i já. U mě to nejsou nějaké dlouhé vzpomínky, prakticke se stále učím,začínám a sbírám tu na fóru především zkušenosti od ostatních.
Myslivost u mě zvítězila velice brzy, jako malý ?punt jsem doslova vyžadoval, aby mě ta?ulda brával na posed. Dal mi opravdový základ, za který jsem mu opravdu vděčný, dal mi tolik, co žádný kurz, žádné učení nemůže nikdy nahradit.
Z dětsví mám mnoho krásných vzpomínek na společné čekané, Možná jedna z těch zlomových.
Byl konec prosince, já kluk kolem 10let obalený spacákem sedím s tátou na kazatelně, před námi se rozprostíralá zasně?ené louka, stromy plné námrazy. Sedíme už docela dlouho, mě je zima. Tu najednou vychází z lesa dva divočáci, tenkrát se mi zdáli obrov?tí, moc se mi líbili, přišli na pár poházených jablek asi 40metrů od kazatelny. Moc jsem se na chtěl koukat, tak jsem ?eptavým hláskem řekl: "Tatínku, že ho nezastřelí?". Ten se jen usmál, a já v tu chvíli poznal, že chci být myslivcem. Po deseti minunách prasata ode?la a zůstala jen vzpomínka.
Od toho okamžiku jsem lesu propadl, od dědy jsem dostat kapslovou flintu, to bylo něco pro klučinu. Zelený klobouk, malou ko?ilu a na rameni kapslovou flintu.
Jak léta plynuli, byl jsem čím dá více spjatý s myslivostí, zaná?el jsem si krmelec, každý úlovek co byl doma jsem musel vidět, každé prasátko jsem si musel o?ahat :lol: .
A tak jsem v 17 absolvoval kurz myslivosti a úspěšně složil zkoušky za pár měsíců i zbroják. Dostal jsem kulovnici Zastavu 8*57JS a k narozeninám i Meopta 7*50 s bodem. Rázem jsem měl nejlepší flintu v rodině :lol:. To bylo někdy v září, hnedka za tři týdny se mě podařilo ulovit první lišku.Ani tak nějak jsem tu loveckou třesavku nepocítil.A tak jsem odlovil další dvě a nastal listopad, napadl sníh byl to čtvrtek, den jako každý jiný,i když hodně vyjímečný.
Do?el jsem do ?koly a tam na mě kámoška, že jde domů, že píšeme písemku z fyziky no a já vůl se nechal přemluvit, taky je pravda, že fyziku jsem moc nemusel, vždycky jsem to nějak tak uplachtit na trojku, že teda půjdu taky za ?kolu, no ještě, že jsme si mohli psát omluvenky na gymplu od osmnácti, jinak by mě naši zvachlovali.Tak jsme šli na chvíli do cukrárny,pak, že ona pojede domů,tak já do?el dom, 10hodin dopoledne,nebylo co dělat.Tak mě nenapadlo nic jiného než půjčit od ségry auto,a jet se podívat na obnovu do lesa.No stopy byli všude, tak, že to zkusím u kupy.Která se mi z dálky zdála nějaká trošku načatá, dojel jsem domů, všechno fajn, srdce v kalhotách a říkám mamce, že pojedu do lesa večer, tak jsem večer sbalil věci, nutný spacák a jako správný lovec vyrazil do terénu.Zima bylo až pra?tělo, hodinu sedím nic,další hodinu nic, jen dva kusy srnčího u?dibují nějaké to zrníčko, který objeví ve vonící silá?i.říkám si 18h, zima, deset minut a jedu domů.Najednou sly?ím nějaké zapraskání nahoře nad houštinu, to víte, každý náznak zvěře hned vlije novou krev do ?il.Napínám u?iska, abych něco slyšel. V tom sly?ím zafunění kousek od kupy, tak přece přišlo, teďka rukavice dolů, flintu připravit na klín, dalekohled před oči a sleduju co vyleze, další zapraskání. V duchu si říkám, taku? pojď. A hned tu na kupě 5prasat, všichni černí jak uhel, všechny takový větší,ale bezpečně lončáci, tak zvedám flintu mířím, to už se ovšem klepu se jak ratlík, kříž mi lítá od kupy k houštině nejsem schopný zamířit, když už ustálým bod na praseti, tak se mě začíná pohybovat kolem další.zkouším se nějak zklidnit ...nepomáhá. V tom si jedno začíná budovat na středu kupy svoje uzemí,ostatní na něho jakoby útočí, a nakonec mizi čtyři v mlazině, kde se poštuchují a chrochtají blahem.Konečně trochu klidu, flintu k lící, když se mi podaří bod ustálit na komeře prásk.Dodnes nevím, jak jsem tu spou?t zmáčkl,tak se mě ten prst třepúl, až snad uvolnil napínáček :lol: . A teď prase nevidím,ani nesly?ím nic odbíhat, ostatní také stichli.říkám si to snad není možný.Kolem hustý nálet, zrmzlý až na kost.Tak čekám deset mintu, pak jdu k autu,které stojí nedaleko, a sundávám puškohled, beru pořádnou svítilnu a jdu na nástřel, v duchu se to ve mě pere, trefil netrefil, když už vidím na kupě zhaslého lončáka.
To bylo moje první a z čekané zatím poslední prase.Co všechno tomu předcházelo,jaká náhoda tomu přála, jaký jsem to byl hajdalák.
ještě jsem pak musel tý kámošce poděkovat a ukázat aspoň na fotce úlovek, který by bez ní a učitele fyziky, asi nikdy nebyl.

A od té doby už uplynuly dva roky.
Podařilo se mi ulovit i další prasátko, o kterém snad příště. Nerad se jím chlubím, byl to kňour. Mrzel mě hodně, i flintu jsem chtěl pověsit na hřebík, lovecká horečka mě překonala, snad naposled. Ale jak mi řekl jeden moudrý starý myslivec, když si z toho veztme? poučení tak nakonec se to v radost obrátí, a měl částěčně pravdu.
to jsem se teda rozepsal[/i]
Zastava M70 8*57JS Meopta 2100RD 7*50,
Nikon Monarch 8,5*56 DCF
Machač 12/70,12/70
----
i v leči jsou naši kamarádi
dalas
Administrátor
Příspěvky: 3404
Registrován: úte 25.9.2007, 8:08
Bydliště: Brno, honitba Žďársko

Příspěvek od dalas »

Chlapi, je to paráda, pokud máte tradici v rodině. Né že bych taky neměl, ale byl to strýc mé matky (horár) na Slovensku. Byl jsem tehdy ještě prcek a neměl ani prak. než jsem se začal projevovat, zemřel. Celou dobu jsem měl asi něco v genech, ale dostal jsem se jen ke sportovnímu střílení. až řekněme ve středním věku mě kamarádi soustavným deptáním přivedli k aktivní myslivosti. Ten zlom traval asi 4 roky. Mí přátelé mě s oblibou zvali na hony a nátlačky coby honce. Kdo znáte severovýchodní okraje Brna víte, že je to samá roklina, trní a křoviska. Při menší nepřízni počasí jsem po pár lečích byl jak příslušník mámořní pěchoty po výcviku. To byl moment pro přátele. Zhlídli mě a hned jestli si ty zko?ky udělám. Já jim tvrdo?íjně odpovídal že my "pytláci" zkoušky nepotřebujeme. prostě jsem nějak kontroval ve vzájemném dialogu. Nakonec mě dostali. Tlačil jsem ve stáni, zvrásněné roklinami, kde udržet linii byl dost problém. Pro překonání rokliny to znamenalo buď stráň sebjehnout dolů a pak zase nahoru nebo naopak, a já byl tak ve středu. Párkrát jsem to provedl tímto způsobem, párkrát se pokusil o překonání alpinistickým způsobem. když jsem na konci leče vylezl téměř po čtyřech, od blata až po u?i, mokrý z vně i zevnitř, stáli oba nademnou, huby od ucha k uchu a sborově pronesli "tak už si k...a ty zkoušky udělej, blbče" Tam se to ve mě zlomilo, nechal jsem si kecy o pytlácích pro sebe a šel se přihlásit do kurzu. Dnes jim patří můj dík za trpělivost kterou se mnou měli a úcta k těm, kteří pracují v tlaku. No a abych nezapoměl, občas si ho mrsknu s flintou, ale v mírnějším terénu.
J.Laser
Pravidelný diskutér
Příspěvky: 136
Registrován: čtv 30.8.2007, 11:11
Bydliště: Podřipsko

Příspěvek od J.Laser »

Já jsem jako malý kluk chodil s prakem na hřadující kohouty a i sem tam se mi podařilo ulovit divokého králíka. jenže v patnácti jsem obdržel občanku a pytlačení bylo zasunuto kamsi do minulosti a já jsem začal trampovat. V časech normalizace jsem stejně na flintu nesměl ani pomyslet, jako syn vykopnutého straníka co se po osmašedesátém nepřihlásil k ostatním pomýleným. až po revoluci jsem se zas mohl nadechnout vůně střelného prachu a hned jsem se pustil do zkoušek a adeptury a za rok už jsem vlastnil svoji první oficiální zbraň. A za pár týdnů jsem koupil kulovnici 6,5x57. Hrabě Lobkowicz z Mělníka zatou?il po vlastním loveckém revíru a tak jsme se museli pakovat z většiny našeho území a tak jsem ještě ukecal hospodáře aby mě na opou?těném revíru nechal střelit srnce kterého jsem chodil pást celé prázdniny. To mi povolil....když už nás pán hrábě vyhání. A já si vzpomínám jak jsem se za ním plí?il jako indián, když už jsem byl na dostřel po mé pravé ruce,tak mi přišlo že nalevo ode mě se něco děje. periferním viděním jsem zahlédl srnku co stála tak deset metrů ode mne a koukala se mi přímo do očí. Říkám si: ..."malér ta se naštve vynadá mi a srnec odskočí".Srnka odběhla a nadávat začala až asi sto metrů ode mě. Srnec se po ní ohlédl postavil se mi na blat a já nezaváhal. Do dne?ka ho pova?uju za svůj nejlepší úlovek.
Naposledy upravil(a) J.Laser dne pon 14.1.2008, 1:58, celkem upraveno 2 x.
Nežli pošleš střelu v dál,napřed mysli potom pal.
Uživatelský avatar
jakub203
Zkušený diskutér
Příspěvky: 507
Registrován: sob 06.1.2007, 1:14
Bydliště: Forest....
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jakub203 »

.....Barva se mísila s voudou a proud ji uná?el strouhu dolu, krůpěje na pestrobarevných listech dubů smívaly de??ové kapky, perličky de?tě které se leskly na ?káře zhaslého selete jako perličky. Ostrý podzimní vzduch často prořízl výstřely z různých stran značíc že lov stále trvá, v třesoucích se rukou teď již více vzrušním než chladem držím cigaretu abych alespoň částečně potlačil ten stav bezmezné eufórie která rozřásla mé tělo. Ani ne pár minut nazpět mi silná bachyně následovaná třemi selaty přesadila rokli s potokem na jejím dně kde jsem stojím právě já, je to jen chvíle kdy tu třeskly dva výstřely z mé Mauserovky, stalo se to před malým momentem kdy jsem ulovil své první divoké prase.....

U? jako velmi malý chlapeček jsem vnímal že můj dědeček a jeho přátelé kteří k nám chodily na náv??evu se zabývají velmi vzlá??ní zálibou při které se většinou oděni do zelených ?atů pohybovaly v lese s flintou.....Kolikrát jsem ještě v pišamku byl vzat do náruče dědovy a nesen do kolny podívat se jakého děda ulovil divočáka.....Byla to zvídavost nebo pud krve několika předcházejících generací. Pan fořt který mě brával dívat se na muflony v malé obůrce.....když mi bylo asi 5 už jsem téměř pravidelně chodil s dědečkem do lesa na vycházky. Obeznávat spády černé, zakládat sůl a do krmelců...... Za?itky a množství náv??ev lesa gradovaly, přidaly se noční čekané, šoulačky na srnce a první hony. Poslední leče a příběhy s nádechem myslivecké latiny, vzpomínky na koroptví hony, králíky a sluky. Vzpomínání mých předků, pravodatných myslivců i pytláků.
Na chvíly jsem se ocitli v období temna ve věku kdy dospívající chlapec hledá jen těžko řeč se stárnoucím kmetem. To trvalo ale jen chvilku a opět to byl lov co nás sBlížilo.....tehdy jsem ulovil svou první zvěř, byly to divoké kachny na tahu, dokážete si představi co to bylo za slávu a pýchu No a pak přisly zkoušky a lovecký lístek chvíle kdy jsem se mohl vypravit poprvé sám na lov.....

Ale myslím že je jasné komu vděčím za své první krůčky v myslivosti a kdo mi předal a stále předává zkušenosti. S kým se radím a s kým sdílí své zážitky ze světa lesních samot....
Blaser R93 Profesional 9.3x62, Schmidt&Bender Zenith 2,5-10x56
KB Retter Gaildorf 7x57R/16 Zeiss Diavary 1,5-6x36
Merkel 40E 12/70

"ALEA IACTA EST..."
smokry
Nový návštěvník
Příspěvky: 33
Registrován: pát 12.10.2007, 9:02
Bydliště: Vysočina

Nějak se začít musí . .

Příspěvek od smokry »

Zdravím všechny diskutéry na tomto fóru! :D
U? se delší dobu pročítám tímto fórem, párkrát už jsem chtěl přidat příspěvek, ale vždy z toho nějak se?lo. Tak až tady toto nové téma mi připadá vhodné na seznámení.

Od malička mě to vždy táhlo ke zvířatům, přírodě, a protože ?iji na vesnici na Vysočině, tak jsem se přes chov dom. zvířat a ornitologický spolek dostal až k myslivosti. Doma z příbuzenstva nikdo myslivost neprovozoval, tak jsem se musel prokousávat vším sám. Od 15 let jsem začal chodit na hony jako honec, a protože bydlím takřka na návsi, vždy jsem v zimě věděl, jestli je po obnově nějaká ta liška obeznána nebo ne. A tak jsem se pomalu dostával dál a dál, a když jsem ještě před adeptováním jednou obeznal lišku v přírodní noře, kde se ji taky podařilo ulovit, tak to už jsem myslivosti propadl úplně. už mi zbývalo jen si udělat zkoušku z myslivosti u Prof. Hromase, přihlásit se do MS, pořídit si zbraně, lov. upotřebitelného psa a zážitky na sebe nenechaly dlouho čekat. A i po těch 10 letech, co aktivně provozuji myslivost, mám vzpomínky na své začátky neustále ?ivé.

První byla povolenka na srnče, na který jsem se docela nachodil a nakonec jsem stejně střelil na naše poměry velmi velmi vyspělý kus. když si na ně vzpomenu, tak je to opravdu velká škoda a jsem z toho smutný. :( Vrátit se to už bohužel nedá, a proto razím heslo "papírově" mladým myslivcům raději odstřel srnce I.v.tř. jak odstřel holé!!

Další rok jsem na srnce povolenku opět nedostal, tak jsem se chodil jen pozorovat zvěř a v jedné části jsem obeznal pravidelného staršího ©esteráka, který měl levý přední běh vytočený směrem dopředu a napadal na něj. Kd? jsem to oznámil MH, tak mi řekl, že když jsem si ho obeznal, tak až si ho střelím. už bylo 19:30, což se mi zdálo už dost pozdě, abych vyrazil do lesa, ale nakonec jsem nastartoval kolo a vyjel. Srnec už byl samozřejmě venku a zacházel vlevo od posedu do lesa. Tak jsem si v klidu sedl a za půl hodiny vidím, jak mi TEN srnec přichází zprava. ještě jsem na něj pískl, aby se zastavil a pak už jen třeskl výstřel. Tak jsem ještě ten den dovezl MH mého prvního srnce ukázat. Srnec byl 7-letý a běh měl již vyhojený ale vytočený dopředu a nepohyblivý.

Tak zase někdy příště přidám něco i do jiných témat.
MYSLIVOSTI ZDAR!
Odpovědět