Pak je vše ekologické.

[Kodiak1]

To je ale přesně o tom, co říká Posmiros. Co z hlíny vezmu a co do ní dám a hlavně je to o tom osevním postupu a o tom, jestli zaseju vhodné plodiny! Orba přece na tu erozi nemá vliv, to by tady byla všude dávno poušť. Když se zemědělec o svá pole stará, tak má pole zdravá. A když je zemědělec zlatokop a je někde v nájmu a o pole se nestará, pěstuje tam co mu vynese dost dukátků, tak pak ta pole nejsou zdravá, to však nájemci nevadí, protože on už prachy vydělal a po něm potopa. Ale je to i o majitelích, co nájemci dovolí.

[Zdenek41]

Podiv se kolik je těch vlastníků co dělají na svém....Málokdo dostal svoji půdu nazpět.Ty velké a zásadní jsou vždy v nájmu. Osevní postup?Spíš dotační politika a hlavně o korunkách.
Každýmu tedy skoro každýmu je putna co je s půdou předků..Jistota je á 1000Kč z Ha ročně.

[Leon]

kodiak orba na tu erozi vliv má hodně velký zajdi si s rejčem na na pole kde se několik let neoralo a pochopíš proč se všechna kvalitní ornice splachuje a všude jsou louže i několik dní po dešti

[Kodiak1]

Leone,
nějak si myslím, že jsi nepochopil to, co jsem napsal! Proto ti ty pasáže, které jsi z nepochopitelných důvodů vynechal, zvýrazním, protože vytáhnout jednu větu z kontextu může vést ke zkreslení!

To je ale přesně o tom, co říká Posmiros. Co z hlíny vezmu a co do ní dám a hlavně je to o tom osevním postupu a o tom, jestli zaseju vhodné plodiny! Orba přece na tu erozi nemá vliv, to by tady byla všude dávno poušť. Když se zemědělec o svá pole stará, tak má pole zdravá. A když je zemědělec zlatokop a je někde v nájmu a o pole se nestará, pěstuje tam co mu vynese dost dukátků, tak pak ta pole nejsou zdravá, to však nájemci nevadí, protože on už prachy vydělal a po něm potopa. Ale je to i o majitelích, co nájemci dovolí.

Myslím, že pokud by sis nevybíral jen to co se ti hodí, tak bys do toho pronikl mnohem líp a nepsal bys něco o rýči a neoraném poli . Ale spíš o tom, co napsal velice pěkně Kojot - o chybějící humózní složce a o půdním edafonu ..., kvůli čemuž nejspíš nejde zapíchnout ten tvůj rýč!
Naši dědkové věděli, co půda potřebuje a o všechno je připravila kolektivisace a vyvlastňování a rušení remízů a chemie a ..., ještě toho je spousta.
Ještě si dovolím takové zjednodušení - Eroze zemědělské půdy je vždy o vegetačních poměrech a způsobu hospodaření na pozemcích. Takže, když nechám zemědělce, aby na mých polích zasázel brambory nebo kukuřici v řádkách z kopce, jen aby ušetřil za naftu, tak se nemůžu divit, že mi první větší déšť spláchne hlínu do stodoly. Notabene, když ještě nebudu mít na polích remízy, které by tu délku svahu přerušily ... atd. atd. (to je o tom, cos říkal ty ironicky -

jo jo naši předkové byli totální hlupáci musel přijít dnešní farmář aby to bylo všechno správně a napravil ty škody po sedlácích

Ještě poznámka pro kojota.
Pamatuju si co mi říkal děda - "Když se sedlákovi na poli objevila pýřavka (pýr plazivý), tak tam okamžitě zasel oves, který jí zadusil. Dnes to postříkaj a ono tam pochcípá i to dobrý."
Nepamatuji se, že by tam zmiňoval nutnost orby, protože zrovna pýru orba vůbec nevadí.

Ale jak jsem už jednou řekl, nejsem zemědělec a mám jen základní vzdělání týkající se tohohle problému, ale mechnismus erose není zase tak těžké pochopit. Nejspíš by bylo vhodnější získat na to pohled nějakého zkušeného a slušného zemědělce nebo študovaného odborníka v tomhle oboru. Třeba Posmyros nepsal nesmysly a třeba ještě něco přidá.

[Posmiros]

Ono by bylo nejlepší říkat si to z očí do očí, protože prece jen takhle si člověk občas přebere něco jinak než jak to bylo myšleno

Je třeba to brát komlexně a to si tu můžem psát několikastránkový příspěvky

Jen se zmíním k tý erozi... Za to primárně můžou širokořádkový plodiny (brambory, kukuřice,..). Proti erozi se doporučují tzv. půdoochanné technologie, které zanechávají posklizňové zbytky na povrchu (mělo by být 30% na povrchu) a to splňuje pouze podmítka či kypření, ale né orba, která to jen zaklopí dolů Dnes už se dokonce začinají sít širokořádkové plodiny do mulče (strniště), kde se zpracovává pouze půda v úzkém pásu (řádku) a mezi řádky zůstává půda neobdělaná, což si myslím, že je asi nejlepší současná ochrana proti erozi Navíc minimalizační technologie i minimaluzují přejezdy po poli takže se minimalizuje enormní utužení půdy. Všechno má svý pro a proti a nejde paušálně říct co je lepší, chce to přizpůsobovat konkrétním podmínkám Mě se třeba nějaký stroje na redukci operací líbí, ale nakonec stejně většinu výměry oráme

Tvrdá půda a malá absobce jspou negativa těchto technologií. Ale jak už bylo psáno, je to problém spíš toho že chybí humózní složka a na ni navazující edafon

Je to hrozně široký problém:D

Nevím jestli jsem odborník, ale jsem ze zemědělských strojů Bc.

[precechtel]

jsem bývalý zemědělec, zemědělství jsem obětoval 20 let svého života a dnes jenom se zděšením zírám, co se děje. Když si vzpomenu,jak nás na zemědělce kantoři dusili ohledně osevních postupů a důsledného střídaní plodin ve sledu - jetelovina, ozim, okopanina, jař, kolik hodin výuky jsme věnovali výrobě kvalitního chlévského hnoje, jeho následnému dávkování pod jednotlivé plodiny, správnému sestavení osevního postupu, péči o humózní složku v půdě atd., všechno marnost. Ze zemědělství jsem utekl a přesně odhadl vývoj, v roce 1991. Naše zemědělství bylo na špičkové úrovni do roku 1990, potom na politickou objednávku proběhla důsledná likvidace, protože politická elita se domnívala, že se stav politickými zásahy vrátí do roku 1936, což bylo nemožné. Dnes jenom zuřím nad poli dooranými až k silnici, zaoranými příkopy a cestami, po polní cestě má problém projet traktor, natož kombajn, potoky doorané až do vodoteče a vůbec se nectí brdečkové právo, je mi z toho zle. Občas jednám v ZD s bývalými kolegy, všechno marné, je to otázka přežití podniku a financí. Bohužel jsme si nechali zlikvidovat nesmyslně cukrovarnictví a pěstování řepy, zlikvidovat chov skotu a tím nemáme hnůj, prasata jsou v likvidaci zrovna teď, pěstují se stále dokola na poli zrniny a začínáme lamentovat nad zhoršenou kvalitou půdy a úbytkem humusu a erozí a nedostatkem zeleně a remízků. Změna je potřebná shora - tj. od politických bosů, kteří by konečně měli pochopit, že samostatnost ve výrobě potravin je strategická záležitost, pokud ji nemáme, má nás na lopatě výrobce a dovozce potravin a diktuje si ceny a jeho kvalitu musíme respektovat. Naše ČSN týkající se výroby potravin, byly nejtvrdší v Evropě, proto se musely zrušit a modernizovat na úrověn EU, proto žereme technickou sůl, smradlavé maso, jogurty plné škrobu, med plný kukuřičného sirupu,čenek z číny a další. Omlouvám se za ten výlev, ale stále je to živé. F.

[Zdenek41]

Je vidět,že tak to cítím i já.Jen jsem bohužel blb ,blbej v tom 91 neodešel a věřil...Že má v tomto státě někdo rozum a nechce žrát odpad z Evropy.Pár papírků bez hodnoty za zdraví občanů.
Stačí si projít jen supermárkety okolo za hranicema stejných názvů jako u nás.Koupit chleba do týdne ho můžete jíst u nás je plesnivý třetí den a to mám štěstí ,třeba i hned.O ovoci a zelenině vůbec nemá cenu psát.

[kojot]

Nerad bych se opakoval stále dokola, tudíž jen v kostce.

Eroze - eroze není jen vodní, to víme všichni. Za erozi půdy by se dala považovat i mineralizace. Širokořádkové plodiny jsou jen částečným problémem, protože eroze půdy probíhá celoročně. Spočítám li na nějakém honu procentuální pokryvnost půdy během roku, pak zjistím, že pozemek není polovinu roku chráněn vůbec. Přičemž je jedno, jaká plodina je na něm pěstována. V rámci technologií zpracování půdy pořád považuji správně dle svažitosti pozemku provedenou středně hlubokou orbu za nejvhodnější. Ovšem je také za nejnákladnější, protože to není jen o samotné orbě. Odorání pole až na břehovou hranu toku je na zapálení traktoru. Ovšem je jen otázkou času, kdy po tom správci toků půjdou a budou vyžadovat i u menších toků manipulační pásmo dle zákona v šíři min. 8 metrů. Nutno podotknout, že i přes toto opatření voda uvolněná ze svahu zasakovacím pásem prohučí. Spíše než to, je třeba řešit resorpci vody v místě dopadu.

Tvrzení "co zemědělec z půdy odebere, to do ní dodá", již v dnešní době tak dalece neplatí. Pakliže se používají minerální hnojiva, přihnojuje se dle odběrového normativu v závislosti na odběru živin jednou tunou produkce. Pozornost se soustřeďuje jen na makroelementy, mikroelementy nikdo neřeší. V současnosti pěstovaní hybridi mají úžasný produkční potenciál, který ovšem převyšuje standardní úrodnost půdy, tudíž je minerální hnojivo nutností. Podstatou však je, aby se uměle dodané živiny vyčerpaly beze zbytku. Jediné, co po sklizni zůstává v půdě je tedy kořenový systém, který váže 15 - 20% živin. Organické hnojivo není v dostatku a několik let ještě nebude. To díky pokřivené dotační politice EU a agregaci trhu, který řídí hypermarkety a jejich cenová politika.

Zemědělská lobby je velmi silná, což bylo vidět při požadavcích na změnu zákona o myslivosti. Všude se dočtete o "trvale udržitelném rozvoji", který v současné podobě rozhodně udržitelný není. My všichni vidíme ubývající drobnou zvěř, jsme na to přirozeně zaměřeni. Já vidím mimo jiné i výrazný úbytek zpěvného ptactva, volně rostoucích rostlin a hmyzu. Polnímu kutilství Zdar!

[Petr1970]

no teda, i slzu jsem zamáčkl, do roku 90.. nechci teda brát iluze (a sem to asi i psal..)
za barákem máme pole který nám vrátili ... co dítě jsem tam pozoroval (střední čechy, cca 350 metrů, celkem rovina) jak tam každej rok utopili škodovku v koutech - tupý nože, 2x8 radlic za sebou.. tahali to další škodovkou, i ten pluh jeden přetrhli (jekl asi 200x200)..

to asi soudruzi z JZD nebyli ti pravý, zlatí, nejlepší...
(plodiny tam cpali to nejhorší co babička říkala - to tu nikdy nešlo, nestřídaj, nehnojej)

co nám to vrátíli jsme tam 4 roky vozili písek, popel, orali jsme zetor 15 jedno-konskej pluh, hluboká orba, první 2 roky sme i ten blbej Zetor 15 museli mít připřaženej dopředu řetězem na Supra aby pomáhal ze sucha a meze...

samozřejmě jsme z těch koutů vybrali asi 20 valníků šutrů co tam borci navezli "dospod" a rozjezdili těma škodovkama aby se nebořili...

po 5 letech 3 nožák, 50 traktor a hluboká orba.. a zasloužilý alkoholici z JZD chodili kolem a říkali "zasraný sedláci"...


takže pánové, sundat brejle.. není dnes nic růžový, ale dřív to nebylo tuplem...

[Petr1970]

přijde mi to jak s myslivostí - každej ví jak se to správně má dělat (jak se to dělalo, ty hoche-myslivost-zemědělství) a pak dojde do "praktického místního sdružení" a nestačí jen koukat

[Reno]

U člověka je syndrom "starých dobrých časů" běžným jevem. Je to dáno tím, že vzpomínky na to špatné postupně podvědomě vytěsňuje a pamatuje si zejména to dobré. Výsledkem pak je převážně pozitivní dojem při pohledu do minulosti. Každopádně omšelá rčení "nic není černobílé", "všechno je o lidech" a "za vším hledej peníze" platí stále. Jedním z oblíbených tvrzení dnešní doby je například to, že se naši předkové chovali ekologicky. Co na to říci? Ano i ne. Pro dřívější zemědělce byla úrodná půda existenční záležitostí a proto jí věnovali maximum péče. Hnojení chlévskou mrvou, respektive hnojem, správně volená orba, ochrana před erozí, osvědčené střídání plodin atd. Ale tím to ekologické chování končí. Pokud by totiž tehdy měli k dispozici chemii a bylo by to finančně výhodné, tak jí bez mrknutí oka použijí. Viděl jsem to i u svého dědy, někdejšího sedláka, který zemědělství zažil jak postaru (před válkou), tak i ve velkém po socialistické kolektivizaci a nástupu chemie. Správnou péči o půdu uznával stále, ale stal se z něj i velký zastánce chemie. Proč? Protože s chemií byla větší úroda. Že pak člověk mnohdy žere svinstva neřešil, jediným kritériem "dobra" byl výnos na hektar. Pokud JZD či státní statek řídili pitomci, tak bez ohledu na to, co se učilo jako správný postup na "hnojárnách", vypadala péče o půdu klidně tak, jak popisoval Petr1970... Co se týče lesů a ekologického chování našich předků - stačí se podívat např. na nejstarší fotografie či staré malované obrazy Šumavy a zjistíte, že okolí skláren tvořily mnohakilometrové holiny vykácené do posledního stromu. Však také některé ze skláren zanikly jen díky tomu, že po vykácení širokého okolí bylo obstarání palivového dřeva z jiných zdrojů příliš nákladné. Současné šumavské převážně monokultury smrku rozhodně nejsou ideální skladbou lesa, ale pořád lepší než nic. A jak to u nás dnes vypadá obecně? Jak už jsem psal, za vším hledej peníze. Např. palivové dřevo se od nás stále vyváží ve velkém do zahraničí. Nebo také zdravá hospodářská zvířata z ekofarem, protože jejich chovatelům zahraniční kupci nabídnou výrazně lepší cenu, než tuzemští zpracovatelé, kteří si navíc často ponechávají tak dlouhou dobu splatnosti, že maso z dotyčných zvířat proběhlo žaludky spotřebitelů několik měsíců před ní. A tak u nás žereme sra*** z Polska nacpané medikamenty a na čistém masíčku si pochutnávají např. Němci, Rakušáci nebo Italové. Přitom kvalitní maso či masný výrobek koupíte např. v Německu za stejné peníze jako u nás a nezřídka dokonce i levněji.

[BwanaHunter]

Já si socialistické zemědělství taky pamatuju spíš tak jako Petr, než tak jako Přecechtěl. Rád bych věřil, že to bylo i jinak. Pokud jde o ekologické chování předků, taky mi to připadá spíš, jak falešná nostalgie. Lidi se vždycky řešili peníze a majetek a chovali se tak, aby maximalizovali zisk. Rozumně a hospodárně, ev. "ekologicky" se chovali, pokud to bylo výhodné pro maximalizaci zisku, nebo jeho dlouhodobé zajištění, tedy ti chytřejší, nebo poučenější. Příklad? Kůrovcová kalamita na Šumavě je jistě důsledkem radikálně konzervativistického přístupu NP, se kterým jako lesník prostě nemůžu a nemůžu ztotožnit, nicméně to, že tento přístup tak fatálně nefunguje (což by pro odborníky nemělo být ale žádné velké překvapení - mě to prostě nedá ) je opět důsledkem dědictví minulosti. V 19. století byla Šumava prakticky odlesněná. Naši předkové jí opět zalesnili, ale nejen že smrkovými monokulturami, ale ještě k tomu zcela nevhodným ekotypem smrku, původem z Tyrol. Důvodem bylo, že roste rychle, má rovné kmeny, a málo suků. Tedy - maximalizace zisku. O vhodnosti nikdo moc neuvažoval. Samozřejmě, roli hrály i mezery v úrovni poznání tehdejší doby. Jak by se takové porosty měly na Šumavě přirozeně bránit kůrovcové kalamitě, mi stále musí někdo vysvětlit.
Schwarzenberkové jistě rozvinuli lesnickou práci a znalosti, investovali, nechali vybudovat kanály, o personálu zajistili slušné podmínky a o službu u nich byla tlačenice, ale opět byla cílem maximalizace zisku. Například nařídili zvěř pro svojí loveckou kratochvíli zavřít do obor, a Šumavu vystřílet do nuly. Protože co kdyby si ta ošklivá zvířata ukousla jejich drahocenné stromečky. Atd. Takhle si přírodě blízké hospodaření taky zrovna nepředstavuji...