Studie o stavech a problémech s černou zvěí v ČR.

[Zdenek41]

Jaké jsou u Vás v současné době stavy černé zvěře a jak se stavíte k lovu?Lovíte vše a nebo upřednostnujete správný odlov?A jak se chovají vůči této zvěři Vaši sousedé?

[Zdenek41]

Čekám objektivní odpovědi.Pravda je důležitá.

[kocourvbotach]

U nás není nějaký velký problém se škodami,přesto že je u nás černá zvěř zvěří stálou,ale pohybovala se pravidelně až do loňského podzimu pouze v jedné části honitby.Proto se snažíme lovit pouze selata a lončáky.V sousedních sdruženích tato snaha tak nějak kolísá a pouze jedno ze 4 si zaslouží pochvalu. Ale stalo se nám tuto zimu že po x letech od doby kdy se u nás budoval nový plynovod se konečně začaly pravidelně zdržovat tři bachyňky se selaty v části honitby,které říkáme Hory.bohužel při posledním sněhu,který napadl v BŘEZNU vyrazily na výlet přes hranice do sousedního sdružení a pak ještě do dalšího,kde je hned vystopovali a dvě z nich za to zaplatily životem.Počet střelených selat neznám.ještě jednou podotýká,že to bylo v BŘEZNU .bohužel v tomto sdružení B. na ?ďársku nepřežije při sněhové pokrývce ani ?tětina přitom neplatí žádné škody a nic je tudí? nenutí dělat takové prasárny!!!takže když to shrnu,pokud bude 5-6 sdružení ctít pravidla chovu a lovu,tak stačí jedna parta masařů a je po několikaleté práci

[SEDM]

Honební plocha 21000 ha, 3000 ha les, pole, vinice, ostatní plocha a asi 600 ha voda. 20 honiteb, z toho v lesním celku dvě obory, tam se hlavně soustředuje odstřel černé zvěře.
Porovnání odstřelu za posledních 5 let (2003-208 ks, 2004-284 ks, 2005-258 ks, 206-191 ks, 2007-281 ks, 2008/7-182, letošní odstřel je zatím v porovnání se stejným obdobím v minulých letech jasně nejvyšší).
V lese se loví hlavně selata, v honitbách mimo les jasně přava?uje lov lončáků a tam je asi 70% kňourků, kolik se schová za tyto lončáky sekáčů a dospělých kňourů se dá pouze odhadovat, dle mého názoru cca 20%
Pokud porovnáme lov v polních honitbách ten vypadá následovně: 2003-112, 2004-123, 2005-112, 2006-65, 2007-169, 2008/7-87). Celkový odstřel černé zvěře mimo les 2003-2008/7 sele-282, lončák-367, bachyně-12, kňour-5.

[Tomfi]

Tak konečně nějaké téma, které se týká především myslivosti po delší době.

Stále jsme masírovani médiemi, co víc, už i MZE a statní správou myslivosti.
můžu vycházet pouze ze zkušeností z honitby, kde působím a honitby kam se dostanu díky kamarádovi několikrát do roka na čekanou.
Situace s černou zvěří není neúnosná, naopak její stavy jsou leckde průměrné, a jak vidíte většina fóra tuto myšlenku podpoří. Co si představíme pod přemnoženou černou? Je to otázka škod, je to otázka výdání s černou zvěří?
Čím dál více se tato zvěř sdružuje do rudlů, které jsou sice větší než před pár lety, ale orientační rádius tohoto rudlu se zjevně roz?iřuje. Zvěř více migruje do oblastí, kde má ?ír v letních měsících. Zdr?uje se výhradně v řepkách, nav?těvuje obilné lány. Po sklizni zvěř zmizí.
Letos jsem na čekané potkal divočáka 4krát, a ani jednou mi Diana nepřátela.Dvakrát na jaře, jednou dva silnější lončáky, cca 70kg, nechtěl jsem střílet, i když druhý kus byl jasný kňourek, pak rudl o 15ks lončáků, nemohl jsem se už v kříži ani s bodem zorientovat. A dvakrát za léto, jednou v hrachu kňour, hrubo přes metrák a jednou mi přišlo prase do kali?tě kde mě natáhlo.
Jináč nebyly patrné pobytové znaky, pákrát přejíté po většinou 1-2ks. Nyní po sklizni, už máme minimálně jeden rudl v kukuřici, kamarád je viděl bachna a asi 7selat.
Situace je u nás taková, že z 10členů, se lovu černé věnuje 5lidí, za roky
2003 - 15ks = 8 na nahance, 2004-9ks, 2005-12ks 2006-11ks 2007-14ks letos zatím 4ks- dvě selata v březnu a dva lončáci.
Zákon o myslivosti se dodržuje minimálně. Výkazy mysliveckých hospodářů zkreslené, nekontrolovatelné, postih je nulový. nic se nedělá.
Přesto Záleží jen a jen na mysliveckém sdružení a především na lidech.
Někde to dělají lidé pro radost, snažíme se hosty upozorňovat že lovíme na nahgáňce pouze sele a lončák do 60kg, zatím se nám daří. Přesto jsou signály, že střelec vystřílí na kňoura na naháňce a ještě to zatluče.
Sousedi, někteří se řídí heslem černé zvěř=lovná zvěř, někde se malinko snaží, krmí, snaží se silné kusy šetřit.
Přesto ukázka z letošních velikonoc, poslední sníh v okolí střeleny 3prasata, 2krát kňourek přes 80kg. Pak se divme, kde je stav věkových tříd, že nám vodí 40kg prasata mrzáky v září a tato zvěř dělá největší škody na porostech.Je to chyba té zvěře, ne je to chyba naše.
Chovejme se ke zvěři s úctou. Střílejme i silné trofejové kňoury ale až ve vyzrálém věku, ne tříleté, čtyřleté sekáče.
Jsou místa, kde je radikální problém s černou, ale daleko více je míst, kde ten problém není, a střílet do 20ks/ročně v honitbách kolem 2000ha není podle mého si přemnožení představuji jinak.

A co se týče škod, ano narůstají, divočáci se naučili, že ve velkých lánech jsou v bezpečí.
bohužel naši zemědělci to nepochopí a tak asi opravdu budou muset v těchto oblastech střílet vše v rámci zachování mysl. sdružení

A ještě bych se zmínil, k vyhlá?ení přemnožených stavů, jsou stavy srnčí zvěře u vás tak vysoké, jako já pamatuji před 8lety jako kluk. Bylo zvěře více.
Ano mění své navyky srnčí zvěř, stává se z ní zvěř ?ijící daleko více ve krytu, ale i tak?

[machal]

Co jsou to vysoké stavy černé, podle čeho je stanovovat? Máme 1100ha polí + 55ha lesa, černou ve stavu nemáme("pouze přebíhá"). Ročně střílíme kolem 30ti kusů černé zvěře- sele+ lončák. Pěstuje se p?enice, řepka, slunečnice, kukuřice+vojtěžka. Dovedete si představit kolik prasat máme přes sezónu v revíru?
Navíc ještě sousedíme s asi 1300ha lesní honitby a s dvouma rybníkama každý cca 40ha. Kolchozníci nemají tolik prasat co je na polích. Myslím, že nemusím nikomu říkat jak to dopadá se zajícem, když vyrazí po lucenu bachna se selatama.
Celkem se nám úspěšně mno?í dančí, v lese je skoro zázrak potkat srnčí, dančí ho úspěšně vytlačuje. V sousední lesní honitbě mají velký problém nějakého srnečka dohnat.
ještě ke škodám způsobené černou: zemědělský podnik to jak?-tak? sná?í - musejí vidět snahu o tlumení, ale drobnější zemědělci se stavějí na zadní a já se ani nedivím, když vidím co černá dovede.
Je to těžko ře?itelný problém, pokud nebude věkové složení jak má být. A zase jsme u nás - lidí, pokud nebudeme zodpovědně lovit, co se má a budou padat dospělé kusy, tak se to nikdy nevyřeší.

[Josef Kuřitka]

Černá zvěř.

Největším omylem je to, že se pořád hovoří o tzv. ideální věkové a sociáln struktuře, která je obecně odpozorována z nenaru?ených ekosystémů, ale která nemůže nikdy fungovat v naší kulturní zeměděsky obhospodařované krajině.

Důvody a předpoklady:

1) extrémě ú?ivná poměrně členítá kulturní krajina s příznivým podnebím a počasím - ve velké části ČR je množství dubových a bukových lesů, které poskytují zvěři dostek ?íru v zimním období. Obrovské množství potravy v "scelených" lánech řepky, obilovin a kukuřice.

2) extrémě bezpečná krajina. Nejsou přirození predátoři, pole (řepka + kukuřice) poskytují bezpečnou ochranu před lovem, v případě dodržení zákona -restrikce lovu do 200m od hranic- existují tisíce bezpečných hektarů v pásech o ?ířce 400m, neexistovala možnost lovit dospělé kusy v obrovském množství polních a smí?ených honiteb. Černou navíc stabilně loví málo myslivců, vyžaduje kvalitní vybavení, čas, a navíc hodně myslivců mělo dosud zábrany střelit velkou , kvalitní, bachyni - i leto?ačku a lončačku. Zpravidla se při individálním lovu střílí nejslabší kus z tlupy a hledá se kňourek, i když to přes časté excesy tak nevypadá. Nikdo navíc nevytvořil jasná pravidla k lovu černé zvěře a tak mnozí úředníci zkoumali spodní čelisti, určovali stáří ulovené zvěře s přesností málem na hodinu narození a rozdávali nesmyslné sankce. Klasická propopulační politika.

3) extrémní zájem majitelů a nájemců čistě lesních revírů na nárůstu početních stavů této zvěře, které jim poskytují loveckou příle?itost ( za vybitou vysokou a srnčí) a finanční příjem - zvěřina + poplatkové naháňky . Zvěř jim vyroste a vykrmí se na cizím a po sklizni se vráti do lesa k odlovu. Nikdo z nich nepotřebuje takové ideální početní stavy , aby se v 6-8 honitbách o celkové výměře 5000ha střelil max. jeden trofejový-pětiletý kňour , tři čtyři lončácí, stará bachyně v skoro celý přírustek pár kusů selat.

4) extrémní reprodukční schopnost- vysoký počet selat + poměr pohlaví je výrazně ve prospěch bachyněk min. 65%, nízký generační interval, vitalita , přizpůsobivost na změny prostředí.

Současný stav:

Podzimní chrutí pak vypadá tak, že v kukuřici na zrno je v říji defakto celá tlupa, která neutrpěla v průběhu roku celkem žádné ztráty. Bachyně, kterou Možná někde pokládá těžký kus a současně v osmi až deseti měsících pohlavně a už i dostatečně hmotné ( o chovatelké a tělesné dospělosti se nedá hovořit, i když mají hmotnost, která odpovídá dvoum letů věku v nekulturní krajině- např. tajga) selata -bachyňky pro?ívají svojí první říji a jsou pokládány stejně starými selaty, případně lončáky. Pokud nedojde k říji u leto?aček v prosinci, tak tato nastupuje v naprosto pravidejně v dalších měsících únor , březen, duben a tak běžně vidíme selata u bachyněk vlastně celý rok. Nonstop říji u takového počtu žádný super kňour vevydrží a neuhlídá. Navíc nastupuje ten faktor, že když bachyně o časný vrh náhodou přijde,tak na většině našeho území jde znova do říje a potomstvo přivede na svět v tém?e kalendářním roce. Toto u jiné spárkaté není - zasečené srnče ten rok nic nenahradí.


řešení:

Lovit, lovit a zase lovit. Střílet v jarních měsících i vodící leto?ačky a lončačky ( minimálně do hmotnosti 60kg)+ celý vrh. Na podzim jít do kmenových bachyní. V případě nutnosti jít i do lapáku. Skončit na 20% současného stavu a neprovádět žádnou propopulační politiku. Upravit zákon - odstranit bezlovecké zóny + možnost lovit veškerou černou zvěř v honitbách, kde se vyskytuje. Zaanga?ovat uživatele lesních revírů do úhrady škod. Jinak nastane situace, že bude černá postavena na uroveň potkanů a bude trávena deratizátory.

[kocourvbotach]

Myslím,že jak to napsal J.Kuřitka,to přesně sedí.Ale jen tam kde je černá opravdu přemnožená.Spousta lidí si myslí ,že je přemnožená v celé ČR,ale tak to není.Stejně tak není všude přemnožená vysoká,ani ty lišky nebo jiná zvěř myslivosti škodící V dne?ní době se globalizuje naprosto všechno,ve všech oborech lidského bytí.U nás například za posledních 20 let stavy stále kolísají plus mínus o 30% a pouze jednu sezónu se vyhouply nahoru,následoval zvýšený odstřel a vše je zase v pohodě Možná je to situace trošku specifická,protože jen asi 3km vzdu?nou čarou od našich hranic probíhá dálnice a na druhé straně za ní je situace naprosto jiná,stavy stále stoupají.Ale je jen otázka času,kdy začneme mít problém i my ostatní

[Stopař]

to JK: naprostý souhlas - hlavně s řešením + díky za obsáhlé pojetí.

řešení (JK) zní pro mnohé Možná drasticky, ale je to přesně tak. Selským rozumem - pokud sedlák nechce prasata, zabije svini, ne kance. Proto úporné snahy některých MS o lov hlavně kňourků stylem, ...je?í?i to nepoznáš kňourka - střelit bachyňku, taková škoda... je nesmysl.

Jasné je, že se bavíme o honitbách, kde je zvěř černá vyloženě přemnožena. Nejvíce se mi líbí návrh zapojení lesních honiteb do škod, protože to znám z vlastní zkušenosti (sousedé). Ti mají od léta do podzimu v honitbě hlavně houbaře, černá je v polích. Po sklizni se situace rapidně změní, ale i tak se černá vrací tam, kde celé léto bylo něco na zub, takže dále škodí na podzimních osevech, atd.

U nás nemůžu mluvit o přemnožení, natož "kalamitním", jistý nárůst v četnosti ale pozorujeme - podle odlovu bych to nehodnotil, pokud neexistují skutečné (ne úřední) statistiky a lovu se věnuje stejná skupina lidí každou sezónu stejný počet hodin....

Do budoucna si budeme muset zvyknout na to, že k nákladové polo?ce "nájem" přibude i polo?ka "škody" a ta bude zcela pravidelná. V Německu a Rakousku je toto naprosto běžné. Dokonce existují honitby, kde úhrady za škody zvěří jsou vyšší než nájem a to každoročně Zcela tomu zabránit nelze a v "kulturní krajině" musíme chápat že "zemědělcům" ty škody vážně vznikají.

Jinak u nás lovíme převážně selata a lončáky do 50kg (bez důrazu na pohlaví - osobně mi to vychází tak, že bachyněk mám uloveno o něco víc než kňourků) a 1-2ks dospělé ročně (někdy taky ne). Vycházíme hlavně ze situace, kde jak už jsem napsal nelze mluvit o dramatickém přemnožení...

to Zdenek41 - díky za zajímavé téma

[Zdenek41]

Zatím velice děkuji za velmi hodnotné příspěvky.Nad většinou věcí se s Vámi shodnu.?lo mi hlavně o problém proč v některých částech našich honiteb je černé příliš a někde vůbec.Nechci polemizovat o pěstované kukuřici či atraktivních plodinách o tlaku na tu to zvěř v některých honitbách,kde se střílí vše co vystrčí ryj.
Honitba polní 1100ha obklopena lesy masiv Čerínek.Produktivně využívaná krajina.Černá neni zvěří stálou pouze přebíhá.Lov do 35ks za rok sele,lončák,2bachyně plánované.Lov prováděn inviduálně.S kvetením řepky až po posečení kukuřic zatím pouze na silá? je zvěří stálou.A to i ve 100 ks i více.každý rok si kladu otázku,kde se berou co je příčina,že se jim u nás tak libí.Za celý okrsek se lový přes 250prasat na hektary asi 7000.nemůžu pochopit proč se zastaí a nepokračují dál na javořicko Telč a pod.Zřejmě je zastaví jejich velmi silná populace.Někdy mi připadá,že u nás mají konečnou a pak se vrací na pelhřimovsko a jindřicho hradecko.
A jaký upřednostnuji lov.Inviduální.Nelovit knoura nad 60kg,přejít na tvrdo k lovu bachyn.V lese se mohou smát mi v polích můžem hodně rychle brečet.V zákoně se hradí škody rukou dilnou,nerozdílnou.A již jsem zaslech,že mohu ručit i domem.

[duch Pampuch]

Vicemene souhlas se vsim nahore uvedenym, i myslim si, ze problem s premnozenim je lokalni a je dan spatnym zakonem i pristupem vsech zainteresovanych -omezeni max. ploch jednotlivych plodin... pokud jsou polni honidby kde jsou lany repky a kukurice vedle sebe kazdy 200-300 ha, tak to chrochta a muzete se pres leto bodnout (byl by problem udelat pruhy z jinych plodin, aby zver musela prechazet - treba jecmen??), pri sklizni se strilet nesmi a pokud je jeste k tomu vedle lesni honidba - nejlepe pana hrabete ci nejakeho sociala, ktery zacne v pulce rina krmit a zakaze personalu strilet cernou a udela dve nahanky... tak jeden plati a druhy vydelava.

[SEDM]

Soulasím s kolegou JK, základem řešení dne?ní situace je začít konečně s lovem bachyní, neustálý odstřel selat nic neřeší, selata jsou následek ale bachyně jsou příčinou.

Problémem je, že né každý pozná v tlupě vedoucí bachyni a její odstřel je potom velkou chybou, dalším problémem je obecná nechu? lovit bachyni, která ještě vodí selata, ona je však vodí až do doby kdy metá další selata.

Úpravy ve způsobu zemědělského hospodaření se nedočkáme, pokud nám zemědělci sami v dobré vůli nevyjdou vstříc, poručit jim to nikdo nemůže.

Poslední připomínka je k oficiálním úředním statistikám, všichni se nad nimi usmívají a myslí si o nich svoje. Pozor, tyto statistiky se tvoří z dat která státní správě nahlásí sami myslivci, to znamená že pokud je myslivecká veřejnost pova?uje za nepravdivé, usvědčuje ze l?i sama sebe, jde o střelbu do vlastních řad, potom je to o tom jak zodpovědní a odborně fundovaní jsou jednotliví myslivečtí hospodáři.

[RMareta]

Jak psal Zdenek41,že členové MS či uživatel pronajaté honitby můžou ručit za škody i svým majetkem,tak je jen otázkou času,kdy se to začne v praxi vychytralými zemědělci uplatňovat.Osobně jsem taky už slyšel,že řešení škod zvěří došlo tak daleko,až nastoupila exekuční společnost.Pokud nebude vůle zemědělců ke vzájemným dohodám jak ře?it situaci-tj. umožnění efektivního lovu uvnitř velkých, 50ti a více hektarových lánů plodin, myslivci v polích s tím pramálo zmůžou.Ale to jen podle mne naokraj.
Je chyba,že MZe hodilo celou ČR do jednoho pytle.Můj názor je,že : 1) vymezit problémové oblasti či honitby v ČR a tam ře?it situaci individuálně dle místních potřeb a místních poměrů 2)v rámci celé ČR okamžitě zakázat lov kňourů Iv.tř. + , a to nad 100kg ?ivé hmotnosti (to je těch 80kg váhy vyvržené) , minimálně na 3-4 roky platnosti pro zestárnutí populace kňourů.Pochopitelně méně ú?ivné honitby mají váhové meze někde jinde. 3) celorepublikově a jednotně vyře?it kontrolu ulovené zvěře pracovníky státní správy - tj. po lovu neprodleně formou SMS,e-mailu oznámit údaje o lovu a do 48h může přijít namátková kontrola (toto již na některých okresech začalo fungovat a vede to určitě k nápravě místy pokleslé morálky při lovu) 4) tak jak bylo výše několikrát napsané k vodícím lončákům bachyním - není nutno rozepisovat.

[Lukas.Dolezal]

U nás 1000 ha z toho asi 270 lesa zbytek pole a ostatní plochy, černá se vyskytuje ve vegetační době vysokých plodin a dělá škody, (v zimě přechází) které jsme ale zatím nemuseli moc ře?it, roční odstřel se pohybuje kolem 5 až 7 kusů černé, protože z 19 členů má 11 kulovnice a cca 3 aktivně loví, já osobně už jsem jednu bachyni ulovil , jednalo se o postřelený kus, ale stejně jsem dostal distanc, u sousedů se dělají naháňky ve velkém a loví se takřka vše včetně kňourů a nic se neděje, zapsáni jsou lončáci Jinak souhlasím s názorem že je potřeba zredukovat stav bachyň a zároveň šetřit kňoury, tudy by mohla cesta vést, ale museli by si to vzít k srdci všechny honitby kterých se to týká.

[Josef Kuřitka]

Lehce pro představu o odlovu v roce 2007

S námi sousedící lesní honitba o rozloze lehce nad 1000 ha - odloveno 200ks.
S námi sousedící lesní honitba o rozloze cca 700ha - odloveno 100ks
naše sru?ení na cca 260ha lesa ( většinou zmoly, remíze, lesíky)necelých 60 Ks, celem na cca 3000ha - cca 360Ks. U dalších sousedů ve smí?ených + - stejné.
U tohoto lesa loni bylo a letos znova je 100ha kukuřice na zrno.

V obou lesních honitbách jsou hláženy vyšší stavy než loni.