Myslivecké povídky
-
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 1291
- Registrován: ned 07.1.2007, 22:18
- Bydliště: Okoli Prahy pres tyden, jizni Cechy o vikendu
Myslivecké povídky
je pravdou, ze fesoj nam zde ukazal, jak znamenite "strevo" ma, takze zakladam toto tema, kde by podobna literarni dilka mohla byt zverejnovana...
Ceska myslivost bude takova, jakou si ji my, cesti myslivci a lovci, udelame
- fesoj
- Zkušený diskutér
- Příspěvky: 2265
- Registrován: pon 24.1.2011, 12:15
- Bydliště: Východní Krkonoše /Žacléřsko/
Klika
Zlatý odznak ve tvaru kliky by přítel Joska měl navždy nosit.
Proč ? O tom bych si chtěl s vámi teď malou chvilku poklábosit...
Ve vísce Zlatá Olešnice dva sousedé se přátelili,
oba měli hovězí rádi a tak si tele pořídili.
Rukou společnou a nerozdílnou se o něj vzorně starali,
až byl z telátka statný býček. Už se jim sliny sbíhaly
a ježto z těch dvou jeden profesí veterinář byl,
nebyl proň problém, aby zvíře podřízl, stáhl, vykostil.
Jenže býka je nutno omráčit, k zemi sraziti
a teprv pak mu ostrým nožem odborně žilou pustiti.
Oba naši spolumajitelé o své zdraví důsledně dbali,
přijít k býkovi s palicí a praštit ho si netroufali.
V hospodě dumali, jak to provést, až jeden přišel na řešení :
Nejhumánnější asi bude jeho odborné odstřelení !
A protože myslivec Joska též do hospůdky nakoukl,
požádali ho, aby býka mistrnou ranou odbouchl...
Býček vedený na řetězu vybíhá na zelenou trávu,
ani tušení o tom nemá, že je vyváděn na popravu.
Tam již stojí náš přítel Joska. Má připravenou kozlici,
do horní hlavně S-Ball vloží, potom pečlivě zalící -
místo výstřelu se však ozve jen prapodivné pšouknutí...
To tupě zírající zvíře k žádné reakci nenutí,
jenom líně otočí hlavu, dál spokojeně přežvykuje
a podívá se po tom, kdo ho nezvyklým zvukem obtěžuje.
Joska kozlici znovu láme a nábojnici vyhazuje,
bezodkladně ji novým nábojem S-Ball nahrazuje,
na býčí hlavu znovu míří, do hlavně se však nekoukl,
nenamáhal se ani, aby ji pro jistotu profoukl...
Jak vyprávěli účastníci, pak bylo slyšet hróóóznou ránu...
Býk s dvěma S-Bally v hlavě leží a kozlice je navždy v pánu,
předtím však svému majiteli notný kopanec uštědřila,
rameno modře zbarvila mu a na zadek ho posadila.
Svatý Hubert však učinil zázrak a nic horšího se nestalo,
i když ze zbraně téměř nové žalostné torzo zůstalo -
lišta stočená do spirály, délka každé hlavně je jiná
a to, co mu z té horní zbylo, spíš karafiát připomíná !
Závěrem mohu jenom říci, že mnozí v Zlaté Olešnici
teď Josku měli za vola. Vždyť mohla z něj být mrtvola,
shodli se všichni přátelé - TEN CHLAP MĚL KLIKU Z PRDELE !!!
Pokud někoho pohoršuje, že se autor tak vyjadřuje,
tomu odpovím pěkně zkrátka - myslivci nejsou neviňátka
a jestli skutečně někomu se ostrý výraz nelíbí,
potom ho slušně vyzvu k tomu, ať si svůj loket políbí ...
Proč ? O tom bych si chtěl s vámi teď malou chvilku poklábosit...
Ve vísce Zlatá Olešnice dva sousedé se přátelili,
oba měli hovězí rádi a tak si tele pořídili.
Rukou společnou a nerozdílnou se o něj vzorně starali,
až byl z telátka statný býček. Už se jim sliny sbíhaly
a ježto z těch dvou jeden profesí veterinář byl,
nebyl proň problém, aby zvíře podřízl, stáhl, vykostil.
Jenže býka je nutno omráčit, k zemi sraziti
a teprv pak mu ostrým nožem odborně žilou pustiti.
Oba naši spolumajitelé o své zdraví důsledně dbali,
přijít k býkovi s palicí a praštit ho si netroufali.
V hospodě dumali, jak to provést, až jeden přišel na řešení :
Nejhumánnější asi bude jeho odborné odstřelení !
A protože myslivec Joska též do hospůdky nakoukl,
požádali ho, aby býka mistrnou ranou odbouchl...
Býček vedený na řetězu vybíhá na zelenou trávu,
ani tušení o tom nemá, že je vyváděn na popravu.
Tam již stojí náš přítel Joska. Má připravenou kozlici,
do horní hlavně S-Ball vloží, potom pečlivě zalící -
místo výstřelu se však ozve jen prapodivné pšouknutí...
To tupě zírající zvíře k žádné reakci nenutí,
jenom líně otočí hlavu, dál spokojeně přežvykuje
a podívá se po tom, kdo ho nezvyklým zvukem obtěžuje.
Joska kozlici znovu láme a nábojnici vyhazuje,
bezodkladně ji novým nábojem S-Ball nahrazuje,
na býčí hlavu znovu míří, do hlavně se však nekoukl,
nenamáhal se ani, aby ji pro jistotu profoukl...
Jak vyprávěli účastníci, pak bylo slyšet hróóóznou ránu...
Býk s dvěma S-Bally v hlavě leží a kozlice je navždy v pánu,
předtím však svému majiteli notný kopanec uštědřila,
rameno modře zbarvila mu a na zadek ho posadila.
Svatý Hubert však učinil zázrak a nic horšího se nestalo,
i když ze zbraně téměř nové žalostné torzo zůstalo -
lišta stočená do spirály, délka každé hlavně je jiná
a to, co mu z té horní zbylo, spíš karafiát připomíná !
Závěrem mohu jenom říci, že mnozí v Zlaté Olešnici
teď Josku měli za vola. Vždyť mohla z něj být mrtvola,
shodli se všichni přátelé - TEN CHLAP MĚL KLIKU Z PRDELE !!!
Pokud někoho pohoršuje, že se autor tak vyjadřuje,
tomu odpovím pěkně zkrátka - myslivci nejsou neviňátka
a jestli skutečně někomu se ostrý výraz nelíbí,
potom ho slušně vyzvu k tomu, ať si svůj loket políbí ...
Kritériem pravdy je praxe.